Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...

Kvido

Datum5. prosince 2008  |  AutorElen Maňasová  |  Zobrazení celkem/dnes7 420x / 1x

Od roku 1997 jsem pravidelně docházela do lokality v centru Brna a snažila se pomáhat toulavým kočkám zde žijícím. Většinu z těch, které se od toho roku narodily, se mi podařilo umístit, s dospělými kočkami to však bylo problematické - byly nemocné a často divoké. Nakonec však stejně všechny našly azyl u nás. Kocourek Kvido byl jedním z posledních. Šlo o mohutného mourka, místního donchuána, kterého se mi nikdy nepodařilo odchytit. Pendloval mezi Římským náměstím a Měnínskou branou a takto obhospodařoval svůj harém. Měl šmrnc a jiskru v oku a minimální pochopení pro kastrační program.

Po příchodu Po kastraci Půl roku po kastraci Kvido Kvido Kvido Ostrý zvuk mne probral z bezvědomí, ale automatické plácnutí rukou mu učinilo přítrž. Běžně ulehám kolem třetí ráno, je pět a tak ještě několik hodin nemám šanci mentálně fungovat. Probouzím se do zlého snu a cítím se natolik mizerně, že mne až pohled do zrcadla ujistí o fatálním závazku dnešního dne – můj bratr se žení.

Co je jednomu zábavou či potřebným poučením, to je pro mne očistcem. Poslední hromadnou akcí, kterou jsem si alespoň trochu užila, byly demonstrace v 89. Skupinové akce jsou mojí velmi slabou stránkou. To je však jen jeden z aspektů mého problému. Druhým, děsivějším, je účelová kultivace zevnějšku na takové akce.

Příprava společenského oblečení v kočičím bytě je tvrdým oříškem, testem pohotovosti, fantazie a zkouškou nervů. Např. jak v klidu a s rozvahou vybrat ze skříně svršek, aniž by se do ní nacpaly kočky, a pokud se tam ocitnou, jak jim urychleně a účinně vysvětlit, že houpání se na oblečení není metodou jeho výběru ? Jak vyžehlit kalhoty, aniž by na každé nohavici visela kočka? Pokud tam visí, jak udržet prkno, kam položit žehličku, kam kalhoty s kočkami, a jak následně v klidu zatáhnout vytažené nitě? Kde tak ale učinit, pokud i na toaletu pronikla kočka? Jak velkoryse zapomenout na cenu kalhot, pokud jsou trvale poškozeny, a jak se v nich i tak cítit skvěle a in? Jak tyto černé kalhoty zbavit kočičích chlupů, když jsou chlupy všude, vznášejí se volně kolem Vás a najdete je i v právě otevřeném jogurtu?

Konečně stojím před zrcadlem, a zvažuji, zda oděv pořízený za studií snese nápor dnešního dne, koukám, jak jsem dozrála (na Moravě nic o stárnutí neuslyšíte) a mám chuť chvíli spočinout a bilancovat... Tu se Mici nade mnou na skříni natáhne, asi jí snídaně tak brzy nesedla a já nestíhám uskočit...

Čert aby vše vzal, především svatbu. Je půl sedmé, od počátku slávy nás dělí tři hodiny a sto kilometrů. Myslím, že i mně se natahuje, jsem přesvědčena, že mne bolí hlava, ale nemohu to tvrdit s jistotou. Balancuji na pokraji nervového zhroucení, ale je třeba naservírovat kočkám jídlo na velkou část dne, vyměnit vodu v deseti miskách, vyklidit 12 záchodků, podat léky, provést kontrolu bytu a zabavení rizikových hraček, a konečně oklepat ze sebe prach... a mladá, krásná a pozitivní dorazit na kýženou událost.

Mlaskání kolem misek s jídlem je příslibem trochy klidu, jak se znovu hodit do gala. Zatímco se můj muž holí v koupelně, já si chystám silné kafe v kuchyni a koukám na kočky, jak baští. Snažím se uklidnit... v konvičce bublá voda a stříká ven, i tak se otáčím, neboť Kvido u jídla více kašle, konvice pochoduje a píská, koukám na Kvida, kašle, klátí se a modrá... Možná něco křičím, priority se opět znovu zcela pomíchaly... můj muž přibíhá a dýchá do Kvida, jednou, dvakrát, celou věčnost, počtvrté a Kvido se pohne... přišel zpět k nám. Oba, Bořek i Kvido, návrat z jiného světa s pěnou na holení. Kvido leží, není sto vstát, hýbat se, jen velkýma očima těká po místnosti. Ostatní kočky se přicházejí podívat, co se děje. Vytáčím číslo mého bratra: „Nepřijedu, mám vážné problémy s kocourkem.“ Reakce mne nepřekvapuje, jen nechápu, proč tolik povyku a silných slov, vždyť je to zatím jen jeho první svatba.

Za půl hodiny je Kvido na nohou a jedeme na kliniku. Doktorka Šimeková jej vyšetřuje, stav se stabilizoval a nakonec se domluvíme, že si jej na klinice nechá do večera, kdy si ho můžeme vyzvednout. A tak kolem deváté ranní svištíme vstříc svatebnímu ruchu a já si v autě v hlavě probírám Kvidovo curicullum vitae.

Poté, co mi většinu koček krmiči velkoryse svěřili do péče, nebyly mezi námi vztahy zrovna růžové. Bylo mi ale jasné, že o zbytek koček se krmiči v nouzi nepostarají, a tak jsem potřebovala mít nad lokalitou stále kontrolu. Díky paní K. jsem si tak jednoho večera vyslechla do telefonu o problémech kocourka, který „nejí, má tlamičku nějak nakřivo či pomlácenou, opuchlou... a mažou mu ji mastí, ale ta nepomáhá“. Trvá to již čtrnáct dní. Udělalo se mi mdlo. Venku nebylo zrovna vlídně, byl únor a konec zimy se často stává pro starší a nemocné kočky osudným. Poprosila jsem ji, zda se večer můžeme sejít u Měnínské brány a kocoura přivolat.

Ve smluvenou hodinu jsem byla na místě. Kocourek seděl pod zaparkovanými auty a předložené misky s jídlem se netknul. Řádně jsem si tedy vymáchala ruku v přinesených konzervovaných rybičkách a s novou miskou směřovala k němu. Položila jsem ji před něj, blíž, kousek blíž... nastavila jsem mu ruku, ať si přivoní. Neutekl. Lehce jsem se dotkla boku, přejela na hřbet, uchopila za kohoutek a s odhodláním, že i kdyby mi chtěl ruku sežrat, tak jej nepustím, jsem zatáhla. Nebránil se, nevážil tolik, kolik jsem čekala, cítila jsem každý obratel. Schoulil se mi do náruče... bylo to zlé.

Vyšetření druhý den odhalilo diabolky v oblasti krku, zápal plic, silný zánět horních cest a tlamy, díru v měkkém patře tlamky tvaru, jakoby jej někdo prostřelil. Samozřejmě celkové vyčerpání, podvýživu. Následovala razantní domácí léčba na jejímž konci byly Kvidovy plíce sto absolvovat alespoň narkózu, která postačila na provedení kastrace. Operace patra nám nebyla doporučena. Jednak z důvodu omezené funkčnosti plic, druhou věcí bylo několik technických záležitostí operace. Cílem operace je vytvořit tkáň tam, kde není, v místě rozštěpu. K tomu je použita tkáň jiné části téhož patra. Po zákroku přijímá kočka potravu pouze sondou a čeká se, zda štěp a okraj rozštěpu srostou. Pokud ne, je problém – otvor v patře zůstává a navíc je zde rána po odebrání štěpu. Obojí se také nemusí zhojit. Nutno podotknout, že v době těchto úvah měl Kvido za sebou již osm let aktivního života pouliční kočky, během kterých si také vysloužil chronickou hnisavou rýmu.

Večer svatebního dne jsme si Kvida vyzvedli. Bylo nám řečeno, že vdechnutím krmiva přišel o další část i tak dost nefunkčních plic. Bylo nám řečeno, že musí trvale dostávat antibiotika, kvůli riziku zánětu. To, co nám od ranní události nemusel říkat nikdo, byl fakt, jasné vědomí skutečnosti, že může kdykoliv umřít, udusit se, postačí, když do vedlejšího pokoje neuslyším jeho kašlání. Bylo nutné Kvida při jídle sledovat, což není zrovna esteticky příjemná záležitost. Jídlo i tekutiny se mu dostávají do nosu a tam, kde by si slušný člověk utřel nos decentně do papírového kapesníčku, Kvido mocně odfrkne... :-) I tak v následujících letech vdechl krmivo ještě dvakrát, ale podařilo se mi jej z něj vytřepat. Byla jsem naštěstí doma. Jak se u nás adaptoval, za mne lépe dokládají přiložené fotografie.

Dnes již Kvido tak hezky nevypadá. Dlouholeté problémy oslabily srdce, v květnu tohoto roku byl jeho stav velmi zlý. Teď došlo i na chronické selhání ledvin. Velmi zhubnul. Navzdory vážným zdravotním problémům a pokročilému věku 13 let má stále jiskru v oku a šibalský výraz. Užívá si naplno každého dne. On totiž nestárne, neschází, on zraje.

Brněnský Max – domov pro kočky
Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+





6 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Elen Maňasová
KocouřákElen Maňasová  Datum13. února 2009 16:10

Stejný den náhle zemřel i kocourek Žofík. Ze stejné lokality jako Kvido je i další kočička, Knírka, které byl před týdnem nalezen zhoubný nádor v oblasti břicha. Vet nám dává 1-2 měsíce, více zázrakem. Včera bylo zjistěno selhání ledvin u kočičky Kristýny, s tou již bojujeme více jak rok se zánětem dásní a tlamy, na který nic nezabralo. Selhání ledvin bylo zjištěno i u další asi 5 roků staré miciny. Někdy je z toho smutno.

Elen Maňasová
KocouřákElen Maňasová  Datum10. února 2009 1:12

Kocourek Kvido 25. ledna 2009 zemřel.

Elen Maňasová
KocouřákElen Maňasová  Datum5. prosince 2008 15:44

Některé akce či situace jsou bez sarkasmu k nepřežití :-) Totéž se dá řici o každodenní péči o několik postižených a starších kočičáků, vedle práce a záchrany dalších koček. Článek vznikl i z jistého smutku nad faktem, že tyto Vánoce jsou pro Kvida asi bohužel těmi posledními.

H.R.
KocouřákH.R.  Datum5. prosince 2008 14:55

Elen, co říct, smekám a obdivuju vás i za humor, s kterým dokážete ty horrorové situace popsat! Tak všichni zrajte ve zdraví a pokud možno v pohodě.

Elen Maňasová
KocouřákElen Maňasová  Datum5. prosince 2008 13:10

Vyprávění o Kvidovi navazuje na článek o Destinové. Kvido je jednou z koček z centra Brna, která u nás našla azyl.

Minda
KocouřákMinda  Datum5. prosince 2008 10:11

Držíme Kvidovi, Vám i ostatním kočičkám o které se staráte palečky i tlapičky :-) a přejeme hodně zdraví!

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
Které hračky pro kočky jsou nejoblíbenější? (31x)
2
Kočičí jména (24x)
3
RSS kanály (21x)
4
Je řešením množíren zákon? Britská Kolumbie chystá ... (16x)
5
Vyhlášení NEJ fotky listopadu 2024 (13x)
6
Vaříme pro kočky: Polévka pro kočky (13x)

Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?

Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?

Registrujte se!

Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top