Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...

Útulkový deníček: Koťata

Datum23. srpna 2007  |  AutorPSOZ  |  Zobrazení celkem/dnes4 589x / 1x

Ahoj lidi!

S většinou z vás se ještě neznáme (a věřte, že o dost přicházíte), jsme kočky z útulku PSOZ Palmovka, je nás pěkných pár desítek a naše kočičí kolonie produkuje nezřídka takové množství kočičáren, že si je nemůžeme úplně vždycky nechat pro sebe. Posuďte sami.

Vaše kočky z Palmovky


Spencer a kotě Jak povídám, není nás tu málo, kočky i kocouři, mladí i staří, pro některé z nás je to přestupní stanice do domova s vlastním člověkem, pro některé je ten jediný domov, který znají, tady, kde vyrostli a někteří tu našli klidné místo na dožití ke stáru...

Buď jak buď, kolonie funguje, má svoje vztahy a pravidla, život plyne v zaběhnutých kolejích. Dvakrát ročně ale dostanou staré zvyky pěkně na frak. Přiběhne totiž tlupa neúnavných nezbedů vypiplaných od stádia „myš“ v karanténě, kterým není nic svaté a kteří nemají na zábavu nic lepšího, než budit a prudit ospalé starochy dupáním po jejich hlavách a šplhat po zádech naší lidské obsluze.

Ta dospělá a rozumná část kočičího osazenstva (rozuměj všichni kromě koťat) se v tu chvíli rozdělí zhruba do tří kategorií. Jedna si nechce nechat do života od holobrádků kecat a pokud jsou příliš dotěrní, bez okolků je profackuje. Druhá – nejobsáhlejší – droboť ignoruje. Nebo se o to aspoň snaží, pokud jí zrovna nějaká její část nestojí na hlavě. Třetí skupina koček, kam patřím i já, jásá – rozdělí si role na dědečky a strýčky, koťata opečováváme, olizujeme, děláme jim místo u misek a zastáváme se jich před skupinou číslo jedna (v tu chvíli bývá obzvláště veselo, zvlášť, když se do toho vložím já se svými necelými osmi kily živé váhy).

Abychom zbytečně neteoretizovali – včera navečer jsme už pomalu všichni dostávali hlad a očekávali večeři. My, když očekáváme, nečiníme tak nějak nenápadně a ve skrytu, ale zásadně tak, aby si toho člověčí obsluha promptně všimla a zjednala nápravu. Což se projevuje zejména tím, že se ve všech komunikačních uzlech místnosti soustředí co největší množství koček, posadí se a významně se dívá. Tím se člověkům znemožní pohyb po místnosti a stejně nemohou efektivně nic udělat do doby, než rozdají misky a uličky se znovu trochu uprázdní.

Koťata ovšem očekávají večeři jinak. Pamětliva poučky o zdravém pohybu před jídlem, pokoušejí se dosáhnout rekordu v čase přeběhu z jedné strany útulku na druhou, přičemž bodovému hodnocení během průletu nahrává zásah co největšího počtu misek s vodou co největším kusem kočky. Takže konkrétní scénka včera vypadala takto: Pepina se rozbíhá, trefuje první misku, pokropí Leslieho, který vztekle syčí, pokračuje k druhé misce a vrhá vodu pod nohu vedle stojícího člověka, ten podklouzne, chytá se futra, přičemž na něj zaječí tři kočky, které se strašně lekly, Pepina pokračuje a let končí efektním smykem do umyvadla. Rekord nepokořen, příště.

Večeři jsme dostali, ale na výchově té drobotiny budeme muset ještě zapracovat.

Spencer
Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+





3 komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Maxík
KocouřákMaxík  Datum23. srpna 2007 11:54

Moc pěkně napsané. Docela živě si vzpomínám na Vetřelce a na to, jak se z našeho poklidného domova stalo "kocouří závodiště". Puberťákům nebylo nic svaté. Čalouněný nábytek proměnili na šplhadla, mladé stromky ohýbali, z chodby se stalo pískoviště......Uf. Ještě že je to za mnou :). Ale stejně to bylo prima. :).

Roni
KocouřákRoni  Datum23. srpna 2007 8:37

Takové deníčky by mělo produkovat více útulků, dvounožec k nim dostane hned bližší vztah než k anonymím prosbám typu "Chcete mě" ...
Za kočičky moc děkuji šikovnému pisateli a odkaz rozšířím.

Sara
KocouřákSara   Datum23. srpna 2007 1:06

Trefně popsáno :-)), tak nějak to vypadá i u nás doma, jenže jen v jediném provedení, a významné pohledy, ty taky důvěrně známe :-))).

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Bude tohle NEJ fotka měsíce prosince?

...
Máte fotku svého kočičáka? Právě máte možnost ji do soutěže NEJ fotka nominovat!

Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?

Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?

Registrujte se!

Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top