[Lusilka]

Hezký den, opět sem musím vložit problémek. Jelikož jsem na těchto stránkách skoro denně, doufám, že se najde zpřízněná duše či rádce, který mi pomůže či uklidní:
Máme s přítelem dva sedmiměsíční kocourky, brášky, plemene Barma, jelikož mi připadá, že jsou nyní v pubertě, tak dělají věci občas neobvyklé, to že jsou velmi energičtí a živí, to bych pochopila. Mají naši veškerou péči, přes kvalitní papání až po velkou lásku, kterou jim dáváme, ale stále se nám nedaří je odnaučit jednu velkou věc a to jest, když jdeme třeba v 10 večer spát, tak kluci už ví, že se jde spát a už se necpou do ložnice, ale všichni víme, že my v noci spíme a kočky řádí, u nás to není vyjímkou, lae největší problém je v tom, že nastane 3,4,5 hodina ranní a oni chtějí vehementně do ložnice, mňoukají za dveřmi, také nám rozškubavli koberec, museli jsem místo prahu dát kus lina, jinak by se snad podhrabali. Nepomáhá prostě nic, ikdyž vyletím, plácnu přes zade, či stříknou rozprašovačem, oni přestanou na chvíli a pak znovu, jednu Bagin, pak Ballou. Přitom mají misky plné, dáváme jim je plné i přes noc, jelikož jsou velmi žraví, hrozně papají, jsou to ještě koťata, ale otravují. Oprvadu se člověk už bojí usnout s tím, že ho budou tak brzy ráno budit, dřív to bylo třeba v 6,7, ale nyní je to silnější a v dřívějších hodinách. Prostě si nevím rady, jak je to odnaučit. Hodně lidí mi říká, že kastrací se zklidní, ale přitom jsou dva a to by měli být v klidu, ale prostě nejsou a otravují, nikdy na jejich popud jsme jim neotevřeli, aby si nezapmatovali, že si mňouknou a my se asi zblázníme. Máme je rádi, jsou to členové domácnosti, ale co je moc, to je příliš. Možná je charakterem, povahou kočky, ale fakt už nevím. MŮŽE MI NĚKDO POMOCI, MÁ NĚKDO PODOBNOU ZKUŠENNOST??? Budu moc ráda, za jakýkoliv ohlas, info, radu, připomínku.

[Andrea.]

My máme ten stejný problém, ale už jsme ho přestali řešit. - Máme 6ti měsíčního a 4měsíčního kocourka, a ti se taky před spaním hned narvou do ložnice. Když je vyhodíme, tak to nepomáhá, protože máme shrnovací dveře, které se už ti lumpové naučili otevírat, teda spíš je rozrazí. Takže jsou tam tak i tak.... Ale nezlobí tam celou noc - většinou jen tak hodinku a pak je to přestane bavit a usnou spolu na posteli u nohou.
Pokud vám nevadí, že by spali v posteli, tak byste možná měla zkusit nechat jednu noc otevřené dveře a když tam budou zlobit, tak si jich nevšímat - přece se musí jednou unavit a usnout, ne?!
Ráno pak ti naši mají mazlící náladu a probudí nás kolem 7 příjemným vrněním do ouška.
Tohle je pouze má zkušenost a tak nevím, jestli jsem vám nějak pomohla, ale doufám, že se to spraví.
_________________
Andrea. (Kissy a Twix)

[Lusilka]

[zainab]

Naše zlatíčko je našťastie pomerne disciplinované (cez vikendy rano trošku otravuje, ale dá sa to zniesť), takže žial vôbec neviem, ako ich to odnaučiť. Skúšali ste špunty do uší? To je asi nejjednoduchšie a najspolahlivejšie riešenie.

[Merlin]

Máme stejnou zkušenost. Máme 2 britky...4 měsíčního kocourka a 3 měsíční kočičku. Tyhle scény máme každé ráno. Jakmile slyší budík a nepřijdeme k nim hned, tak začnou ječet a škrábat na dveře. Když jsme měli 1 kocourka, tak to dělal i večer, ale v posteli nevydržel a zlobil. Teď, když jsou dva, tak budí jen ráno a to i o víkendu či o svátku přesně v době, kdy by nám měl zvonit budík. Doufáme, že i u nás se to zklidní, protože bychom rádi nechávali od pokoje dveře otevřené. V ložnici řádí a pošťuchují se stejně jako ty Vaše kočičky Snad se to věkem zklidní a pak to bude dobré. Držíme palce a přejeme pevné nervy.

[Lusilka]

[Dagmar]

Když čtu podobné stesky na chování kočiček, upřímně vás lituju. Asi jsme měli štěstí na hodné micky, i když to nebylo perfektní hned.
Když jsme si přivezli před rokem a půl Suzi a Elzu, zvažovali jsme, jestli jim máme nechat přístup do ložnice nebo ne. První rozhodnutí bylo, že budou přes noc v předsíni, kde mají všechno potřebné, včetně šplhadla. Kočiny se ale dost vehementně dožadovaly vstupu do ložnice, zejména večer a brzy ráno. Tak jsme se po dlouhém váhání s manželem dohodli, že necháme dveře otevřené a uvidíme, co to udělá. Tak prvních pár nocí to bylo děsné, moc jsme toho nenaspali. Kočky po nás hopsaly, honily se nám přes hlavy, zkrátka vyváděly jako divé. Každým dnem ale jejich hry byly méně divoké a honičky trvaly stále kratší dobu. Po zhruba týdnu už to bylo snesitelné a po dalším týdnu si zvykly, že když my zalezem do postele, tak ony také. Každá si našla své místečko (obě v mé posteli) a byly opravdu hodné a spaly celou noc. Jo, zapomněla jsem říct, že my při těch jejich divočárnách v prvních dnech jsme vůbec nereagovali. Leželi jsme klidně a jen jsme se snažili uhýbat, když se nám hnaly přes hlavy.
Nevím, jestli tahle metoda funguje na všechny kočiny, asi ne, ale když k nám před dvěma měsíci přišla Nancy, taky byly první dny trochu méně klidné. Ona navíc miluje lovení palců a jiných vyčnívajících částí těla zpod peřin, takže jsme se museli naučit spát dobře přikrytí a nic nevystrkovat. Ale jediné, co mi teď trochu vadí na chování našich micek v noci je, že si obě usmyslely, že budou spát u mě v nohách a tak mi občas zbyde na spaní jen 2/3 postele, protože nemám to srdce je vzít a dát jinam, když tak sladce spinkají. Suzi mě každé ráno tak půl hodiny před budíkem přijde vzbudit. Napochoduje mi na prsa a čumáčkem mi rejdí po obličeji, a to už vím, že potřebuje pomazlit, podrbat, požuchlit. No, vždyť když zazvoní budík, už není na mazlení čas.
Takže když to shrnu, my jsme se přizpůsobili našim kočičkám, že je necháme spát s námi v posteli a tolerujeme občasné zlobení, a kočičky se přizpůsobily nám, že už nám neskáčou po hlavách a klidně spinkají.
Jen pozor na palce !!!

[zainab]

[Cassi]

Máme 4měs.brického kocourka.A od počátku byl v noci opravdu hodný.Nejdřív spal u dcery v posteli,ale postupně začal usínat všude.Na sedačce,na poličkách a nebo s námi v ložnici v nohách.V noci o něm vůbec nevím,ale jak zazvoní budík tak přiletí jak střela třeba i z vedlejšího pokoje a když ještě ležím tak na mě stojí a čumáčkem mě pusinkuje.Když to nestihne a už vstávám tak na mě čeka na sedačce.Skáče mi na hrudník,kde se stočí do klubíčka a dožaduje se svého 1/2hod škábání.Jsem ráda že nás nechá v klidu vyspat a přeji všem kterým kočky řádí pevné nervy.

[Lusilka]

[April]

[Lusilka]

[April]

Ono mám pocit, že už to tady i zaznělo ... jestli by částečným řešením nebylo ložnici opravdu otevřít .... pokud chcete mít ložnici zavřenou, naprosto to chápu, taky bych jednou chtěla mít ložnici oddělenou a zavřenou, nicméně jsme v 1+1 takže jsme se museli nějak porvat s jejich buděním a řáděním ... ono to šlo tak nějak přirozeně ... ze začátku, když má člověk ještě dost energie, tak na jejich blbnutí i reaguje .... jenže časem jsme začali být tak unavení, že kočiny zjistily, že to s námi ani nehne. Až tedy na takové občasné vychytávky typu drbání gauče ... to jsem dlouho nemohla zkousnout a vydržet pod peřinou a ani se nehnout mi dalo hodně práce
Je totiž možné, že kluci prostě touží po vaší společnosti (u nás totiž mazlení a pomňoukávání probíhá ráno, v půl šestý, do práce vstáváme před šestou, takže si nás chtějí užít a vnucují se a chtějí se pomazlit, podrbat) ... i za cenu toho, že se budete zlobit (z čehož, bych si tipla, si stejně nic nedělají ). My zavírali občas kočiny do předsíně .... když v noci řádily, Max sice pak měl tendence se podhrabat, ale když jsme otevřeli, tak byli jak míliusové, našli si svoje místečko a šli chrnět.
Opravdu po tom roce a čtvrt, co je máme, se to ustálilo tak, že Rubka spí v pelíšku u matrací a Maxíš v přepravce v předsíni, nebo mně v nohách, příp. na škrabadle.
Nicméně neotvírat a nedávat najevo, že jste vzhůru, je spíš akce na pár týdnů, než pár dnů ....

A.
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[Anonymní]

My máme stejný problém. Naše kočička - 2 letá, každou noc mňouká a škrábe na dveře. I když jsme klidný a spíme, je schopná toto dělat klidně hodinu. Kolikrát se nevyspíme a když jí nakonec pustíme do vnitř, je fakt, že si ke mně lehne a usne,ale jen do doby než jí něco zaujme a pak blbne a zase nás budí. Nevím, co s tím.Nic na ní nefunguje.

[Anonymní]

ja mam tiez ten isty problem.Neviem co uz mam robit.ja nemozem moju macku vychovat.ma 7 mesiacov ale to sa snou uz neda vydrzat .Uz je aj kastrovana stale miauka....a skrabe vsetko a vsetko zhadzuje.S kvetinacou nam vyhraba stale hlinu.Trha nam toaletny papier.a okrem toho cika namiesto do zachodika na kachlicky.A potom ked sa vicika ide do zachodika.Ta macka to robi naschval.Ona robi naprieki.A uz som vsetko mozne vyskusala.nic nepomohla.Vychovavala som ju .ale uz som na to stratila nervy.MOZETE MI PROSIM NIEKTO POMOCT....PROSIIIIM

[andalu78]

Ahoj.mame dost podobny problem s kocourama.Akorat se nedobyvaji do loznice(bydlim v garsonce),ale na balkon,ktery je od minuleho tydne zasitovany,EXTRA PRO NE!Nasi 2 kocouri,Maine coon,8mesicni ,dost zmenili chovani a v noci se s nima moc nevyspim.Jeden vstava jen co si jdu lehnout,jedno jestli v 10,12 nebo 1h v noci.Mnouka,skrabe na okno balkonu,taha za žaluzky (moc fajn zvuk) a odhanet ho muzu jak chci a cim chci.Zacal takhle zlobit pred 2 tydny a nic se nemeni,ikdyz uz jsem parkrat nevydrzela a dostal na zadek.Pak je mi ho zase lito.Druhy kocour je v pohode,vydrzel by celou noc spat jak driv.To vstavali treba v 7,ale nechali me spat a koukali z okna.Ted proste Kenik kazdou hodinu v noci takhle mnouka.nechapu to.A pripadam si jak na matersky! Snad zbyva doufat,ze ho to prejde ??? Pevne nervy.
Andalu

[Chuckinka]

jojo... taky jsme si nejdřív mysleli, že budeme spát v posteli a kocour ve svým pelíšku
Vzdali jsme se! Dveře do ložnice necháváme otevřené, když jdeme spát tak se tam kocour "nakýbluje", chvíli řádí, pak ho to přestane bavit a odejde do pelíšku. Ráno - dneska už je to celkem v pohodě, chodí mezi 5 a 6 hodinou (dřív třeba v půl čtvrté ) k nám do postele, chodí po nás a vrní, šlape mi na krk, na hlavu, je mu to fuk, mě to ale asi baví Je to mazlík!
Horší je to o víkendu, to se nás asi snaží vyhnat, tak řve a řve a řve, dokud alespoň jeden z nás na chvilku nevstane.

[Alimak]

Tak náš 6ti měsíční kocourek nás v tomhle směru mile překvapil. Jako malého jsem si ho brávala do postele a spal s námi. A někdy jsem se kvůli tomu moc nevyspala, už jsem si začala říkat, že takhle to asi nepůjde. Ovšem najednou z ničehonic jakmile si jdeme lehnout, tak zaleze do pelíšku a spí tam až do rána. Až tak kolem 5 -6 hodiny přijde k nám postele a mazlí se a spí s námi tak do sedmi. Jsou to nádherná rána

[Tiplice]

Dokud jsme měli jen jednoho kocourka, toho nejstaršího - Čerta, byl to boj. Večer co večer, jakmile se zhaslo, začalo šmejdění po pokoji. Nejlépe po výškách a tam, kde se dalo něco shodit - časopisy ze stolu a podobně. Takže jsem večer co večer několikrát vstávala a odněkud ho vyháněla či sundávala, takže se mi usínání vždy tak o hoďku posunulo.
Když už se jakž takž přizpůsobil našemu večernímu režimu a chodil spát "normálně", našel si jinou zábavu (pro něj zábavu, pro nás drásání nervů). Ráno co ráno, jakmile se začalo rozednívat, nás budil škrábáním drápky na rámu okna - dobýval se na venkovní kočky. A protože bylo léto a svítalo celkem brzy, umíte si určitě představit, jak to bylo "příjemné" probuzet se každé ráno ve 4 hodiny.
V obou případech jsme to také zkoušeli řešit zavřením čičáka do předsíně (jinak byly pokoje průchozí a dveře do ložnice otevřené), ale uspěli jsme asi jen 2x. Pak už se opravdu ani to rumplování dveřmi (dost vehementně na ně bušil packama) nedalo vydržet.
A teď? Přestože jsme pár měsíců nato vzali pod křídla další 2 kočiny - kočičí sourozence Leonka a Princeznu, je doma klid. Pravda, když začnou řádit, stojí to zato, ale na spaní si nemůžu stěžovat. Máme "usínací" rituál - Princezna s Leonkem se mi uvelebí na nohách, Čert si většinou najde místečko na polštáři a vrní mi do ucha. Ráno bývám ve všední den první já kdo vstává (cca kolem sedmé) a za kým se posléze přišourají tři páry mžourajících rozespalých kočičích oček.
Takže myslím, že stojí za to nějakou dobu vydržet jejich noční řádění a nechat dveře od ložnice otevřené, protože nakonec se kočiny určitě přizpůsobí chodu domácnosti a najdou si každá svoje místečko, kde budou celou noc chrnět.

[Raika]

Taky jsem si kdysi myslela, že kočku "vychováme", dveře do ložnic budou zavřené a ona si zvykne. Vydala jsem zákaz otvírání dveří a jakékoliv hlasové projevy. Noc co noc se opakovalo totéž - střídavé škrábání na jedny nebo druhé dveře a žalostné mňoukání. Dnes má kočka přístup do ložnice synů, spí si tam na kožešince, je hodná, vybíhá až když mě slyší vstávat.
_________________
Raika + Mína + Kira + Denny

[Lusilka]

..........................vidím, že jsem toto téma zavedla já, dva roky zpět. Kluci už mají přes dva roky a od té doby se změnilo spoustu věcí. Jsou na vše dva, uklidnili se, v rámci možností, ale my jsme už prošli totální rekonstrukcí a máme dveře i mezi obývákem a předsíní, takže kluci mají skoro celý byt pro sebe a už neškrábou za dveřmi od ložnice, ale jen mňoukají za dveřmi do předsíně ale už je to o něčem jiném. Doufám, že i vy, kteří máte takové problémy je vyřešíte, nebo se vyřeší samy, tím, že kocourci se uklidní. Mějte se krásně, všichni kocouři !!

[tatiana]

Tak mě napadá pro ty, co díky nočnímu řádnění svých miláčků nemohou spát, protože je budí v noci nelibé zvuky-což to řešit molitanovými ucpávkami do uší? A kocouř si může tlapkovat na dveře a škrábat jak chce, páníčka to budit nebude - a navíc to může řešit i problém s chrápajícím partnerem.

Pokud by měl někdo zájem o toto jednoduché a laciné řešení, stačí mrknout do našeho e-shopu: http://www.auris-cz.eu/
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[Smeny]

[tatiana]

Já mám Adama prostě v posteli a většinou mě ani nebudí, nebo jen jednou, tak si oba zajdeme na WC, on se napije a pokračujeme ve spaní. Občas se vydá nad ránem do postele manžela, projde se po něm , ale nedělá to až tak často, aby to nějak výrazně vadilo. Prozatím se s ním vyspíme normálně, ale jak říkám, mám ho v posteli. Nechat ho v jiné místnosti, tak bych zřejmě ty ucpávky musela použít-teď jsem byla v noci vypustit i psa a pak jsem na něj čekala, Adam byl mezitím zavřený v kuchyni-tam má své WC a jídlo a vodu, než jsem obstarala psa, dospěl k názoru, že jsem ho vymkla nebo ještě hůř-opustila-a začal strááááááášně řvát pak se mi stulil do náruče a hned začal vrnět, no a v posteli mě objal a nepustil, dokud neusnul. Tak ho prostě mám od prvního dne k oboustranné spokojenosti u sebe a je klid.
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[Smeny]

Tak jsem se rozhodla, že zkusíme nechat příšerku přes noc u nás. První dvě noci to bylo skvělé...celou dobu mi spinkala na peřince, pod peřinkou, na hlavě... Ráno se přemístila na okno a v poklidu sledovala sýkorky Tak sem se zaradovala...ale bohužel předčasně. Po dvou nocích ji asi otrnulo. Tak do 6h je to pohůdka, ale pak se probere a začne škodit. Drápe křesla, postel, leze na záclony a já bohužel nemám nervy na to, zatnout zuby a neokřiknout ji chjo...tak sem ji už dvakrát zas takhle ráno vyhodila za dveře a tak za hoďku byla zpátky - si otevře za velkého rachotu...No snad se to časem nějak urovná

[janča]

[Alena V.]

Tak mě by budíček v 6 hodin ani nevadil i když moje kočky spí určitě déle. Do práce stejně vstávám před pátou hodinou a o víkendu se sama budím kolem šesté. Moje kočky ale po ránu nic nedrápou, akorát hrabou na záchodě a hlučně chroupají granulky.

[hanuled]

[Smeny]

[hanuled]

No, tak to znám, taky jsem ráda ponocovala . teď ovšem jakmile Kuba zalehne, tak nejpozději do dvanácti, tak jdeme s přítelem raději spát taky
Věřte, taky se přizpůsobíte