Blog: Dárek k narozeninám

viera

28. října 2016 11:10

užasnééééé..išla by som..len ja by som sa bala či by vydržal namieste obsah môjho žalúdku..to sklo by ťažko umývali :)

sanny

28. října 2016 10:40

gwen, parádní dárek :)

Karla z Končin

28. října 2016 10:16

No to teda není moc dlouhé. A kroužek, no peněz a peněz.
Jako dárek ale super :-)
Člověk si uvědomí, jakou má vzduch sílu.

gwen

28. října 2016 9:29

A ještě jeden aspekt to mělo. Říkali, že ten vzduch je jako vzduch a síla v hurikánu. Věci, lidi a vlastně cokoliv nemá šanci. Letí to s vámi, láme to všechno, je to neuvěřitelná síla.

gwen

28. října 2016 9:28

Karlo, letí se minuta a pul, pak jdou další lidi (aby ses z toho šoku dostala) a pak zase minuta a půl. Vojta říkal, že je to hrozně krátký, že by chtěl dýl a dýl a že to bylo skvělé!
Jenže je to moc drahý:O(

Překvapilo mě tam na nástěnce: Chcete, aby Vaše dítě chodilo na netradiční kroužek? Tak ten náš- parašutismus- je tu právě pro vás!

A opravdu, dětí v tom zkoušejí formace, držení a věnují se tomu. Říkala jsem si, že žiji v jiným světě, že jsem izolovaná na vesnici a vůbec nevím, co se děje ve velkoměstech...o))

Ale na druhou stranu, kdo by u nás na to měl. Jedna lekce parašutismu - 1 300,-/90 minut. Asi tak hodina přípravy, školení a v turbíně cca 8 minut.

Karla z Končin

27. října 2016 22:03

Myslím, že bych se strašně bála a nedokázala bych si to užít. Ale věřím, že pro Vojtu to byl úžasný zažitek :-)
To se letí takhle jednou nebo víckrát?

gwen

27. října 2016 6:55

Sakra, zůstalo mi v PC Vojtovo přihlášení.o))
Tak ještě jednou...
Rychlost vzduchu ( i podle váhy člověka)- klidně i 240km/hod, tváře vám dělají cik cak jak ve filmu, kde jede kabrioletem přes třista a tělo je bezvládný a vy nevíte, čím hýbat a hlavně čím ne, protože každý pohyb něco znamená...
Vojta hrozně kopal nohama a nemohl je udržet v klidu.o))

Barevnyobrazek

27. října 2016 6:53

I když jsem se probudila na další den, já sama za sebe říkám, že bych tam nevlezla.o))

gwen

26. října 2016 20:19

Musím říct, že já bych tam nevlezla.
Když jsme čekali a koukali jsme na dva kluky, který se pohybovali jako spidermani, úplně se mi sevřelo srdce a říkala jsem si, že Vojta vylítne střechou ven.
Dostal kombinézu, školení a šel na to. Ale hrozně těžký pry nemrskat nohama, udržet pevný tělo, ruce a koordinovat pohyby. Ale myslím, že si to užil...o))

Tak, holky, kluci, kdo by šel?.-o))