Jak jsme záhradkařili

Tak se vám zase ozývám po delší době. Nějaký čas jsem nepsala, protože mě nepustili k počítači. Já vím, je to skandál, ale je to tak. Naposled jsem psala o tom, jak je jaro krásné. Vy, co si má veledíla čtete pravidelně, si vzpomenete, jak jsem psala o tom, že doma chtějí pěstovat papriky. Ne, že bych chtěla být kočičí obdoba Přemka Podlahy, ale myslím, že to dobře ukrátí čas před dalším dílem telenovely na Modrokocouří televizi. Píšu to česky, protože jsem česká Mňaudáma, a strýho psa, tedy kočku, jiným řečem nenaučíš. Takže zpět k věci, vlastně paprikám. Začaly se prodlužovat dny. Po pravidelném sledování chování dvounožců vím, že to na ně má zvláštní vliv. Začnou nosit truhlíky s hlínou, dávat je na světlá místa, sledovat, jestli je hlína prohřátá a dostatečně vlhká. Připadlo mi to jako príma hra a rozhodla jsem se, že jako každý rok budu pomáhat. Počkala jsem, až mi připravili hřiště, a dala se do toho. Pacičkou jsem vytahovala z dírek, co dělají dvounožci, semínka a kontrolovala jejich klíčivost. Byla jsem potupně vyhnána a zavřena vedle v pokoji u dětí. Nevadí, já si počkám na svou šanci. A tak jsem čekala a dočkala se. V noci jsem se tajně vplížila na okno. Kontrola je důležitá. A tak jsem zkontrolovala hloubku zasetí (malá), sílu, jak byla semena s klíčky zapracována do půdy (taky málo, opravila jsem to), a teplotu pěstebního substrátu (nízká -lehla jsem si na to, abych to zahřála). V kontrolách jsem pokračovala pravidelně. Mně bylo hned jasné, že to má celý blbě a nic z toho nebude. Ale jim ne. Tak dny plynuly a plynuly a u nás vzrůstal úžas. Všude papriky za okny rostly, jen u nás nic. V okamžiku, kdy už je sází do skleníku i sousedi, naši usoudili, že sadbu si radši koupí a panička bude radši chovat dravé krásné pokojové šelmy, protože to jí jde, než nějaké papriky. Ty se s ní nepomazlí jako já. A o to právě šlo. Jen mi ušlo, že truhlíky jsou dva a ta smradlavá levandule přece jen vzešla. Ale já se nevzdám, jestli ji nedá rychle ven, aby z ní byl dobrej džunglovej porost pro Čičina, tak jí asi drobet sestříhnu zuby... směs koření z pytlíku se ukázala jako moc dobrá na čištění koberce. Že tomu nerozumíte? Tak já pustím k počítači Hraběnku, aby vám to popsala ona ve svém deníčku. To je jednoznačně její doména. Zdravím všechny kutily a zvlášť Profesora. Snad něco připíše i Bertrand, jako instalaterský odborník. Rádi přívítáme i názor slečny Floppy, protože je známá svými úspěchy, jak a co kam přesunout. Takže kutilové a pěstitelé všech druhů chlupů, ozvěte se se svými zlepšováky! Dost mě to unavilo, jdu si to promyslet. Zhluboka, jako děda Karásek z těch večerních pohádek pro děti. Dobrou noc.

Sdílejte!  |  O sdílení

2 komentáře

Reklama
Reklama