Otázka dne: Co si myslíte o kočkách na vodítku?

PaschaMami

21. května 2017 19:26

S Paschou bych to klidně zkusila. Když nám před lety dávali nová okna a dveře, bylo vždy v celém patře všechno otevřené - dveře i okna vymontovali najednou. Pascha utíká když může vždy do chodby (4 byty na podlaží), ale to v tomto případě to nebylo možné, ale chtěl mermomocí ven. Jednou kdysi jsem koupila někde za 2 eura kšírky, dokonce dvoje - modré a červené - myslím, že to byly pro malé pejsky. Paschu jsem nemohla udržet, tak jsem mu ty červené nasadila. Vůbec se nebránil, bylo to pro něj "tak a teď jdeme". A šli jsme navštívit naše 3 sousedy, jedni byli ti s Daisy. Těm jsem dala pro D. ty modré kšírky, ať jdou s námi, ale D. si je nenechal ani nasadit.
Tak jsem vzala P. výtahem na trávník za dům a byl happy, pobíhal co mohl, válel se v trávě a nechtěl domů.
Ráda bych P. tu radost udělala, ale je to zde "zaklíštěné" (celý Baden-Württemberg a Bavorsko), takže má utrum.

E. T. Alien (když ještě nebyl můj) mne a kolegu (před kanclem) doprovázel do lesa (já chodila jen občas, kolega podle možnosti pravidelně). Běhal s námi jako pejsek (bez kšírek) - byl vůbec úžasný.

Reda

18. května 2017 19:35

Marti, moc obvyklé to nebylo, ale už tehdy se to prodávalo :-)

viera

18. května 2017 19:08

ja neviem..mne to pripada take čudne ..ked živel .. neskrotitelneho tvora ako mačka ludia vodia na voditku..viem že v meste to je dosť nevyhnutne ,ale na dedine? ja viem ,že im hrozi nebezpečia..ale nemam srdce ich držať na voditku

Lenka Bartáková

18. května 2017 17:23

Já jediného koho naučila na kšírky,je Růža.A pouze jen do auta...Jinak jsem proti venčení venku.Růžovi je v autě špatně...na kšírkách to zvládá... bezvadně a hlavně jsem tam s ním....je připoutaný....a cítí se dobře.Ví že jsem u něj.Ven bych s nikým nešla.

gwen

18. května 2017 15:59

Renčo, já tomu věřím, ale nebylo to moc obvyklé, že ano?
Musím říct, že si neuvědomuji, když jsem byla menší a mladá, že bych někoho viděla s kočkou na vodítku. Ale trávila jsem většinu času u babičky na vesnici a tam bylo zcela běžné, že kočky byly s námi a velkou součástí. A dělaly si, co chtěly..
A i teď, za poslední tři roky jsem opravdu viděla jen dva kočičáky. Možná, že někde jinde je to víc běžné než u nás.

Reda

18. května 2017 15:56

Martino, s kočkou na vodítku jsem chodila už před mnoha lety :-)

Reda

18. května 2017 15:53

T+D si kšírky nechají nasadit úplně bez problémů, tak jim to snad moc nevadí.

Kočka Stochovská

18. května 2017 14:26

Chápu dvounožce, kteří chtějí poskytnout kočičce pocit volnosti, i když to může být "jenom" několik centimetrů. :) V těchto případech jsou vodítka nutnost, aby kocouř nevzal čáru.

Filip

18. května 2017 12:57

Moje babička takhle chodila s kočkou ven před (spíš za) panelák... dala ji tam na trávu, ona si tam ležela na sluníčku, popošla, celkem ušla tak 3 metry, a pak ji babička vzala a šly obě domů... ale to je před mnoha a mnoha lety v jedné vzdálené galaxii :o)

janarim

18. května 2017 12:37

Ve městě je to asi jediný způsob, jak dopřát kočce venek, když bydlíte v bytě na rušném sídlišti. U nás jedna sousedka takhle venčí kocoura, ten je skvělý, šlape jak pejsek a s každým je ochotný se pomazlit:-)
Ten náš sice kšíry snáší, ale ven s nimi moc chodit nechce. Teda on by chtěl, ale po svém, kdy chce on a jak chce on a bez omezujícího vodítka, ale to bez domku se stálým přístupem na zahradu nejde.

Filip

18. května 2017 9:30

Já jsem minule viděl kočku na vodítku na Újezdě! Normálně šla s paní podél domu, jako by se nechumelilo :o)

Jinak moji kočičáci to moc nemuseli, chodili jsme občas za město, viz fotku, ale Lilly si někam zalezla do trávy a koukala, Charlie ten jo, ten to zkoumal kolem...

Ve městě jsem to zkusil kdysi, ale ono dostávat na stromě s vodítkem zamotanou kočku dolů jednou stačilo :o) Takže moc nevím... asi jde o zvyk - zvyk kočky od kotěte.

Andrea Klegová

18. května 2017 9:12

Mala som nutkanie skúsiť to, ale nie. U nás pravidelne venčí čiernu cicu jedna pani - slečna. Dosť sa jej divím, či sa nebojí, lebo keď vidím, koľko chorých mačiek a v akom stave tade chodí, bála by som sa, či niečo nechytí. Onehdy dávnejšie som mala známu, ktorá takto venčila kocúrika, potom zrazu prestala. Či vonku niečo olízal, zjedol, neviem, ale dostal silný svrab, ktorý nemal odkiaľ dostať, ako vonku....
Takže za mňa nie, možno, keby som bola v rodinnom dome a mám aspon akú takú istotu, že tam nemajú prístup žiadne iné zvieratá

micouša

18. května 2017 8:18

Jak Bastet, tak Miou s kšírama naprosto bez problémů, i když je fakt, že u obou to bylo natrénováno od koťátek. Bastet v rámci prožité hrůzy předpopelnicové trpěla těžkou klaustrofobií, takže uzavřené prostory (přepravku) nesnášela, takže tam nebylo zbytí, a Miouš holt následně kšíry "podědila", a jak přišla na to, že jí to nebrání ve šplhu po stromech a zkoumání okolí, tak se naopak dožaduje.

Ája0804

18. května 2017 6:59

Pro nás jsou kšíry a vodítko nezbytnost, když kočičákům něco je, musejí např. brát pravidelně ATB a udělá jim dobře, když jsou na chvíli venku na zahradě. Vždy konzultujeme s vetem, zda pobyt venku povolí. Miki chodil na vodítku bez problémů. U Fouska to je spíš - ano, půjdu ven, nechám si ochotně nasadit kšíry, ale obejdu si nezbytně nutné a pak si lehnu a budu pozorovat okolí;-)

gwen

18. května 2017 6:58

V našem městě jsem viděla dvě. Jednu venčila taková malá holka a říkala, že její kočka to má venku ráda. Druhou, briťáka- slečna říkala, že se dožaduje furt na balkon a že když ji vzala poprvé ven, byla ve svém živlu.

Zajímalo by mě, jak to je. Jestli, když si jako mladší zvyknou chodit ven, tak s tím není problém. Když jsou nějaký rok bytový, tak je jasné asi, že ve 13 je ven
a/nikdo nevezme
b/by jim to asi nedělalo dobře.

Nevím. Od dětství mi kočka patří ven. V dětství jsem nikdy! neviděla kočku na vodítku. Doba jde kupředu.o))