Příběh kočičky Pacičky
21. dubna 2009 |
N. Jansová |
8 146x / 1x
O kočičce, která žije v Třeboni u bytovky, je tam velice nežádoucí a má půl roku starou, neléčenou zlomeninu nohy, jsem se dozvěděla od kamarádky, která pro ni zrovna neměla v depozitu místo. Prý ji krmí mladá paní, ale domů si ji vzít nemůže. Jestli mne tedy něco nenapadá...
Napadlo mne jedině, že bych pro kočičku mohla dojet a odvézt ji do některého soukromého útulku, ke kterému mám důvěru, protože mi bylo jasné, že já budu postiženou kočku umísťovat moc těžko. Čekat se moc nedalo, jaro za bukem, kočky se mrouskají, čím dřív bude číča z dosahu kocourů, tím lépe. Sehnala jsem ochotnou paní s autem a po dohodě s třeboňskou "krmičkou" jsme vyrazily pro kočičku.
Prvním překvapením byla lokalita, kde kočička rok žila a snad zázrakem přežila. Roh sídliště, kolem bytovky vede velice rušná silnice, místo pro venkovní kočku naprosto nevhodné. Domlouváme se s paní, která má kočičku zavřenou v garáži. Trochu s obavami, trochu se zvědavostí čekáme, jaká číča je a jak se na nás bude tvářit. Po otevření vrat vyběhne po třech nožkách kouzelná, krásně zbarvená, mazlivá kočička. Vůbec se nás nebojí. Nožka vypadá děsivě. Je v nepřirozené poloze, zkroucená, zvednutá u těla. Micku strčíme do přepravky, ani moc neprotestuje. Pak se od mladé paní dozvídáme příběh kočičky Pacičky...
Kočička se začala objevovat u bytovky loni na jaře. Měla ještě všechny čtyři nohy zdravé, velikou důvěru k lidem, bylo to odrostlé, hravé kotě. Paní, která má kočky moc ráda, ji začala pravidelně krmit, nechala ji naočkovat, odčervila ji. Víc pro ni udělat nemohla. Je chovatelka, doma má čistokrevné kočky, souhlas rodiny, aby mohla vzít tulačku dovnitř, se jí nepovedlo získat. Bylo teplo, kočička byla venku spokojená. Paní se ji chystala odnést na kastraci, jenže číča se začala zakulacovat, brzy bylo zřejmé, že je březí. Její ochránkyně se dohodla s veterinářem, že u něj Pacička porodí a odchová koťata, než k tomu ale došlo, kočička zmizela. Po měsíci a půl se objevila u bytovky, opět štíhlá, bez koťátek. O jejich osudu se můžeme jen dohadovat, ale moc optimistické dohady to nejsou. Paní vyjednala přijetí Pacičky v soukromém depozitu u Plzně, než tam ale stačila kočičku odvézt, ta se ztratila znova. Přišla asi za dva měsíce, tentokrát po třech nohách. Veterinář po zrentgenování nohy konstatoval, že už je zlomenina špatně srostlá a nic se s tím dělat nedá. Přítulná kočička se pohybovala s přeraženou nohou po městě, nebyl problém ji chytit a donést na veterinu, kde jí mohli nohu ošetřit a zachránit. Nikomu se Pacičky nezželelo, nikdo to včas neudělal...
Pak už klepala zima na dveře, depozitum bylo plné, útulek v jižních Čechách žádný. Kočička přežila zimu u bytovky. Jídla měla dost, dařilo se jí proklouznout dveřmi do sklepa, kde přespávala. Jenže na jaře začala velice vadit některým nájemníkům. Na domovní schůzi bylo rozhodnuto, že už se kočka nesmí krmit, že se nesmí pouštět do domu, že by měla kamsi navždy zmizet. O číče jsem se dozvěděla v pravý čas.
U mne doma se Pacička chovala jako rodilá gaučová povalečka. Od prvního dne byla v pohodě, čistotná, s ostatními kočkami se snadno domluvila. Překvapovala mne její veliká žravost. Brzy jsem si všimla naběhlých cecíků a zvětšeného břicha. Byla jsem odhodlaná nechat kočku vykastrovat i v případě, že bude březí, tohle ale vypadalo už na velká koťata, jela jsem se tedy poradit s odborníkem. Veterinářka kočičku vyšetřila ultrazvukem, viděla nejmíň čtyři koťátka, vyvinuté kostřičky - porod už prý na sebe nenechá dlouho čekat. Nohu prohmatala, našla dvojitou zlomeninu, ale netvářila se úplně pesimisticky. Operace by prý možná mohla nožku zachránit.
Nechávat Pacičku porodit u mne by bylo dost riskantní. Bývám celé dny v práci, veterinář je daleko, nemohla bych zajistit v případě komplikací kočičce včasnou pomoc. Kočička se přetěhovala do depozita blízko Prahy, kde porodí a odchová koťátka, pak se jí na nohu podívá specialista a rozhodne, jestli může operace Pacičce pomoci. Až to bude mít všechno za sebou, bude kočička potřebovat bezpečný domov, kde ji budou mít rádi i s jejím (větším či menším) handicapem.
Další osudy Pacičky a jejích koťátek můžete sledovat na stránkách OS Kočičí naděje
www.kocicinadeje.estranky.cz
| O sdílení
beta.1 11. května 2009 13:05
Je mi moc líto,že koťátka odešla do kočičího nebe,Pacičce držím palce a přeji hodně štěstí,ať se vše povede a Pacička ať je v pořádku a pohodě.
Naďa 11. května 2009 10:13
Článek o Pacičce jsem psala před pár týdny a od té doby se toho dost změnilo. Nejsou to bohužel jen dobré zprávy. Nechtěli jsme Pacičku dávat do útulku nebo velkého depozita, aby její koťata vyrůstala v neinfekčním prostředí. Kočička dočasně bydlí v rodině, kde mají v současné době jen svou kočičí smečku, do které se Pacička ihned bez nejmenších problémů začlenila. Koťátka byla pěkně zbarvená, bílozrzavá, bílá a tmavým ocáskem, vypadalo to, že půjdou "na dračku". Čtyři dny bylo všechno v pořádku, Pacička se starala, koťata pila, krásně přibývala... Pak dostala Pacička rýmu. Kde k ní přišla, nevíme, po celou dobu v depozitu neměla žádný zdravotní problém. Ale byla oslabená po porodu a něco na ni zkrátka "padlo". Pro dospělou kočku banální záležitost, která za pár dní odezní, byla pro malá koťata osudná. Koťátka se nakazila. Zpočátku jen kýchala, pak začala mít zalepené nosy, špatně pila, ztrácela sílu. Mladá paní, u které teď Pacička bydlí, bojovala o každé kotě ze všech sil. Dávala jim antibiotika, čistila nosy, krmila je stříkačkou. Bylo to marné. Pacičce a celé rodině, která se na koťata těšila, nezbylo přes veškerou snahu ani jedno koťátko. Malá koťata jsou velice křehká stvoření a osud je často nespravedlivý... Pacička teď půjde na kastraci a na vyšetření k MVDr. Skalovi, jehož specializací je orthopedie malých zvířat. Pokud bude šance na záchranu nohy, čeká Pacičku ještě operace špatně srostlé zlomeniny. Pak bude číča hledat nový domov a já doufám, že to nebude moc dlouho trvat, protože je to úžasná kočka a konečně by se ta její smůla mohla prolomit...
sarah 24. dubna 2009 14:11
Pacičce i mrňátkům hodně zdraví a sil!
Naďa 24. dubna 2009 12:54
Pacička včera porodila pět koťátek. Informace jsou zde:
http://www.kocicinadeje.estranky.cz/clanky/clanky/pribeh-kocicky-pacicky
Renata 21. dubna 2009 14:55
Kocicka ma i pres tak tezky zivot stesti, ze natrefila na hodne lidi, jako je ta mlada pani, ktera ji krmila a vy pani Jansova. Vypada to, ze ted uz to pujde jen k lepsimu, drzim Pacicce palce!!! A vam pani Jansova preji jen to nejlepsi, kez by bylo lidi jako vy vice!!!
Mery 21. dubna 2009 10:41
Držím kočičce palce, aby v pořádku odrodila a ta operace se podařila.Pokud čičinka přežila v takových podmínkách, tak se jí to určitě podaří zvládnout.
Alča 21. dubna 2009 8:00
Chudinka malá. Jestli ji takhle poznamenal člověk, tak to opravdu někteří "nezklamou". Snad už bude jenom dobře. Budu držet pěsti.
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Reklama
Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?
Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit
osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.