Soutěž byla zrušena bez vyhlášení vítěze

Rozárka Melíšková
Osobní stránka


Představení
Jmenuji se Rozárka (Rozinka, Rozka, Rozára, Chlupouš, Tlapka, Plyšák, Zvíře, Ouško, Potvůrka, Tygřík...), narodila jsem se 18.3.1994 a můj rajón se nachází na Praze 10. Slavím narozeniny ve stejný den jako starší páníček. A to rozhodlo, že si mě vzali do své člověčí smečky. Takže už jim dělám radost přes deset let. Měla jsem divokého tatínka, černou maminku a brášku. Miluji černou barvu a jsem rošťanda jak se patří na mourovatou čičku. Dále mám ráda voňavé vyžehlené prádlo(ráda ho žehlím znova), vůni mycích prostředků, a hlavně vůni syrového kuřecího masíčka. Ráda se opaluji a koukám z balkónu na kolemjdoucí a kolemletící. Jsem chytrá, až moc zvídavá a svá. Dbám o svůj kožíšek, voním chlupinkou (tak říkají mému parfému páníčkové) a mé míry jsou ideální. Tlapkám zdar Rozárka


1. úkol
Kočka modelka


A na molo vchází v záři reflektorů Rozárka Melíšková. Předvádí svůj nejoblíbenější model "mourovatý kožíšek". Tak co, jak se vám líbí?



2. úkol
Největší rošťárna (příběh)
LUMPÍK RÓZA

Zdravím všechny lidičky a kočičáky.

Já jsem se už lumpíkem narodila. Pamatuji se, jak mi maminka dávala výchovné pohlavky. To víte, byli jsme s bráchou pořádný zlobidla. A pak jsem se dostala do moc fajn smečky, kde si pár mých lumpáren svým způsobem oblíbili. Občas slyším „ta potvora chlupatá“ nebo „kde je to zvíře“. Z toho si nedělám hlavu. Jen tak si vždycky lehnu a dělám jako že nic.
Ale nezapomenu ne jednu povedenou rošťárnu, z které jsem vyvázla coby KRÁLOVNA ZVÍŘAT. Musím vám prozradit, že jsem nikdy nebyla venku , takže největší úlovek do té doby byla jen můra. Představte si situaci, jak panička chystá řízečky. Nejdřív slyším jakési mlácení a můj čumáček to začíná čím dál tím víc dráždit. Pak to začne divně syčet a prskat, poté spokojená rodinka usedne ke stolu. A já nic? Normálně dostávám svou porci, ale z nějakého zmatku na mě jaksi zapomněli. Já se ale dokáži připomenout. Od stolu nic nekáplo, tak jsem se nepozorovaně vkradla do kuchyně, hupsla na linku a tam? Dva krásný veliký a syrový řízky! Kuk na rodinku, ničeho si nevšimli. Popadnu jeden řízek do tlamičky (kdybych měla batoh, tak si vezmu i druhý) a honem honem zdrhám. V tu ránu se všichni začali smát, visel mi flák masa z tlamičky, sotva jsem ho unesla. Já zvítězila, měla jsem CELÝ řízek jen pro sebe!
Ještě teď se všichni smějí, když si na to vzpomenou.



3. úkol
N/A


4. úkol
N/A


5. úkol
N/A


6. úkol
N/A