Anketa: Proč máte kočky?

Ludmila Vostrá

7. prosince 2020 14:11

Kočku mám proto, že byla vytrvalá, chodila mne navštěvovat a nakonec se ke mně nastěhovala. A protože je to opravdu krásné, roztomilé, chytré a rozumné zvířátko, nejde to, se do ní nezamilovat! Dnes je to nejmilovanější (hned po synovi) člen rodiny!

palkovic

10. ledna 2017 6:34

Manželka chtěla psa Akitu, v žádném případě ne kočku, tak jsem donesl domů kocoura Akitu. Ten se nám stratil, po týdnu pátrání manželka "sehnala "paní co donesla na ukážku 3 koťata, dnes máme kočku Akitu a kocoura a manželka na ně nedá dopustit.....

evelinas

4. srpna 2016 18:57

Ked pred 10 rokmi nás sused poprosil, aby sme k nám nepúštali a nekrmili Fionku aby sa s ňou jeho deti mohli hrat, dcérka doniesla nášho prvého kocúrika Oliverka postupne sa k nemu sám pridružil Kasperko,Lejduška.Po 4 rokoch už Sused Fionku nechcel,tak je naša.Kasperko s Oliverkom odišli za dúhový most a pribudli,Aladarko,Smudlinka a Jony a ja vôbec neviem pochopit ako som mohla žit tolké roky bez koček.

Micubiši

8. června 2016 21:07

řed dvaceti lety k nám nakráčela zcela neplánovaně Micubiška a tím začla moje láska ke kočkám, které jsem do té doby vůbec neznala Vždy jsem měla nějaké zvíře, ale kočky mi učarovaly a už bych bez nich žít nemohla. Jsou prostě úžasné, každá jiná a na žádnou se nedá zapomenout.

Samir

7. června 2016 13:10

Protože jsou úžasné, něžné, milující, ale i samolibé, sebestředné, omezující vás v posteli a prostě báječné

Karla z Končin

28. května 2016 0:29

Kočky jsme měli vždycky, zbožňuju je odmalička.
Bez kočky to prostě není ono :-)

HaniK

25. května 2016 7:55

Jak říká můj muž, jídlo bez chlupů by nám snad už ani nechutnalo. :-D

Pája6

24. května 2016 23:38

Těžká odpověď :-), asi jak na otázku "proč máte děti?".
Život bez koček či jiných zvířat by byl neúplný.

Maud

24. května 2016 20:19

Tak my to máme dva v jednom - Mayenčiny chlupy se jeví na tmavém jako světlé a na světlém jako tmavé. Prostě jsou vidět všude! :-))) PS: Lepicí válečky to jistí.

viera

24. května 2016 20:05

dnes muž pustil hlašku,že ,,všade na čiernych tričkach mam biele chlpy,ak ma naštve pojde von" ...phe..my dve s Mafiou sme sa s nim tri hodiny nebavili,potom nam povedal,že to nemyslel tak važne..môže byť rad,že tam ma iba Mafiine biele,Sisine čierne a moje blond..normalne by tie pracovne trička nemali nijaku dušu :)))))))))) už nikdy bez mačky !!!!!! :)

snoopy

24. května 2016 20:00

Odjakživa jsem měla kočky a život bez nich si nedovedu představit.

Ája0804

24. května 2016 19:00

U babičky jsme měli kočky odjakživa. Moje děti po nějaké číče toužili také, ale bydleli jsme v centru města, tak bylo pořízení kočičky odloženo až na přestěhování do domu na okraji města. Oba kočičáky máme od malička. Na Fouska se čekalo až se narodí a pár hodin po porodu jsem si ho jela vybrat. Syn ho dostal k 10. narozeninám. Fousek měl být jedináček. Nicméně narozením Mikiho se toto změnilo a máme kočičáky dva:-)

marcelab

24. května 2016 12:02

Já jsem chtěla kočičku snad odjakživa, jenže mi to nikdy s nikým neprošlo. Tak jsem to vzdala. Až když zemřela maminka, moje kamarádka 10. září 2006 v neděli kolem půl 9. večer (to vím naprosto přesně) u mě zazvonila a přinesla mi Míšu i se základní výbavičkou a knížkou. Byl to ten nejkrásnější dárek, jaký jsem kdy dostala a dostanu. Nějak jsme si hned padli do oka. Byl maličký, snad 6 až 7 týdnů, ale vůbec neplakal po své mamince, choval se, jak kdyby se u mě narodil.

Maud

23. května 2016 20:27

Když jsem byla dítě, vždy jsme měli kočku nebo kocoura. Synek, když byl malý, tak chtěl zvíře, tak jsme pořídili andulky, byly skvělé, hlavně Píp, ale na mazlení to nebylo ono. Když jsem pochopila, že hada chce hlavně na mazlení, tak jsem nastudovala, jestli může být kočka pouze bytní (paneláková). Nevím, jak dospěl k tomu, že chce ruskou modrou, ale každopádně naše velkokněžna si nás brzy otočila kolem tlapky. Psy mám taky ráda, ale vzhledem k tomu, že jsem těžká sova, tak bych to venčení asi nedala. Ale kočky jsou prostě kočky. Jsou to osobnosti! Jo a taky máme rádi havrany...

HaniK

23. května 2016 18:33

Jó. Taky volba koček byla proto, že když mě přestanou "bavit", dokáží žít pohodlně vlastním životem. S plnou miskou a čistým záchodem. Taky se nemusím obtěžovat je venčit nebo mít špatné svědomí z toho, že si s nimi neustále nehraju. Tím, že jich je víc, mají vlastní soukromé společenství. Funguje to i obráceně. Občas nemají náladu oni na mě, takže je třeba půl dne nevidím. Spokojenost na všech stranách. :-)

Se psem se mi život zkomplikoval, protože venčení nefandím.

Lenka Bartáková

23. května 2016 17:23

Chtěla jsem něco velikého.....něžného....milého :D Měli jsme před tím pejska.....Tak proto Maine coon :-) Je to něžný obřík :D

mdeknight

23. května 2016 15:00

Upřímně a zcela neromanticky - psa mi manžel nedovolil :-D Ale teď jsem moc ráda, že se tak stalo! Kočka je úžasným narušením naší klidné domácnosti a denně nás obohacuje a překvapuje.

HaniK

23. května 2016 12:04

S exmanželem jsme jeli podle síťového grafu. Naplánovali jsme kočky, psa... Díky bohu vyšly jen ty kočky. Tehdy to byla naše iluze ideálního manželství. Teď vím, že to tak nebylo, ale do svých koček jsem se absolutně zamilovala. :-)

viera

23. května 2016 7:26

Murko s Mickou sa okotili susedovej mačke prave vtedy ked nam našu zrazilo auto,tak už velmi dlho ich mame..a Mafiu som si vzala od kamaratky,nejak sa im ich čistokrvna mačka zabehla a neskoro zistili,že je tehotna,tak mala dve mačiatka,jedno si nechali oni pre potešenie a tuto sme si vzali mi..pre radosť,pre starosť a aj na zlosť občas :)