17. září 2011 | Kočičák

Matýsek z Kočičí naděje HK | Zobrazení celkem/dnes

1 025 480 671x / 1x

Dvounohá na baterky

Na Dvounohou si kocour musí dávat majzla!
Jestli neprobíjí...
Už párkrát jsem od ní při muchlování dostal elektrickou ránu.
Asi je na baterky. Určitě je na baterky!
Když mě a Kačenku pozoruje, občas tak divně svítí.
Ne jen očima, jako to umí kočky v noci. Svítí i ve dne!

Pokud se jí zkusím opatrně dotknout packou, naivně si myslí, že dávám pac.
Ale já jen zkouším, jestli je nabitá. Je to krajně podezřelé!
Zatímco se domnívá, že spím, pokradmu ji sleduju. Pod počítačem má různé kabely. Taky už se do nich párkrát zamotala. Ale dobíjí jen telefon a rádio. Fakt nevím, jak to dělá!

Nejdřív bývala od rána do večera v práci.
Potom byla od rána do večera s Dvounožcem a stejně to nepomohlo.
Teď je od rána do večera se mnou.
Na konzervy jí posílají poštou... Celý den nemá na práci nic jiného, než si se mnou hrát...

Tak jsem jí říkal, že bychom si mohli pořídit ještě nějakou kočičku.
Ne tak vyplašenou jako Kačenka.
Jenže Dvounožkyně tvrdí, že každá nová kočička by byla vyděšená ze mě.
Myslíte, že to je poklona?
Určitě to myslela jako výraz uznání mých schopností a zásluh o tuhle domácnost! Kdo jiný dbá na to, aby tu všechno klapalo?!
Víte, co dá starostí průběžně koukat ze všech oken, kontrolovat nákupní tašky, honit Kačenku a obsadit všechny misky najednou, když je čas k jídlu?!
Je to dřina.
Kocour se naběhá, když si mezitím chce taky trochu zdřímnout.

Jakmile si Dvounožkyně klohní něco k jídlu, sleduju přísně, jestli nemá kuře.
Rajčata a papriky ať si klidně nechá. Nemusím mít všechno, i když Káča to o mně po straně roztrušuje.

Nejdůležitější místností je kuchyň. To dá rozum. Tam se nachází špajz s konzervama. Lednice se šunkou. A někdy, malou chviličku, i kuře.
V kuchyni lehávám na okně s trávou, na lednici, která je dost vysoká, takže z ní mám přehled, co se kde šustne, na šicím stroji, na židlích s polštářem, a když Dvounohá nedává bacha, taky na kuchyňské lince a na ubruse na stole.
Na podlaze nejraději číhám přikrčený hned za dveřma, aby mi nic neuteklo.
Kačena je zaparkovaná spíš pod židlema nebo pod stolem, kde se cítí bezpečněji.

V předsíni je strategicky umístěný kočičí záchod. Když hrabu s vervou, lítají kamínky na oba konce bytu najednou. Ale ležet se dá na kočičím stojanu, nebo uvnitř jeho domečku. Taky na prádelníku, na židlích i na botníku.
Kačenka se rádá schovává ve škvíře mezi stojanem a zdí. Často taky pod nábytkem. Kdežto já ležím uprostřed chodby na křižovatce cest, kde o mě musí zakopnout úplně každý.

V Dvounožčině pokoji jsou pro kočičky válendy, babičkovský fotel a židle u počítače. Spací bedna, proutěný kočičí pelíšek a přepravka k volnému použití (bez dvířek přátelská, s dvířky mrcha zákeřná – vyhnout se jí velikým obloukem).

Když se chci ohřát, vyberu si mezi polštářem na okně a bednou hardu. Ještě se dá odpočívat na klávesnici a u konvice s čajem, ale k tomu má Dvounožkyně neustále výhrady. Přestože já jsem do klávesnice čaj nevylil. Já teda ne!

V Dvounožcově pokoji bydlí Maruška. Používám ho jako tělocvičnu. Vlastně do něj nesmím, ale když tam vlítnu, o to větší je to zábava!

Ta nová kočička by mohla bydlet všude.

Na zemi je koberec. U záchoda z něj lezou nítě, protože Dvounožkyně se tam drze zavírá a všichni kočičáci se postupně snaží podhrabat pod dveře. A zkouší to velice urputně, dokud Dvounožkyně zase nevyleze. Jednou, když vytřela podlahu, zapomněla zavřít, tak jsem se tam byl podívat. Vůbec nic zajímavého tam není. Nevím, proč se tam před námi schovává.

Ležet se dá prostě úplně všude. Ale musí se dávat pozor.
Dvounožkyně není šikovný kocour. Mohla by na vás šlápnout.
Stačí slyšet, jak vyjekne, když šlápne na myš.

Jak vidíte, sem by se vešly ještě dvě kočičky. Určitě by nehladověly. Voda a granule jsou pod oknem vždycky.
Jenže na mazlení potřebuje jeden kočičák až pět dvounohých, hlavně tedy dvourukých, aby to neodflákli. A to je potíž...

Když je Kačenka mimořádně dobře najedená a naložená, leží Dvounohé na klíně a dovolí, abych se umístil na opěradlo jejich křesla na způsob lvů na trůně.
Dvounohá pak každou rukou hladí jednoho kočičáka, aby to bylo spravedlivé. Ale tahle vzácná chvíle dlouho nevydrží...
Jak se trochu pohnu, Kačenka zpozorní a začne ucházet jako papiňák. Někdy postupně přidává na protestu, jindy rovnou uteče. Těžko by si zvykala na další přírůstek do rodiny.
Já bych novou kočičku rád execíroval, ale Kačenka by před ní zdrhala.

Dokud jsem bydlel v pokoji s Dvounožcem a Kačenka u Dvounožkyně, chodili jsme se navzájem navštěvovat.
U Dvounožce byl vždycky rachot a povyražení, kdežto u ženských klid a Kačenka nebyla tak vyjančená. Ale nikdo nechce být sám v prázdné místnosti, a tak jsme teď pořád na jedné hromadě. A Kačena, místo aby si na mě za ty dva roky, co tu bydlím, zvykla, je ve střehu a jak může, klidí se mi z cesty.
Jsem rád, že mě respektuje, ale nemusela by zase až tak moc.
A tak hrajeme Škatule, škatule hejbejte se a někdy je mi smutno...

Musím pak vyskočit na knihovnu, abych viděl Dvounožkyni z očí do očí a natáhnu packu a jemně do ní šťouchnu, jako kantor, co vyvolal žáka, a říkám: „Já jsem tady! Všímej si mě!“
A ona si mě všímá a tulí se ke mně a já předu...

Taky předete, když je vám hezky?
Moje Dvounohá nepřede, jenom tak divně svítí...
Myslel jsem, že má někde schovanou baterku, ale říkala, že ne.
Že tomu světlu se říká RADOST!

Sdílejte! | O sdílení

<< předchozí | obsah deníčku | následující >>

21 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

LuckyL Datum

26. září 2011 17:07

Ja si tiež myslím, že 58 je vek akurát na mačiatko, a všetkým bude veselšie. Tehla nám na hlavu môže vonku spadnúť komukoľvek kedykoľvek a v akomkoľvek veku. To by sme si nemohli nikto robiť žiadne plány do budúcnosti a ani s našimi štvornožcami. Držím palce!

KOČKAMŇAU Datum

24. září 2011 14:06

Milý Matýsku, ty si oslíček, moc hodný, tvá panička je mladice, v nejlepších letech, to pro paničku, tyto starosti řeší,žel, je to natvrdo, závěť, v každém věku, je všechno možné, svěřím se Ti, Matýsku, mně je méně,život, před sebou, tak asi půlku, běhám po doktorech, když něco zabolí, možná měla pravdu, paní kartářka,že jsem zdravá, jak řípa a budu tu strašit, do 92 let !Ale to chce rozhodně veselou mysl, kterou přinášejí kočičky, ve všech podobách a dobré skutky, určitě kočičkou z útulku, ty jsou moc vděčné, páč neměli lehký život. Je moc těžké, prožít smutek, patří k životu a tak dává člověku možnost růstu, je to opravdu tvrdé, ale, to nejcennější prožité, nebývá zrovna nejlehčí. Matýsku, panička je pro Vás poklad, i pro Kačenku, samozřejmě, na tu nemohu zapomenout a vy jste poklad, pro ní, budete se mazlit a krájet kuře dlouho, přeji Vám všem, nový přírůstek, na kamarádění, hraní, mazlení, dělení, tulení, lumpárny a radosti, tak. Přesně, jak zní, z předchozích komentářů, ideální a krásný věk, na pořádnou kočičí smečku:-)). Představ, si Matýsku, jeden kamarád má malá pumátka, to je mládě takové velké kočky, pumy, pumátka mají 11 kg a 3 měsíce, jsou parádní, budou 5x taková, to je velmi nezodpovědné, rozmnožovat takové kočičky, protože kam s nimi, jejich páníček si měl pořídit křečky a toto se nespraví, ani věkem :-))

Minda

23. září 2011 16:58

Milý Matýsku, tak se možná dočkáš kamarádky? Moc bych ti to přála a tvé
laskavé paničce také, protože každý nový kočičí přírůstek do rodiny člověka natolik zaměstná,že nějak nemá čas na své problémy a smutky. Mám s tím vlastní zkušenost a bez našich čtyř kočičáků si už život nedokážeme představit.

Katka od Jendy Datum

23. září 2011 11:47

Matýsku opět krásné počtení :)) děkuji, mám zase o trochu hezčí den :)))

Jarka od Zrzků Datum

23. září 2011 7:34

Otíku, to je překvapující zpráva, na to jsem tedy hodně zvědavá!

Otík

23. září 2011 6:38

Matýsku, i u nás se schyluje k podobné situaci. I když je panička, jak sama říká, stará vyzobaná slunečnica. tak se rozhodla, že mi pořídí bráchu. Od té doby, co mladí páníčci vyletěli z domu prý jenom otravuju, tak dostanu sourozence. Už prý se šmrdolí kolem maminky kočky, ale v listopadu se prý mám těšit. Já jsem sice byl nachystaný na letectvo - papouška, ale vidím, že nakonec z toho bude pozemní vojsko. Tak vyřiď dvounohé, ať se nebojí a jde do toho taky.

Taťána Datum

22. září 2011 23:39

58 není na koťátko žádný věk. Vlastně je to správný věk na koťátko:-)

janina.z

22. září 2011 21:33

Matýsku, dík za hezký deníček:-)

beta.1

22. září 2011 20:28

Matýsku, vyřiď dvounohé,že se starší kočičkou by mohla mít Kačenka problém. Když tak ať se domluví v útulku, na zapůjčení kočičky a vyzkoušení jak to bude Kačenka snášet.

Matýsek z Kočičí naděje Datum

22. září 2011 20:07

Koťátka jsou samozřejmě roztomilá, ale dvounohé je 58 roků. Může tu být ještě 20 let, ale taky ji může zítra přejet tramvaj a koťátko by si muselo zase zvykat jinde. Přemýšlela spíš o nějaké starší kočičce z útulku, která by u nás v teple a pohodlí dožila. A tak mudruje a váhá...

Radava

22. září 2011 20:01

Moc hezký zápisek. Třeba ti to Matýsku s tím koťátkem vyjde :-))

Míla

22. září 2011 16:37

Matýsku, další zápisek, který pohladí duši :-)

alla

22. září 2011 16:04

Milý Matýsku, moc hezký :) Jako vždy krásný deníček. Dvounohá svítí, protože má vás a to je přece super! A nové koťátko je fajn nápad i když na začátku to může byt krušné :-)

beta.1

22. září 2011 13:13

Matýsku, moc pěkně jsi to napsal:-). Nového přírustku bych se nebála. Naše Maruschka je také bojáclivá, dospěláky nesnáší, prchá a děsně řve, ale Leonku přijala, takže pokud by byl nový přírůstek v kotěcím věku je velká pravděpodobnost,že by se s ním Kačenka zkamarádila:-).

Han

22. září 2011 11:42

Matýsku, to je tak moc krásný zápisek! A je moc dobře, že Dvounohá svítí, jak na ni přenáší z kočiček radost a štěstí. Víš, že každá kočička má dvě lampičky pro štěstí, no ty zelené přece.

pajdulka

22. září 2011 9:57

Ahoj Matýsku a Kačenko, a samozřejmě i dvounohá :) My svou holku nabíjíme pořád, pravidelně a pořádně. Ale teď ji nabíjet už 4 dny nemůžeme, jela do pátku do Brna. to už musí být úplně vybitá.. Pátek je den, kdy lidičkové přijdou večer domů a 2 dny si hrají s kočičkama. Pak následuje pondělí a odejdou vydělávat na kočičky. :* ostravská smečka

Arabela Datum

22. září 2011 8:59

Matýsku, moc pěkné čtení, nejenže nás nabíjíte radostí, ale i hřejete u srdíčka, kočenky naše.

LuckyL

22. září 2011 8:18

Díky, aj som sa po ránu trošku nabila svetielkom, ktoré vyžaruje z tohto denníčka. A tú tretiu mačičku, keby bola maličká, by možno aj Kačenka nakoniec prijala...neuvažujete o mačiatku?

KOČKAMŇAU Datum

19. září 2011 19:26

Moc pěkné, Matýsku, také děkuju.

Karla z Končin Datum

18. září 2011 17:36

Matýsku, to je přece jasné, Tvoji dvounohou dobíjíš Ty a Kačenka. Chápu, že je Ti líto, že nemáš kamaráda, ale to víš, Kačenka na to není zvyklá. Ale aspoň máš víc času na dobíjení dvounohé. Mějte se všichni moc pěkně a děkuji za krásný zápisek, Tvůj deníček mě vždycky chytne za srdíčko

Jarka od Zrzků Datum

17. září 2011 22:29

Matýsku, zbožňuji tvoje zápisky v deníčku a pokaždé mám ohromnou radost když objevím nový. Matýsku, díky.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Dvounohá na baterky

Modrý kocouř.cz (c) 2024