Koček není nikdy dost. To si tedy člověkové od Vejskyho a Nikyho opravdu nemysleli. Ale nikdo se jich neptal. Prostě se najednou na jejich zahradách a u jejich misek objevil záhadný kočičí fantom. Žrádlo mizelo a při pokusu o vyřešení záhady byla pozorována jen černá šmouha, která se vždy jen mihla na okraji zorného pole a byla pryč. Časem bylo vypozorováno, že se jedná o černé kotě velmi malého vzrůstu, které chodí vylizovat, co kocouři nesnědli. Ti to snášeli stoicky, protože věděli, že vždycky nakonec dostanou přídavek.
Kotě mělo panický strach z jakéhokoli pohybu za francouzským oknem, a tak bylo velmi obtížné si ho blíže prohlédnout. Sousedi se nakonec rozhodli podstoupit proces ochočování divokého kotěte a začali ho zvykat na lidskou přítomnost. Kocourek také dostal jméno Sazi a nakonec se zde usadil natrvalo. Trvalo sice ještě několik měsíců, než přemohl svou hrůzu z lidí, ale nakonec se z něj stal velmi přátelský a společenský kocour.
Dnes při vstupu do místnosti pozdraví a jde se vám otřít o nohy, přesně jako velmi dobře vychovaná kočka.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?