Den "D"

11. 1. 2015, pro všechny z vás asi obyčejné nic neříkající datum. Ale ne tak pro mě...

Celý den byl, dá se říct, normální. Bydlel jsem s bráchou u jedné dvounožkyně, která měla kromě mě a bráchy dalších šest koček. Ani přesně nevím, jak jsem se k ní dostal, ale zaslechl jsem, že mojí maminku srazilo auto a ona se z posledních sil doplazila za námi do křoví. Byli jsme tři hrozně ukřičení mrňouskové, ale maminka nás už neslyšela :-(. Naštěstí na světě existují hodní lidé, ti nás zaslechli a odvezli do útulku v Kraslicích. Jak jsem říkal, byli jsme hrozně malí, tak nás umístili k jedné paní domů. Ta zrovna měla kočku bez koťátek, tak nás spolu vypiplaly.

A to už se dostávám k tomu záhadnému datu. Byla neděle večer, když přišly Velká s Malou. Malá byla ze mě hned na větvi a "maminko, vezmeme si ho, že jo," a  "maminko, prosím." Velká se na mě moc netvářila. No pravda. Bylo mi asi 4-5 měsíců, a když mi rostly zoubky, tak jsem moc nejedl. Byl jsem pohublý, čumáček špičatější, oči vykulené, nohy dlouhé, ocásek protažený, jak orientální kočka... když se tak poslouchám, tak prostě frajer. Nechápu, jak mohla Velká říct, že vypadám jako bych chodil na chůdách :-/. Snažila se Malé vysvětlit, že se spolu můžou jít podívat ještě na jiné koťátko. Malá se mi líbila, tak jsem jí předvedl, jak umím chodit na záchůdek. Velká pořád nic. To jsem tak nemohl nechat. Už byly na odchodu, když jsem se zlehka otřel o její nohy, zvedl jsem hlavičku a mňoukl. Vzala mě do náruče a pomazlila mě. "Je to v suchu," říkal jsem si, ale odešly beze mě, prý si to ještě promyslí...

A promyslela. Hned v  pondělí přijela Velká sama, naložila mě do přepravky a v autě mi povídá: "To bude Michalka koukat. Řekla jsme jí, že už tě nemají, že si musíme najít jiné koťátko."

Bylo to od ní trošku nefér, to jo. Ale kdyby jste viděli ty slzy štěstí, jaké Malá ronila, když mě viděla, tak jsem jí musel ten podraz odpustit.

Za pár dní se Malá ptala Velké, kdy se rozhodla, že si mě vezmou. Velká na to: "Jak se mi otřel o nohy, koukl do očí, pomazlil se, tak už jsem věděla, že se pro něj vrátím."

Takže můj den "D" 12. 1. 2015 :-)

Sdílejte!  |  O sdílení

12 komentářů

Reklama
Reklama