Vášnivé hřmění (díl 55.)
23. února 2009 |
Azuros Kocouřéz |
5 920x / 1x
Blue Cat Television uvádí nekonečnou kočkonovelu
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů
Námět, scénář a režie: Azuros Kocouřéz
Díl 55.
Vášnivé hřmění
„...třistadvacetosm, třistadvacetdevět, třistatřicet!“ Francesquito s ulehčením dopočítal poslední myš a s radostí pohlédl na veselé hemžení v novém boxu. Plán opravy a zvelebování myší farmy, který vypracovali před odjezdem Barbarity a Frankita a kterým ho jeho přátelé pověřili do doby, než se vedení farmy ujme jejich další přítel, se Francesquitovi dařil. Byla vyměněna většina boxů, instalována nová linka na zpracování myších kýtek a prsíček, téměř dokončena byla výměna napájecího systému.
Francesquito si v duchu zamnul tlapky, ještě jednou pohlédl na tlusťoučké pištící chovné jedince a spokojeně vyšel na dvůr, zalitý sluncem.Právě začal uvažovat, dá-li si k svačince raději na másle restovaná myší jatýrka, nebo myší ocásky, zapékané v těstíčku z vajíček, když tu jeho pozornost upoutal zákmit pohybu u vrat do dvora.
Francesquito zamrkal a pomyslel si, že to je následek počítání myší – vidí hemžení i tam, kde není. Pečlivě zaostřil... a ne! Nemýlil se! U vrat se skutečně cosi pohnulo. Francesquito vykročil směrem k vratům. Ještě neudělal ani pět kroků, když se náhle ve vratech zjevily dvě postavy a zamířily přímo k němu. Překvapený Francesquito zlehka umňoukl překvapením a nestačil se divit, jaká vzácná návštěva farmu poctila. O chvíli později, kdy se dozvěděl důvod návštěvy, se divil ještě víc... divil se tak, že dokonale zapomněl na mlsné myšlenky na svačinu a s velikým zájmem sledoval počínání obou návštěvníků.
Jejich počínání z vikýře půdy sledovaly také zlostně přimhouřené, nevlídné oči, ve kterých se kromě zloby objevoval i strach. Zejména pohyb návštěvníků po spáleništi a jejich pečlivé očichávání a prohlížení stop vtisklo do sledujících očí velké obavy a z rozechvělého hrdla zaznělo temné, nehezké zavrčení: „Čmuchalové!! Odporní čmuchalové, co tady mají co slídit??“
Také Francesquito napjatě sledoval, jak oba návštěvníci pozorně pátrají po čichových stopách, co chvíli se jim oči rozšíří záhadným poznáním, co chvíli pozorně hrabou v troskách spáleniště a nad tím, co zrovna objevili, se polohlasně radí. Několikrát Francesquito zaslechl: „Otec Amadeos... stopy mluví jasně... to ještě nic nedokazuje... Abbygailita... tajemství...“
Francesquito napínal uši a snažil se zachytit každé slovo. Zároveň překvapeně přemítal, co znamená podivné vrčení a dunění, které znělo jakoby od střechy. „Snad se neblíží bouřka?“ divil se Francesquito a sledoval oblohu, odkud se objeví bouřkové mraky. Nebe však bylo bez jediného mráčku.
---
K obloze z okna svého budoáru vzhlížela i Missarina. Právě vyslechla stížnost Ley los Terros Houzevickos na chování Milcháveze a Lassality a přemýšlela, je-li provinění jejích nezvedených dětí tak vážné, aby zasloužilo trest. Právě, když Missarina přišla na spravedlivé vyřešení celé situace, rozdrnčely se okenní tabulky záhadným zvukem, který ji znepokojil už před chvílí.
„Blíží se bouřka, slyším hřmění,“ pomyslela si Missarina. Znepokojeně pohlédla do zahrady a povšimla si, že její oblíbená, hedvábím potažená zahradní houpačka není zakryta ochranným povlakem proti dešti.
Prudce nahmátla zlatý zvonek a hlasitým zvoněním přivolávala Abbygailitu. Ta, celá zadýchaná, stanula před Missarinou: „Madam, jaké je vaše přání?“
Rozzlobená Missarina udílela své pokyny: „Blíží se bouřka, takže okamžitě jdi za Fridrichosem a řekni mu, že jestli ihned nezakryje mou houpačku, zažije bouřku se mnou. A ty jdi a pozavírej v domě všechna okna...“
Abbygailita nedůvěřivě pohlédla z okna na modré nebe a už už se nadechovala k vyslovení pochybností o jakékoliv bouřce, když se náhle znovu ozval zlověstný zvuk. Missarina se zatvářila netrpělivě... a Abbygailita se odhodlala k vysvětlení: „Madam... to není hřmění. To jen v hale na sebe vrčí pan Goliasiantos a pan Bertrandos...“
Missarina vytřeštila oči, zježila svůj zlatavý mňoutfit a vykřikla: „A to mi, ty kopyto, říkáš až teď??“
A rychlostí blesku vyběhla z budoáru...
Pokračování příště
| O sdílení
Iva Goli 23. února 2009 14:17
Opis Francesquitových chutí a fotka nemajú chyby - tuším idem rovno do chladničky, aby som v zdraví prežila to čakanie na odhalenie tajomstva otca Amadea a Abbygaility a na to ako dopadne scéna v hale:)))))
adelnik 23. února 2009 10:05
jen do toho mňaugenti, jsme napjatí, k jakému závěru dojdete! :-)
beta.1 23. února 2009 0:08
Sem v tom rozčilení zapoměla na fotku,no takovýhle krásný zásoby.....ta fotka mi dělá velkou radost,Evo,díky:-)))
beta.1 23. února 2009 0:06
ojoj,další záhady?Fracesquito se pečlivě a dobře stará o svěřenou farmu a ten zloduch,co vymyslí?To hřmění,nějaký výbuch?Nápadníci madam se zase poperou?Kruci a co ti dva čmuchalové vyčmuchají na otce Amadeose?Zase čekat,ach jo:-)
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Reklama
Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?
Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit
osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.