Vaříme pro kočky: Jak sušit maso

HaniK

9. května 2016 22:26

Mám radost velkou. To víte, že mám. Jen do peněz to leze. :-D

Jen mám vždycky z muže srandu, že občas vařím podobná množství jako na akcích pro 25 lidí. :-D

mdeknight

9. května 2016 19:28

Hani, aspoň názorně vidíte, že někdy život není fér :-D Někdo může fakt sežrat vše, co uvidí, no a jiný přibere jen z toho, že na to jídlo pomyslí :-D Ale zase musíte mít radost, když vidíte, jak protějšku chutná (já třeba moc ráda peču, i když nejsem na sladké, ale dělá mi velkou radost, když vidím, jak to ostatní s chutí sní)

HaniK

9. května 2016 19:03

U složitějších jsme povětšinou v kuchyni spolu a při vaření vykládáme. Tak to máme i jako kulturu, ale z knedlíků mě teda málem švihlo. :-D

Minulý týden byla oslava u rodičů a šlo se do hospody. Muž tam s radostí dojedl vlastně plnou mísu (netuším, kolik bylo litrů) polévky, dojedl po mně hranolky, po dědovi řízek a cestou domů si liboval, jak je plný tak akorát. Mě by už sklátila asi mrtvice. :-D

Ale paní majitelce se ten jeho apetit moc líbil, tudíž ji půjdu brzy potěšit a oznámit, že tam bude slezina v září pro naše rodiny a pro muže objednám rovnou dvojnásobnou porci a bude. :-D

gwen

9. května 2016 18:58

Cože???
To než bych připravila k vaření ingredience, tak bych o dvě hodiny přešvihla svých 20 minut..o))

HaniK

9. května 2016 18:56

Holky, tak bych si někdy dala přes pusu, když jsem říkala, že mě nebaví vařit malá množství jídla.

Koček je hodně, muž je jen jeden. Na víkend jedu k našim a muž si u mě objednal jahodové knedlíky. Řekl, že na dva dny (z toho dvě noční) mu tentokrát stačí 80 knedlíků...

Když se dělá omáčka, tak je to cca 3 litry a k tomu dvě šišky knedlíku. Jeden celý knedlík sní muž na posezení.

V bramborovém salátu je základ dvou kil brambor a je to pro dva na den!

A nejvíc nefér na tom je, že je štíhlý, pche.

gwen

9. května 2016 18:50

mdknight - já nejsem žádná extra ňůňo kuchařka, i když Vojtík řiká, že jsem ta nejlepší..o))
Ale my jsme dva, tak máme radši rychlejší jídla a mažeme ven.
Když chceme něco složitějšího, zajdeme si jednou za čas na to.o)) Nevyplatí se nám vařit svíčková v takovém malém množství...
20 min je max.o)))

evelinas

9. května 2016 18:44

Výborný nápad,určite vyskúšam obe možnosti.

katyp50

9. května 2016 9:20

Jerky - sušené maso. Znám, občas si koupím a moc si pochutnám na mňamce k vínečku, ale je to nekřesťansky drahá mňamka. Takže ta naložená varianta je naprosto dokonalá. Suším v sušičce. Je to vynikající.
Kožíšci u nás si na sušeném pochutnávali ve dřívějším složení, Ríša a Zrzínek je milovali, Melda si ďobnul. Teď nevím. Jak postupně umřeli, nahradili je další a chutě jsou úplně jiné, jak jsem si všimla.

mdeknight

9. května 2016 8:45

Sušičku nemám, ale vyzkouším troubovou variantu... Dafince sušené z obchodu chutná, dávám jí kousek tak 1x týdně, ale musí to mít nakrájené na kousky.
Gwen - 20 minut v kuchyni?!! I Vy jedna kouzelnice! Za 20 minut mám možná polívku...

HaniK

9. května 2016 7:31

Však toto jen nakrajis, a pak už se to suší samo. :-)

gwen

9. května 2016 7:00

Osobně si myslím, že tady do toho se nepustím, ale Hanko, klobouk dolů. Snažím se dodržovat v kuchyni pravidlo- nikdy dýl než 20 minut.