Budete-li v Budapešti, nevynechte kočičí kavárnu v ulici Révay

Jedna z budapešťských kočičích kaváren se jmenuje jednoduše: Cat Café & Gallery. Najdete ji přímo v centru, kousek od baziliky svatého Štěpána, v ulici Révay, která se souběžná s ulicí Andrássyho, pod kterou jezdí nejstarší linka metra M1 a kde je třeba opera.

Pokud byste pochybovali, zda jste u správné ulice, na obou stranách bloku najdete na chodníku značky. A ke kavárně je to kousek.

Hned u vchodu jsem zažil první dvě překvapení. Zaprvé, kavárna nemá dvojité dveře! A za druhé, hned u mě byla obsluha a dala mi do ruky pravidla, jak se v kavárně chovat. Tohle si prosím přečtěte a posaďte se, hned budu u vás.

Vůbec, pozornost, jakou obsluha věnovala všemu v kavárně, z ní dělala úplně jiné místo, než co jsem zatím zažil jinde. A musím říct, že hrozně příjemné.

Možná i pro tuto pozornost byly kočky všude. Je jich tam všehovšudy dvanáct a nebylo třeba je hledat – hned vedle vstupních dveří jedna spala na topení, další 3 byly na škrabadle, jedna paní měla kočku přímo před sebou na stole, jen tak tam ležela a koukala kolem – a paní se ani nehýbala. Další kočka spala v rohu na sedačce z palet, místností občas prošel obrovský maiňák – skočil na jednom konci na stůl a koukal po kavárně, pak se šel na druhý konec kavárny napít do mističky u schodů, a pak zase jinam. Byl fakt obří, vyniklo to hlavně když míjel ostatní kočky. To bylo v první místnosti.

Pak je tam druhá, zelená místnost, s kočičími prolejzkami a poličkami na zdi – na jedné byla kočka, hrozně vysoko. Další stolky jsou pak v patře, ale tam bylo prázdno (úterý kolem osmé večer).

Obrovské prostory jsou také o patro níže – jednak jsou tam WC pro lidi, ale je tam i zázemí pro kočky. Dveře s kočičími dvířky a cedulka neotvírat. Jeden kočičák tam na chodbě seděl, nechal se pohladit, ale pak si to rozmyslel, skočil na stěnu – na kolmou stěnu – odrazil se a odletěl o pár metrů dál do chodby :o) Mají to tam vychytané a je cítit, že ony – kočky – tam jsou doma. Byly sebevědomé, hrály si, spaly, dělaly si, co chtěly, a věděly, že takhle to tam mají zajištěno, že je to jejich místo.

Kočky jsou z útulku a patří majitelům kavárny. Že by utekly ven, to se nebojí, prý je to ani nenapadne, takže dvojité dveře fakt nejsou třeba.

Návštěvníci jsou prý nejrůznější – když jsem koukal, byli tam většinou maďarsky mluvící hosté, ale pak také třeba dvě slečny mluvící rusky a další cizinci.

Pokud budete mít náladu, určitě doporučuji k návštěvě. Jsem si jistý, že v tomto počasí budete moct pohladit kočku hned na topení při vstupu a rozloučit se na tomtéž místě s jinou, když budete odcházet. Tohle je totiž opravdu kočičí kavárna.

Další informace

Stránky kavárny
Kavárna na Facebooku

Tagy ?

kočičí kavárnareportáž

Sdílejte!  |  O sdílení

Související Kočkočtení >



7 komentářů

Reklama