17. prosince 2008  |  Piškot Pišutka  |  1 025 480 192x / 1x

Mňautobiografie pana Profesora - Euforie

14. 9. 2008
Jsem velkorysej kocour. Rozpracoval a dokončil jsem nový významný spis. Věnuji ho Kalassymitě. Nazval jsem ho Opakování matka moudrosti, ale nic se nemá přehánět. Rád poskytuji odpovědi a vysvětlení, ake po třicáté opakovaná stejná otázka už není inspirativní. Vetkl jsem tedy výsledky svých poznatků do spisu:

Ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali. Ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali. Ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali. Ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali. Ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali. Už ses mne ptala desetkrát, ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali, hele, zeptej se spíš hrocha, nějak podezřele se olizoval, hurá, jde za hrochem, konečně klid, aha, tak nic, ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali, ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali, nejsou mezi Kaktusama v koši, jo, aha, nejsou, tak nic, ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali, to je jak u blbých, co jsem tady pobočka Ztrát a nálezů, no nejsem, ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali, zeptej se Tsunamissy, kdo ví, jestli nezačala u fousů a pak se neovládla a pokračovala... Fuj, to jsem se lekl, nic, dobrý, to se jen Kalassymita drápy a zuby ptá Tsunamissy, jsem zoufalej kocour, Kalassymita se vrací, ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali, ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali, co to děláš, jo tak, myslíš, že by mohli být v lednici, to pochybuji, jau, jsem neřekl, že jsem je strčil do lednice, ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali, ne, opakuji po dvacátédruhé, fakt jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali, zato vím, že jsem rád, že mohu chvíli meditovat na gauči bez pocitu, že mne smete tornádo, ne, ne, jau, jau, jsem to tak nemyslel, to víš, že jim rád dělám doskočiště a model lovené kořisti, ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali, ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali, hele, Lassy, ty to kuřecí jíst nebudeš, aha, nebudeš, jo, počkáš na piraně, dobře, tak já bych si s dovolením vzal za tebe, jsem blaženej kocour, konečně jsem se nafutroval bez pocitu ohrožení, ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali, ono taky kdo ví, jak hledáš, musíš to brát systematicky, jo, jasný, rozumím, to kdybych ti neporadil, tak tě to nenapadne, jsem rád, že uznáváš mou nepostradatelnost, ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali, ne, Lassy, opravdu jsem je neviděl, neslyšel, nesežral, nevím, kde jsou, nepotkal jsem je a nevim, kam se schovali, teda ale to už je opravdu divné, Kalassymita snad neumí hledat nebo co, půjdu jí pomoci, nebo se z toho vyptávání okotím... tak kde začnem, jo, tady, hele, hrochu, neviděl jsi, nesežral jsi... aha, už se tě ptala Kalassymita, to je poprvé, cos něco nesežral, děláš pokroky, hochu, tak jdem dál, hej, ty tam pět metrů ode mne, Tsunamissy, neviděla jsi... jooo, jo, dobrý, nemusíš ke mně chodit, neviděla a neoholila, dobře, pokračuji v pátrání... za skříní, ve skříni, v pračce, za pračkou, pod pračkou, v myčce, za myčkou, pod regálem, na regálu, před pikolou za pikolou nikdo nesmí... ne, zpět, to je jinej spis, tak ještě kouknu tam a sem a tamhle a... a hele, oni tu fakt asi nejs...

Nejsou tu!! Tři tečkovaní teroristi tu nejsou!! Jsou pryč!!

JOOOOOOOOOOO!

COO? Zas nějaká otázka??

Tss. Tsss. Jaký blbnutí? Jakej amok?? Jakej vřeštící cvok??

Normálně nadskakuju nadšením, hrabu všemi čtyřmi ve vzduchu a zpívám svůj nejnovější spis!!
Myslím, že zatím nikdo nic lepšího nenapsal. Jmenuje se Óda na radost.

Piškot Pišutka v.t.

Foto: Zpíváááááám...

Sdílejte!  |  O sdílení

danek  18. prosince 2008 14:43

tak vidíš, Piškotku, konečně máš radost, ale vlastně je to smutný zápisek