<< Zobrazit předchozí téma | Zobrazit následující téma >> |
Autor |
Zpráva |
Andydy
Založen: 29.06.2006 Příspěvky: 2
|
Předmět: nový partner verzus kočka Přitlapkováno: 29. 6. 2006 17:43:33 |
|
|
Jen náhodou jsem našla tyto stránky a jsem jimi nadšena. Mám problém s mojí Bublinkou teda spíše s Linou(je to kratší) v srpnu jí budou 2 roky a je už rok kastrovaná. Měla jsem partnera, který se k ní ani ke mě nechoval hezky a já jsem se z toho dostala,ale Linuška zanevřela na všechny lidi, se kterými se stýkám. Je bojavá ale i pěkně agresívní, když jí něco nesedne. Mám nového partnera a můžu vám říct, že to co na začátku našeho vztahu předváděla se nedá ani popsat. Na přítele útočila a napadala ho, vrčela, prskala i když si jí vůbec nevšímal a nijak jí neubližoval. Už tomu bude rok a za ten rok udělala Lina docela pokrok. Na přítele si už zvykla, je snášenlivější, dokonce i vrní, když se od něj nechá pohladit, ale nedej bože, když by jí chtěl partner nějak vychovávat. Je hrozně paličatá a trvdohlavá a je to prostě paní Kočka. Je to ale horší. Před měsícem jsme se s Linušou na zkoušku k partnerovi přestěhovaly a kámen úrazu je na světě. Lina se zhoršila a také partner už není tak tolerantní jak byl. Dochází mu trpělivost. Lina škrábe po koberci, začala mi z ničeho nic čůrat mimo bedýnku , což mě trápí ze všeho nejvíce. Partner to zatím nezjistil, protože to vždycky rychle a voňavě odstraním, protože kdyby to věděl, tak by Linuša musela pryč a to já nechci. Připadá mi, že se nemůže nějak vyrovnat s tou změnou teritoria a i s tím, že jsme na ní teď dva. Investovala jsem na přání partnera do drahého kočkodomu, musím jí stříhat drápky 2 x měsíčně, koupila jsem kozlík lékařský, aby jí přtahovala místa kam může, ale ona si jako na potvoru zvykla na křesílko v obýváku, už půl roku hodně líná a partner s tím má problém, není alergický, ale ty chlupy mu vadí. Věnuji Lině větší péči, než když jsem s ní žila sama, ale mám pocit, že ten můj kočičáček není šťastný. Nechci jí dát pryč je to můj kočičí raubíř, ale nevím, jak té její psychice pomoc. Na druhoustranu je hrozně učenlivá a komunikatívní. Povídá si semnou, když něco chce nebo když se kaje za to že zlobí a já na ní zasyčím, a to se projevuje ve formě bručení a pomňaukávání.
Nechci přijít ani o partnera a ani o Linušku. Nevím jak jim oběma pomoc, aby se se vším vyrovnávali oba lépěji a tolerantněji. Prosím o jakoukoliv radu. Našla jsem tady super odkazy a rady a v některých případech jako by se o té mojí bobínce mluvilo |
|
|
Odpovědět
|
|
April
Založen: 08.11.2004 Příspěvky: 2716 Bydliště: Praha
|
Předmět: Re: nový partner verzus kočka Přitlapkováno: 29. 6. 2006 19:20:58 |
|
|
No s tímhle chováním a stavem (nepřátelství vůči partnerovi) nemám vůbec žádnou zkušenost, nicméně spíš se vyjádřím k jednotlivostem ...
Ohledně čůrání - myslím, že tajit to před partnerem není zrovna ideální řešení, až na to příjde, bude to o dost horší, a pokud je rozumný, měl by to chápat ... a ne kočinu rovnou vyhazovat ... nicméně zkusit druhý záchůdek, na počůraná místa dát misky s granulemi ... kde je jídlo, tam kočky nečůrají ... a také ověřit na veterině, jestli nemá problémy s močovými cestami, i když tady čůrání spíš souvisí opravdu s psychikou a ne nemocí ...
Teritoriální chování ... no kočky jsou teritoriální zvířata, takže jí jistě ta změna přestěhování se k partnerovi moc neprospěla na psychice ... určitě se jí dost věnujete, má kočkostrom ... tady asi nezbývá než čekat, až si na tomhle území zvykne ...
Stříhání drápků 2x měsíčně není zase až tak neobvyklé, takže určitě tím Lině neubližujete ... ohledně křesla a koberce .. jde o to, jestli je to drápání nebo protahování ... naše křeslo dostalo strašně zabrat, ale Maxíš se tam prostě protahuje a tomu nejsme schopni zabránit nikterak .... Rubka zase o koberec ... zkuste ještě místo kozlíku např. šantu - resp. catnip, mají ho v netovém obchodě happy-animals.
Línání - teplotní změny, zima-léto ... holt pouštěj víc chlupů, na to taky není zrovna žádný univerzální řešení ... ale dost se na línání osvědčil vitamínový přípravek - Laveta - u některých koček se línání o dost snížilo ...
A nepřemýšleli jste o druhé kočce? Že by se Lina víc zabavila a nevisela až tolik na Vás, ale že by měla i jiné zájmy? Nevím, nakolik snáší jiná zvířata a jestli by zkousla ve svém území ještě jednu čičinu, to záleží na individuálním posouzení situace ... není to univerzální rada, ale za úvahu možná stojí ...
Možná zkusit např. bachovu květovou terapii ... jsou to bylinky a měly by fungovat v různých situacích ... např. krizová esence na uklidnění právě při stresu ...
Každopádně asi je těžké rozumně bruslit mezi naštvaným partnerem a naštvanou kočkou, je to dost nezáviděníhodná situace, ale rozhodně bych se kočky nevzdala a u partnera za ní "bojovala" a snažila se přesvědčit k větší toleranci jeho.
Snad se tu objeví nějaký příspěvek, který bude víc k věci, ... mám pocit, že i v jednom čísle Našich koček zmiňovali podobnou situaci ... musela bych se podívat ...
Ale držím palce, ať se situace uklidní ...
April _________________ Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky. |
|
|
Odpovědět
|
|
liw
Založen: 03.05.2006 Příspěvky: 152
|
Předmět: Přitlapkováno: 29. 6. 2006 20:35:21 |
|
|
Andydy, vobec Vam Vasu situaciu nezavidim Mozno by stalo za pokus postriekat miesta, kde Lina nesmie byt niecim citrusovym - sprejom, dobre su vraj aj supky z mandariniek alebo pomarancov.
Je pravdepodobne, ze Lina je poriadne vystresovana zo zmien, ktore sa v poslednej dobe udiali. Zmena teritoria aj napatie v domacnosti. Ako mozne riesenie, aby sa macicka dostala do vacsej pohody, sa mi javi bud Bachova terapia (urcite po dohode s odbornikom) alebo vyuzitie feromonov. Existuju uz aj elektronicke pristrojceky, ktore strcite do zastrcky a vylucuju feromony - tie macicku ukludnuju a navodzuju jej pocit bezpecia.
Na Vasom mieste by som ale skusila aj niektoru z behavioralnych internetovych poradi - s jednou pani doktorkou mam osobne vynikajuce skusenosti. Ak mate zaujem, napiste mi prosim sukromnu spravu, poslem Vam podrobnosti.
Drzim palce Vam, priatelovi aj Vasmu zlaticku. |
|
|
Odpovědět
|
|
Tereza N.
Založen: 31.10.2005 Příspěvky: 58 Bydliště: Krajková, okr. Sokolov
|
Předmět: Přitlapkováno: 12. 7. 2006 14:16:03 |
|
|
Taky myslím, že byste se měla u partnera za Vaší číču přimluvit. Zase na druhou stranu Váš přítel věděl, že chováte zvíře a jestliže to do teďka respektoval neměl by měnit názory.
Nebo vyměňte přítele |
|
|
Odpovědět
|
|
Tammy
Založen: 13.10.2004 Příspěvky: 3
|
Předmět: Nový partner s alergií vs. dvě kočičky Přitlapkováno: 27. 7. 2006 8:40:13 |
|
|
Dobrý den všem,
právě také řeším tuto situaci. Našla jsem si nového partnera, jsme spolu pár měsíců. Problém je, že on má těžkou alergii na kočky (dusí se a otéká) a já mám doma dvě miciny. Vůbec nevím, jak tuto situaci řešit, protože toho člověka mám ráda a nechci, aby kvůli mně musel užívat tolik léků (bere několik dávek denně) a vidím, že je mu stále hůř. A tak nevím, jestli mám dát kočičky pryč. Pravda je, že jsem celý den pryč a víkendy taky obvykle trávím mimo domov a ty moje zlobilky jsou pořád samy. Jenže na druhou stranu nevím, jestli bych to psychicky zvládla je dát pryč, protože je mám ráda. Rozumově vím, že se budou mít jinde líp, když na ně bude mít někdo čas, ale srdcem je nechci dát. Navíc jsou na sebe zvyklé a těžko budu hledat domov dvěma kočičkám najednou.
Nevím, co mám dělat, nechci, aby se můj partner dusil, kdykoli jsme spolu a nedokážu si představit, že zlobilky půjdou pryč. Navíc ta starší velmi špatně snáší jakékoli změny (i návštěva u veterináře je pro ni stresující). Poradíte, co s tím? Díky a pěkný den |
|
|
Odpovědět
|
|
onaxxl@seznam.cz Anonymní
|
Předmět: Partner alergický na kočky Přitlapkováno: 27. 7. 2006 15:38:28 |
|
|
Milá Tammy,
existuje jen jedno řešení:s dosavadním partnerem se rozejděte. Najděte na něm spoustu chyb a nedostatků, další životní oblasti, kde si zase tak moc nerozumítea říkejte si, že není jediný na světě. Pak bude smíření s rozchodem méně bolavé.
Představte si druhou stranu mince, že budete celý život bez koček!
Schválně si to vypočítejte, kolik by to asi bylo roků! A co když Vaše budoucí děti začnou škemrat o zvířátka? Abyste nedopadla tak jak já před 30ti lety, kdy manželovi našli alergii na zvířecí chlupy a bylo řečeno:"Buď půjde křeček, nebo já!" A děti sborově:"Tak teda ty! Mysleli to vážně, oslíci.
Ale konec legrace.Chci Vám jen naznačit, že to není lehké rozhodnutí a žádný na světě to nemůže rozhodnout za Vás.Můžete se "utnout"
tak i tak. Přeji šťastnou ruku při rozhodování! Ona |
|
|
Odpovědět
|
|
Andydy
Založen: 29.06.2006 Příspěvky: 2
|
Předmět: Poděkování všem Přitlapkováno: 30. 7. 2006 19:44:23 |
|
|
Dobrý den,
chtěla bych vám všem poděkovat za vaše rady a náměty. Samozřejmě, že jsem to už partnerovi říct musela, ono se to stejně utajit nedá. Zavedli jsme opatření a omezili jí pole působnosti v době, kdy nejsme doma. Dokonce to mělo i úspěch, protože si Linuška uvědomila co jsme na ní přichystali a zjistila, že do obýváku a ložnice může, jen když jsme doma a nezbylo jí nic jiného než začít používat kočkodům. Dokonce v něm i spinká a uvědomila si, že je to jediné místo odkud jí nikdo nevyhání a je to její království. Taky jsme zaexperimentovali s jiným druhem kočkolitu a už víme, který má ráda a který vyhovuje jí i nám. Partner si uvědomil co se jí asi děje v hlavince a snaží se to chápat, ale někdy mu to moc nejde Taky jsem koupila odpuzovací sprej a je to opravdu užitečná věcička.
Pro Tammy:
chtěla bych vám nějak pomoci ve vaší nelehké situaci, ale nevím vůbec jak. Jste na tom hůře než já a vím, že kdyby byl partner alergický, tak bych řešila úplně stejnou otázku jako vy. Ale také jsem už o této situaci byla nucena přemýšlet a zvažovat alternatívy. Mám babičku, která mi Linušu sem tam hlídá a tak jsem zvažovala, že v případě nelehkého rozhodnutí bych Linušku dala ke své babičce. Měla bych možnost jí kdykoliv vidět a věděla bych, že je v pořádku a v dobrých rukách. Také jsem zjistila, že u nás v baráku je rodina, která má už 3 kočičky a tak bych možná zkusila se jich zeptat, jestli by Linušku nechtěli a samozřejmě bych měla možnost jí kdykoliv vidět a věděla bych že je v dobrých rukou. Není to samozřejmě jednoduché rozhodnutí a hrnou se mi do očí slzy, když na to jen pomyslím, ale musím zvažovat všechny možnosti. Důležité je, že jsem to zatím nevzdala a bojuju. Jsme pořát 3 a o to budu bojovat tak dlouho jak jen to půjde. Přeji vám hodně silné nervy při rozhodování a věřte, že zvířátka nikdy neublíží a vždycky stojí při nás a vždycky budou s námi i když budeme bez partnera. |
|
|
Odpovědět
|
|
|