Kočka a umění. 8. díl: Přelom 19. a 20. století, část první

Théophile Alexandre Steinlen byl slavný malíř secesní éry, nejvíce jeho děl bylo v časopise Le Chats Noir, pro nějž vytvořil mnoho komiksů nejen s kočkami, ale i s dalšími zvířaty. Vytvořil mnoho plakátů a např. i reklamu na mléko. Dovedl zachytit kočku pohybující se, zobrazil jí věrnou své podobě, uměl vyjádřit její temperament a charakter. Kreslil kočky v odpočinku, při zívání a protahování, při spaní a v tuctech dalších pohybů.







Aubrey Beardsley byl ještě v roce 1892 neznámým umělcem, ale v roce jeho smrti, 1898, rozbil viktoriánské "nevědomí" a mrštil Anglii do 20. století svými erotickými a veřejností oblíbenými kresbami. Jím malované kočky byly černé, démonické. Pro velké papírové vydání Tales of Mystery and Wonder (E. A. Poe) nakreslil Beardsley čtyři kresby, z nichž Černá kočka je pravděpodobně nejpozoruhodnější.



Groteskní kresby Les Bons Mots.





Nad Grandvillovými kočkami srdce zaplesá, a ačkoliv jeho kresby nejsou často reprodukovány, přesto jeho obrazy zůstanou v paměti. Podařilo se mu něco, co málokterému malíři - každá jím namalovaná kočka má jiný výraz. Svoje kočky obléká do šatů, nechává je používat nábytek, gesta, vlastnosti, držení těla, chování, zdánlivě lidské a tolik nekočičí, přesto všechno zapadá do sebe a stává se součástí kočičího charakteru.

Sdílejte!  |  O sdílení

Zatím bez komentáře

Reklama