Vášnivé ochoření (Chlupézové, 61. díl)
6. dubna 2009 |
Azuros Kocouřéz |
6 450x / 1x
Blue Cat Television uvádí nekonečnou kočkonovelu
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů
Námět, scénář a režie: Azuros Kocouřéz
Díl 61.
Vášnivé ochoření
Bastienitto levou tlapkou zatřepal pánví, ve které se smažily a prskaly myší kýtky, pravou tlapkou míchal usilovně omáčku ve velikém hrnci, pravou zadní tiskl tlačítko mixeru, ve kterém se zrovna šlehalo jatérkové pyré, levou zadní pracně udržoval rovnováhu, levým okem sledoval smažící se kýtky a pravým okem stále rozčileněji pošilhával ke dveřím. Své pocity vyjadřoval zlostným pošviháváním ocasu.
Když levým okem zahlédl, že se pootevřely dveře do kuchyně, nadechl se k velmi nevlídnému vyprsknutí. Už už se chystal vypustit svůj hněv směrem k příchozímu, když tu zahlédl, že do kuchyně vchází Chillito. Bastienitto vtáhl připravený sykot zase zpátky a málem přitom vdechl i vlastní fousky. Rozhořčeně je vyplivl a upřel na Chillita tázavý pohled: „ Jdeš v pravou chvíli!! Neviděls někde Bubose? Ten ničema se odkolíbal s tím, že se hned vrátí. A už je pryč pěkně dlouho a já nevím, co dřív, a přitom si mamá poručila k večeři několik chodů a... krucííí, se mi to pálí!!“
Bastienitto, rychle lovil z pánve podezřele hnědnoucí kýtky, zděšeně sledoval, jak omáčka v hrnci bublá a začíná z ní stoupat zápach připáleniny a pyré v mixeru už je tak našlehané, že začíná tvořit cucky.
Chillito bezradně sledoval bratrův boj a pokusil se mu zlepšit náladu sdělením, že Bubose viděl... Bubos zcela zadumaně sedí v křesle v hale, hledí kamsi do neznáma a nevnímá. Je mimo. Dokonale. Naštěstí je pod lékařským dohledem, doktor Gino ho již vyšetřil a shledal, že není ohrožen na životě, stejně, jako ostatní...
Bastienitto, přestal dolovat z mixeru kusy pyré a vytřeštěně vzhlédl: „Jací ostatní? Kdo ostatní?“
Chillito opatrně sdělil: „No... zdá se, že stejné příznaky má i Bettyana, Dorchita, podle Dorchity byla nějaká divná i Barbarella, než usnula, do zdi kouká a nemluví také otec Amadeos a...“
Chillito se odmlčel. Bastienitto naléhal: „A kdo ještě??“ Chillito velmi, velmi ustaraně pravil: „No... ještě Abbygailita!“
Bastienitto, pln údivu, řekl: „ No to je nadělení! Epidemie? Záhadný vir? Co říká doktor?“
Chillito rozpačitě stočil ocásek: „Doktor je všechny prohlédl... netuší, o jakou chorobu jde. Říkal něco o terapii medicinus šantus šokantus, ale teprve to připravuje. Mamá je zoufalá a má strach, aby se to nedozvěděl ten mizerný pomlouvačný plátek Všechnosvymňukos, ti by zas rozvířili, že v domě Chlupézů vypukla nakažlivá nemoc...“
Bastienitto zhluboka povzdechl, levým i pravým okem přehlédl výsledky příprav na večeři a usoudil, že bude muset připravit něco jiného, protože z připálených kýtek, připálené omáčky a dokonale tuhého pyré by se mohlo už tak dost nemocným ještě přitížit.
Bastienitto právě vstoupil do rozlehlé spižírny a bystrým zrakem začal hledat v naplněných regálech inspiraci, když se dveře do kuchyně znovu otevřely a vstoupili Rubbysianta a Maximosos. Jejich ostražité, napjaté výrazy vypovídaly o důležitosti jejich kuchyňské mise.
Rubbysianta obhlédla zkoumavýma očima stupeň připálenosti myších kýtek, pečlivě si vybrala jednu celkem nepřipálenou a s chutí se zakousla. Maximosos po ní šlehl káravým pohledem, kterým naznačoval, že je čas k dílu, nikoliv k jídlu.
Bastienitto vycouval ze spižírny, funěl, vláčel velikou, statnou kýtu, kterou mínil naporcovat na pěkné, lákavé biftečky. V duchu uvažoval, jestli právě to nebude nejlepší lék.
Bastienitto dovláčel kýtu k porcovacímu pultu, odložil ji, otočil se a nadskočil, protože přítomnost Rubbysianty a Maximosose ho překvapila.
Ještě mnohem víc ho překvapila Maximososova slova: „Bastienitto, po dlouhé poradě jsme se rozhodli, že se staneš naším spolupracovníkem. A budeš se s námi podílet na plánu B! Heslo: Hlavně nenápadně!!“
Bastienitto nechápavě a vyplašeně hleděl na Rubbysiantu a Maximosose. Hlavou mu kroužily myšlenky, zda nejde o nějaké další, ještě vážnější stádium neznámé choroby, které se projevuje mluvením z cesty a podivnými požadavky. Zcela stejné myšlenky prolétly hlavou i Chillitovi a oba bratři na sebe tázavě, rozpačitě vysílali modré, bezradné pohledy.
Rubbysianta pochopila, krátce, ale výstižně seznámila Bastienitta a Chillita se situací. Oba bratři očividně pookřáli a přestali se zděšeně rozhlížet kolem sebe, nekrouží-li kolem nich zákeřné, nakažlivé viry.
Svou řeč Rubbysianta zakončila: „Takže hlavním bodem našeho plánu B je nastolení momentu překvapení... momentu, kdy se námi hledaný a pracně odhalovaný Abbygailitin otec prozradí vlastně úplně sám!! A k tomu potřebujeme pomoc vás dvou!“
Bastienitto a Chillito hrdě zdvihli ocásky, vypnuli hruď, naježili bojovně fousky a jednohlasně vykřikli: „JASNĚ!! HLAVNĚ NENÁPADNĚ!!“
Pokračování příště
| O sdílení
April 6. dubna 2009 20:11
Chi chi, tak místo rozplétání se nám to ještě motá nějakým záhadným virem :-))) Tradičně skvělá fotka Evi!
Silvie OK 6. dubna 2009 9:37
Jé, Bastienitto, máme stejné kuchařské schopnosti! :-))))
kocickalea 6. dubna 2009 6:39
že by...ale on to pan Kocouřéz určitě ještě nevyzradí...si ještě počkáme =o). Fotka je naprosto skvělá, ta kuchyň je moc krásná =o)
beta.1 6. dubna 2009 0:14
jupííí,tajemství bude v krátké chvíli vyřešeno,to jsem teda moc zvědavá,kdo je otcem Abbygaility.-)))
Evo,fotka úžesná,jenom by mne zajímalo,kde jsi sebrala takový kus hovězího,to jsi nafotila u řezníka?:-))))))))))))))))
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Přitlapkovat se
