Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...

Jak jsme se seznámili

Datum18. června 2008  |  AutorMarie Vykydalová  |  Zobrazení celkem/dnes5 251x / 2x

Ilustrační foto Začínal druhý měsíc prázdnin a já jsem měla náladu pod psa. Tím nechci ty čtyřnohé přátele urážet, ale pokud jste viděli pořádně naštvanýho psa, tak víte, co myslím. Osmička vlevo nahoře, jinak zub moudrosti, se rozhodl, že si vyrobí kvalitní zánět a já mu do toho nebudu kecat, a to doslova. Nemohla jsem otevřít pusu a ten, kdo mě zná, tak ví, co je to pro mě za pohroma. Zrovna když jsem se vracela od zubaře s tím, že on si neporadí a budu muset druhý den na chirurgii, tak se stal zázrak, i když tehdy mi to ani nějak nedošlo.

Když celá otrávená vystupuju z autobusu, najednou na mě zamňouká malé mourovaté koťátko. Co vám budu povídat, stačil vzájemný pohled z oka do oka a byla tu oboustranná náklonnost. Ale nastal problém, protože můj muž do té doby zrovna milovník koček nebyl, tak jak na něj. Koťátko za mnou vytrvale běželo, ale protože jsem si říkala, že se možná cestou odpojí a půjde domů, tak jsem se snažila moc neotáčet.Koťátko už ale bolely nožky z toho běhu, tak začalo srdceryvně mňoukat. Pokud jste duše citlivé a kočkomilné, víte, co to je. Zbytek cesty jsem už koťátko nesla já.

Muž byl sice z nenadálé návštěvy docela paf, ale když kotě bylo vyhladovělé, tak uznal, že se najíst musí, ale prý hned zase půjde. Horlivě jsem přisvědčovala. Jen tak jsem, jako by náhodou, donesla v krabici písek, co se bude dít. Koťátko začalo okamžitě horlivě hrabat, jako by se chtělo dostat až do Austrálie. Muž prohlásil, že je to celkem inteligentní a čistotný tvor, ale ať nechám otevřené dveře. Až se nají, tak půjde! Jenže koťátko mělo úplně jiný plán, myslím, že si spokojeně zamnulo packy a řeklo si, tak tady zůstanu a nehnu se, však vy si zvyknete. A taky že jo. K večeru nenápadně sháním kotě a ono nikde, docela mě to mrzelo, ale říkala jsem si, že šlo asi domů. Snažila jsem se nedávat najevo rozmrzelost, když se mě muž ptal, jestli vím, kde je kočka. Asi šla domů ne, odpovídám otráveně. Tak se pojď podívat říká. Vyjdu po schodišti a... kotě se zrovna probouzí a zívá na celé kolo v mé posteli.

Večer se už spokojeně s námi dívala v obýváku na televizi. Ta bolest zubu se najenou dala nějak překonat a naše kočka léčivka už u nás zůstala. Z trošku podvyživeného a zanedbaného koťátka je dnes pěkná, mírně rozmazlená kočička Minda, která miluje značkové kapsičky a granulky, ty obyčejné urputně ignoruje a svým moresům stačila naučit i svého kamaráda, sousedovic kocoura Šmurina, kterému občas dovolí i ochutnat. O tom vám napíšu někdy zase příště.

Všechny vás zdravím a naše kočičáky zvlášť.
Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+





10 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

sindlerova.jitka
Kocouřáksindlerova.jitka  Datum19. června 2008 20:29

Prostě paráda!Po dost odstrašujících příbězích jiných nalezenců je to balzám na duši.A že umí léčit zuby je dáreček navrch.

Sissi
KocouřákSissi  Datum19. června 2008 11:50

Roztomiloučký příběh, ze kterého je mi krásně na duši....
A koťátko je naprosto úžasné!!!

Veronika J.
KocouřákVeronika J.  Datum18. června 2008 17:28

Taky se přidávám s naší Floppynkou, taky jsem musela slíbit, že se vrátí někam na dvorek, ze kterého očividně vzešla. Dneska je z ní občas i slušně vychovaná kočka bytová a náš lenivějící kocour Mikuláš si díky ní zas začal hrát a ve dvojici dusat bytem.. :-)

Maxik
KocouřákMaxik  Datum18. června 2008 16:40

Tak téměř stejně to proběhlo u nás. Dnes je náš Maxík Rybomil už šestiletý kocouř a do domova přinesl jen to dobré.

Alamka
KocouřákAlamka  Datum18. června 2008 13:03

Ta fotka je ovšem úplně super :-)

Pavla5
KocouřákPavla5  Datum18. června 2008 12:43

Moc krásný příběh, úplně jsem slzela. Taky fotka je báječná, kočička je krásně zbarvená - a ten kukuč! Kočky opravdu umí nějak vycítit, na koho se mají nalepit, aby si zajistily přepychový život. S naším Bertrandem to bylo taky tak :-)

Raika
KocouřákRaika  Datum18. června 2008 11:54

No, takhle nějak to chodí. Taky se nám koťátko hladové promňoukalo do života a zůstalo. A někdy si s mužem říkáme : jak jsme mohli celou tu dobu žít bez kočky?

Dita
KocouřákDita  Datum18. června 2008 11:45

Krásné povídání. Kotě vědělo, ke komu se má přidat =o)).

Alimak
KocouřákAlimak  Datum18. června 2008 9:47

Stalo se mi něco podobného, dodneška jsem za to vděčná. Momentálně mi spí náš nalezeneček na klíně a já jsem ráda, že jsme si ho nakonec nechali. Denně mi dělá radost :-)

janča
Kocouřákjanča  Datum18. června 2008 8:47

Moc pěkné, dobře si to Minda vymňoukla. Předpokládám, že i páníčka má omotanýho kolem tlapky :-)

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
Které hračky pro kočky jsou nejoblíbenější? (31x)
2
Kočičí jména (24x)
3
RSS kanály (21x)
4
Je řešením množíren zákon? Britská Kolumbie chystá ... (16x)
5
Vyhlášení NEJ fotky listopadu 2024 (13x)
6
Vaříme pro kočky: Polévka pro kočky (13x)

Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?

Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?

Registrujte se!

Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top