Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...

Vášnivé zašeptání (díl 56.)

Datum2. března 2009  |  AutorAzuros Kocouřéz  |  Zobrazení celkem/dnes5 949x / 1x

logo: Vášnivé prokletí rodu Chlupézů

Blue Cat Television uvádí nekonečnou kočkonovelu

Vášnivé prokletí rodu Chlupézů


Námět, scénář a režie: Azuros Kocouřéz

Díl 56.


Vášnivé zašeptání

Vášnivé prokletí rodu Chlupézů. Autor: EvaNo
Autor: EvaNo
mufka.denicek.eu
„GrrrrrrrrrrrrGRRRRRRRRRRRRgrrrrrrrrrrrr.“

„GRRvrrrrrrrrrrGRGRGRGRGRRRRRRRRR!!“

Missarininy štíhlé tlapky rychle kmitaly po měkkém koberci chodby a po naleštěném schodišti. Čím víc se blížila k hale, tím víc ji ohlušovalo temné, hrdelní vrčení.

Missarina prudce vběhla do haly a jejím očím se naskytl pohled na Goliasiantose, který právě vydal zvláště intenzivní zavrčení. Vzápětí mu z druhého kouta haly odpověděl neméně hlasitým zavrčením Bertrandos.

Missarina skočila doprostřed haly a varovně, rozzlobeně zasyčela: „Sssssssse mi sssssssssnad jen zdá, že sssssssssssse zasssssssssss chysssssssssstáte ke rvačce!! Jsssste jak malí!! V mém domě ssssssse žádné rvačky trpět nebudou!!“

Na zvýšení váhy svého varování Missarina ostře zaprskala.

Goliasiantos a Bertrandos kupodivu svorně vyšli ze svých míst a Goliasiantos, s pobaveně zvednutými koutky tlamky, nenuceně prohodil: „Šetřete svými pocity i slovy, má drahá! Tentokrát se zlobíte zbytečně! Jen zde s donem Bertrandosem zkoumáme, kdo z nás dokáže vytvořit hlubší, řekl bych basovější vrkot! Chceme se svými hlasy zúčastnit té velkolepé šou, kterou připravuje Lea los Terros Houzevickos.“

Bertrandos jeho slova potvrdil: „Ano, prrrrravda, prrravda! Zjistili jsme, že už nepůjde jen o přehlídku mňoutfitů, ale zdá se, že to bude i šou se zpěvy, ba možná i tancem. A to si nechceme nechat ujít. Museli jsme samozřejmě uvážit, jestli účast v trochu uvolněné šou není v rozporu či ke škodě našich postavení a urozenosti, ale shodli jsme se, že není.“

Missarininy výrazné oči nevěřícně hleděly z Goliasiantose na Bertrandose... Neklidným zaškubnutím fousků Missarina prozradila, že slovům ani jednoho z nich nedůvěřuje. Než se však nadechla k podezřívavým otázkám, otevřely se kdesi v patře dveře a na celou halu se rozezněl naléhavý hlas Ley los terros Houzevickos: „Tak pánové, pánové!! Kdepak mám vaše basy? Kdepak mám vaše hlasy, které podpoří zpěv Lassality a Milcháveze?? Prosím, prosím, pojďte, začínáme zkoušet!“

Missarina vykulila oči a pak už jen sledovala, jak Goliasiantos i Bertrandos odhazují svou obvyklou mužnou vážnost a důstojnost a jako malá, rozverná dychtivá koťata vesele spolu hopkují za hlasem, který je zve na zkoušku...

Missarina udiveně prohodila: „To se mi snad jen zdá...“

„Nezdá,“ řekl za ní přísný hlas.

Missarina nadskočila a otočila se.

„Uf, Maximosi, to se dělá, takhle mne vylekat?? Co tu vyvádíš? A co by se mi mělo nezdát?“

Maximosos, který se předtím připlížil těsně k Missarině, aniž by to tušila, přimhouřil levé oko a usykl: „Pssst! Hlavně nenápadně! Drahá Missarino, můžeme jít někam, kde máme jistotu, že nás nikdo neuslyší??“

Missarina se velmi překvapeně zahleděla na Maximose de Sluncianos a hned poté i na Rubbysiantu de Princess. Oba se tvářili velmi vážně a oba naznačovali, že věc nesnese odkladu.

„Myslím, že můžeme jít do mého budoáru,“ navrhla Missarina.

Maximosos i Rubbysianta se zatvářili odmítavě: „Ne, ne, tam ne... i stěny mohou mít uši! Bylo by lépe odebrat se do altánu. Věc, o které chceme mluvit, vyžaduje nejvyšší přísné utajení!“

Missarina znejistěla: „Dobře... když myslíte... půjdeme tedy do altánu, i když se domnívám, že stěny mého budoáru jsou zcela ušíprosté... ale budiž. Jen... ještě, než odejdeme... nemůžete aspoň naznačit, o co jde? Koho se to vaše přísně tajené sdělení týká??“

Rubbysianta se naklonila k Missarině a velmi, velmi tiše jí pošeptala do ucha několik slov.

Missarina zděšeně šlehla pruhovaným ocasem a nahlas vyjekla: „Co?? Cože?? Otec... otec Amadeos... otec...??!“

Pokračování příště
Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+





6 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

beta.1
Kocouřákbeta.1  Datum5. března 2009 12:19

chudák otec Amadeos,copak na něj asi vyhrabali?

Sylvie
KocouřákSylvie  Datum3. března 2009 12:33

To je jako ty filmove serialy............kdyz se ma neco stat, tak v nejnapinavejsim to zkonci.....nu coz, aspon se mame na co tesit..... :-)))) chvalim.

adelnik
Kocouřákadelnik  Datum2. března 2009 13:17

Don Amadeos mi tu leží a klíně a mlčí, a mlčí a mlčí.... prý je to tajemství a bude jej střežit do poslední možné chvíle!

April
KocouřákApril  Datum2. března 2009 12:30

:-)))) že by se konečně blížilo nějaké odhalení? Ale jak známe Azurose, s odhalením jednoho tajemství nám jich zase několik naservíruje :-)

Leemet
KocouřákLeemet  Datum2. března 2009 10:18

No to snad neeee, zase víme prd:))

Silvie OK
KocouřákSilvie OK  Datum2. března 2009 0:05

Ach jooo... nemůže být další díl zítra???????

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
RSS kanály (12x)

Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?

Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?

Registrujte se!

Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top