Osudové rozdělení Vetřelců, baronů z prádelního koše

Ahoj přátelé. Několik lidí se mi ptalo, jak to vlastně nakonec dopadlo s Vetřelci, tak konečně odpovídám.

Jistě si pamatujete, že jsem si Vetřelce brala jen dočasně. Když ale hoši povyrostli, ukázalo se, že se nemají kam vrátit. Já jsem doma tři kočky nezvládala. Za ty více než tři roky jsem si zvykla na hodného a klidného Maxíka, a tak jsem se snažila Vetřelce udat. Bohužel mi ale nebylo jedno, kam Vetřelci přijdou. (Tímto se omlouvám pánovi, který měl o jednoho kocourka zájem. Ale měla jsem přijet do Prahy a kotě předat. Nechtěla jsem vědět bytové a rodinné poměry, výšku platu... :o). Ale když jsem koťata vypiplala, nedokázala jsem je jen tak někam dát.)

Kolem 21. srpna jsem si připadala zoufale. Už jsem se viděla, jak tady zůstávám sama s důchodem a třemi nezbednými kocoury. Tak jsem vydala tiskovou zpolitizovanou zprávu:

Dočasně dočasně?
aneb Jak politicky zmanipulovat cokoliv

Máme tady 21. srpen. Krásné datum, abych mohla politicky manipulovat. Mám totiž doma dva Vetřelce. Mám je už dva měsíce a přesto, že jsem si je k sobě přivezla dočasně, vypadá to tak, že z toho bude dočasně napořád.

Jenže jak se s tím vyrovnat. Čekat dalších 20 let na nového Kocába? Tak to bych asi nezvládla. Taky by se Kocáb nemusel objevit a já tu za pár let umřu s přestárlými kocoury na hrudi. Ani to nebude trvat 20 let, protože dřív mě z toho klepne.

Chcete někdo napořád „Okupační koťata“. Neznáme jejich narozeniny, přidělíte jim tedy objeveniny a budete, s koťaty už jen s úsměvem na rtech, vzpomínat na 21. srpen.

Posílala jsem tuto zprávu na různá místa a tam si asi ťukali na čelo.

Ale nakonec se podařilo tady přes Kocouře. Byl umístěn V2, v té době Koko. Jenže měl u nás zůstat ještě přibližně měsíc. Umístění V1, Agiho bylo stále nejisté. Ve druhé polovině září si pro Koka, dnes Bastiena, přijeli noví přátelé z Prahy (o tom jsem tady psala). Bastien má už svou stránku ve Zlaté knize a jeho fotky se stále častěji objevují v Kočkogalerii.

Agísek, V1, odcestoval přes ulici za několik týdnů po Bastienovi. Protože jeho noví přátelé nemají přístup k internetu, zůstává jen původní stránka ve Zlaté knize, kterou jsem založila já. V1 zůstalo jméno Agi a má se dobře. Zprávy dostávám prostřednictvím svého synovce. Největší Agino lumpárnou je pití vody ze záchodové mísy. Tak majitelé museli přestat používat domestos. :o)

Sdílejte!  |  O sdílení

5 komentářů

Reklama