Otázka dne: V kolika letech jste měli nebo si pořídili svoji první kočku?

marcelab

24. dubna 2017 9:08

Já jsem dostala Míšu, naprosto nečekaně, v 48 letech, i když jsem po kocourkovi nebo kočičce toužila od dětství. A teď mám dva.

barras

22. dubna 2017 8:28

Mě hlídal krásný velký šedý kocour už v kočárku.... Takže tím se možná vysvětluje mnohé 😂🐱🐈

Andrea Klegová

21. dubna 2017 19:56

Ked to tak čítam.... mám doma dve mainky.... Mišku a Zoyu 😃

Lenka Bartáková

21. dubna 2017 19:48

Ano je :))))
..a řekla bych....mainské jsou fakt jako psi :)))))) Pořád chodí zamnou...aportují....pořád si hrají....jsou hrozně akční...honí se....a největší odměna pro mě je...když pak ke mě jeden přijde....a začne se mazlit :))))

evelinas

21. dubna 2017 19:29

Ano.Nechápem ako som mohla byt tolké roky bez nich.

Andrea Klegová

21. dubna 2017 19:17

A je to s nimi uuuuužasneeeeee, žejo?

Lenka Bartáková

21. dubna 2017 17:32

*pokračování:))))
pořídily jsme si mainské kočky...Chtěla jsem něco velkého....ale né psa... :-) Tak máme kočky :)))))

Lenka Bartáková

21. dubna 2017 17:31

Já první kočičku přinesla domů když mi bylo nějakých 12 let...cca....Byla to perská kočička s PP :-) Říkaly jsme jí šmudla :-) Dala mi jí jednoho dne kamarádka,že její mamka by jí vyhodila....Tak jsem jí přinesla domů....Od té doby kočky miluji :-)
...Co jsem dospělá....tak jsme nejdříve měli psa...pitbula...Miláčka...byl to gaučák...Měl nedožitých skoro 15 let....a až když odešel....

Karla z Končin

21. dubna 2017 16:44

My jsme měli kočky prostě odjakživa :-)

viera

21. dubna 2017 14:43

pred 20timi rokmi nam do novokupeneho domu priniesla čierneho Murka neboha svokra,že pre šťastie..ale mačky boli od nepamati u starej mamy..psiky tiež..v panelaku som mačky nemala ,ale len asi preto ,že vtedy som net nemala,osveta v tomto smere nefungovala a nevedela som si mačku v panelaku realne predstaviť..teraz by som už bez mačky nebola

Pája6

21. dubna 2017 14:05

Já jsem se narodila na samotě u lesa :-), vždycky jsme měli zvířata, i kočky, ale ty venkovní. Pamatuju od malička, jak jsme "pomáhali piplat" koťátka, pak jsme je s těžkým srdcem rozdávali, nikdy jsme žádné neutratili, což bylo v době mého dětství, na vesnici, spíš výjimkou.
Ve své dospělosti jsem si kočičku pořídila až po dětech, spíš náhodou, přitoulal se k nám mourek, pak se zase odtoulal, pak další, už cílený kocourek, ten už byl spíš domácí, ale chtěl se toulat. Když ho přejelo auto, už jsem si bez něj život představit nedovedla a od té doby kočky máme, vyjma pauzy, kdy nám umřely 3 kočky, hrozná doba, pak jsem měla strach pořídit další, kvůli jejich bezpečí. Pak přišli naši současní mazlíci. Ti už jsou výhradně domácí, ale venek jim asi nechybí, doufám.

Kočka Stochovská

21. dubna 2017 12:58

My jsme zdědili kočičky 2 před 15 lety. To už jsem byla docela dospělá :). Byly to moje první kočky. Nyní máme pouze paní Kočku, ta starší se odebrala před 5 lety do věčných lovišť.

Andrea Klegová

21. dubna 2017 10:13

Zatiaľ :-)
Plánujem kryť v dohľadnej dobe.....

evelinas

21. dubna 2017 10:07

Tak to ich bude 12,to by mi neprešlo.

Andrea Klegová

21. dubna 2017 10:06

Môj to už, myslím, vzdal, aj keď, teraz k nám s najväčšou pravdepodobnosťou pribudne nastálo aj môj Go Go, ktorý žije momentálne s mojou mamou. Mama - zatiaľ to tak vyzerá - príde bývať k nám, takže Gogášik ide s ňou :-)

evelinas

21. dubna 2017 10:01

Ja si netrúfam prekročit,už Fionku ako izbovú tažko niesol,no je zlatučká všetko robí,čo vidí u ostatných , velmi sa snaží a miluje svoju sedačku,na ktorú svieti slnko až do večera a je so Smudlinkou naj.. maznáč.

Andrea Klegová

21. dubna 2017 9:44

Evelinas, ja som mala mužom stanovený strop 3 :-D :-D :-D

Evža

21. dubna 2017 9:37

První vlastní kočku jsem dostala v 10ti letech (Pinďula -praprabába Malvíny), přivezla jsem si ji od tety, které utekla peršanka a pořídila si koťata s nějakým mourkem od sousedů :-), ale doma vždy nějaká kočka byla snad od mého narození.

evelinas

21. dubna 2017 9:26

Ja som mojho prvého mala až po 40 ,ked sme dostavali dom.Potom sa počty mačičiek začali rozrastat a teraz ich mám 5 ,čo je povolený strop.

Andrea Klegová

21. dubna 2017 7:30

Ja som sa medzi mačky narodila, odjakživa u nás boli nie jedna, ale minimálne dve. Bolo viac, ako samozrejmé, že po osamostatnení sa mi chýbali a tak skoro pribudli do rodiny :-)

gwen

21. dubna 2017 6:59

Pamatuji si, že když mi bylo 15 - 16 tak můj děda měl kočky. Měl jich tak pět, šest a měl je moc rád. Ve stáří se k nim strašně upnul. Takže to vlastně nebyli moje kočky, ale dědy.

Jinak na vesnici byly kočky součástí a byly vlastně skoro všech. Nikdy si nepamatuji, že jich bylo nějak extrémně hodně.
Lidi se o ně starali. Teď když tam jedu, nevidím kočku. Možná jednu spící za oknem.