Kočičí život
19. listopadu 2009 |
Zdenka |
7 720x / 1x
Slyšeli jste někdy, když člověk zklamaný životem prohlásí, že má život pro kočku? Já vám chci toto úsloví vyvrátit, protože život mojí kočky určitě k zahození není. Posuďte sami.
Před několika lety jsem se přestěhovala na sídliště a abych tam nebyla sama, přivezla jsem si s sebou kočku Lucku. Je to obyčejná černá micka s nádhernýma smaragdovýma očima. Dnes ji mám už 15. rok a musím říci, že na svůj věk vypadá dobře a svěže, většinou lépe než já. Ale ani se tomu nedivím, že je na tom tak dobře. No řekněte, může se normální žena povalovat ve svém pelíšku jak se jí zachce? A když má lenošení dost, hlasitým mňoukáním na sebe upozorní, že by nebylo od věci dostat něco dobrého na zub. Coooó, konzerva? To snad nééé, syrové masíčko by nebylo? Po jídle dlouze pečuje o svůj zevnějšek, a když je se svým zjevem spokojená, jde mezi své lidi, nechá se obdivovat a náležitě pomazlit. Pak projeví zájem o hry, nejlepší je honba za pinponkáčem, ale musíte jí ho aportovat, nebo za provázkem. To se hezky proběhne a s dobrým vědomím, že pro svou línii udělala dost, schoulí se do křesla, nebo je tak hodná, že nám křeslo laskavě přenechá a odejde do svého vystlaného proutěného apartmá, kde spokojeně usne. V podvečer jde na procházku na balkon, kde má přichystaný kulturní program: sleduje hnízdo jiřiček pod střechou (bydlíme v 7. patře), co je u nich nového, občas zažene nějakého drzého vrabce a pak vleže sleduje, jak já v kuchyni vařím večeři. To si nedá ujít, protože vždycky něco "ukápne". Po dobré večeři a nezbytné údržbě kožíšku jde na obhlídku bytu, aby si vybrala, koho poctí svou přízní, a nechá se drbat za ouškem, aby mohla spokojeně usnout.
No řekněte, milé dámy, nevypadaly bychom také mnohem lépe, kdybychom vedly "kočičí život"?
| O sdílení
Sylvie 20. listopadu 2009 0:13
Moc krasne napsano :-))) A mate uplnou pravdu....nadherny kocici zivot :-)))
Minda 19. listopadu 2009 16:45
Hezké povídání.Ať si Vaše kočička ještě dlouho užívá ten svůj báječný život.
Maxík 19. listopadu 2009 14:02
Ale co my víme i kočičím trápení. Na člověku také není vidět když "duši má rozervanou nadranc" :o). A tak mým přáním je to, abych se v příštím životě měla tak, jak si myslím, že se má můj kocourek.
Han 19. listopadu 2009 9:41
Moje princezna by výčet příjemností ještě obohatila: Když se již poněkud nudí, vytáhe panička barevný míček, lískový oříšek nebo kuličku, háže s tou věcí, cvrnká po podlaze, běhá a nabízí kočičce. Kočka se důstojně kouká, se zájmem pozoruje pohyby hračky, s pohrdáním málo ladné pohyby paničky, pak se zase položí a blaženě usne.
Silvie OK 19. listopadu 2009 8:57
Moc hezky napsané, úplně jsem se u toho zasnila :-)
Matylda 2 19. listopadu 2009 8:15
Jéééééééééé, to je krásně popsané a naprosto přesně a pravdivě... taky to takhle podobně znám z domu :-)))).
LA 19. listopadu 2009 6:09
Hodně takových rčení by se mělo opravit. Takový kočičí (i psí) život, bych si také dala líbit.
beta.1 19. listopadu 2009 0:46
Jjo,také bych chtěla být mojí čičinou:-)))
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Reklama
Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?
Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit
osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.
Přitlapkovat se
