Obavy

Kočky, řeknu vám, to jaro, to je nádhera! Panička otevřela balkon a já jsem ucítila nádherný svěží teplý vzduch a uslyšela spoustu zvuků, které neznám. Bohužel, na balkon nemůžu, je tam síť. Tak jsem si lehla ke dveřím a vydržela jsem nasávat tu vůni, dokud mi panička balkon nezavřela :-(. Bylo to lepší, než televize.
Kočky, já bych tak chtěla ven! V galerii jsem viděla kočičáky na stromě i na střechách. Jak jim závidím! I mládě často otravuje, že chce jít se mnou na procházku, a panička se pořád na něco vymlouvá. Prý má o nás strach. Prý nejsme normální kočky, ale krasavice inteligentní! Asi pořád nemůže zapomenout na krásného perského krémového kocourka, kterého měla jako mládě. Toho pouštěla ven a asi chytil od divokých koček nějakou nemoc a umřel. Paničku to i po těch dlouhých letech mrzí, že se o něj neuměla postarat.
Jenže teď se mi zdá až přehnaně starostlivá. Anetce každou chvilku vytírá očička opthalem, prý je má zahnisané. Se mnou chce jít dokonce zítra na vyšetření k veterináři. Nějak se jí vůbec nelíbí, že jsem po honičce s Anetkou strašně udýchaná. Říkala, že to není normální. To bych chtěla vidět ji! Víte, jaká je to makačka oběhnout párkrát do kolečka celý být, aby mě ta chlupatice Anetice nechytla?!
Mám slíbeno, že pokud budu úplně zdravá, přeočkovaná, odčervená a nevím co ještě, tak snad jednou na tu procházku vyrazíme. Už se moc těším. Tak mi hlavně držte palce, ať to vyšetření dobře dopadne.
Jdu se dívat alespoň z okna, jak je venku krásně. Kočky ahoj.
Aretka

Sdílejte!  |  O sdílení

6 komentářů

Reklama
Reklama