Nový domov - ne, vodičku ne! Anebo raději jóóó?

Ten den začal jako všechny předchozí. Když jsem se probudil, samo, že na té velké postýlce, kde laskavě dovoluji spát i páničkům, pěkně jsem si protáhl přední tlapky, tělíčko a zadní tlapky. A co takhle si po ránu zívnout?
"Áááááááá... to byla paráda. No a teď si chci dát něco dobrého."

Hmmmmmm, ale musím probudit páníčky. Použil jsem osvědčenou metodu. Proběhl jsem několikrát po pelíšku velký okruh, samo, že i přes hlavy páničků. Je to bezva překážkový běh, zvlášť, když si při tom ještě pěkně zadupu. Pak jsem vyštrachal gumičku do vlasů (mám je pěkně poschovávané), v tlamičce jsem ji donesl na pelíšek a měli jste to vidět.
Těch kotrmelců, přemetů, salt a dalších skoků, co jsem předvedl, bylo nepočítaně. Výsledek byl takový, jak jsem předpokládal.
Pánici si se mnou pěkně pohráli a zadivočili. Pak panička šla nachystat snídani pro dvounožce a páník pro mne. Samo, že moje granulky a slaďoučkou smetánku.

Chvílemi jsem z kuchyně slyšel, jak si vykládají a říkají, "dnes bude koupání". Že toto souvisí se mnou jsem netušil až do chvíle, než mne páník chytil a nesl do místnosti, které říkají koupelna. Panička měla napuštěné umyvadlo vody.
"Co, co, co, co to má být? Tttto jako já???? Tttto snad nemyslíte vážně."
Ale mysleli. Postavili mne do vodičky, (mimochodem, byla příjemně teplounká) a... brrrrrrrrr... "Co jééééééé?"
Začali mne celého, ale opravdu kromě hlavičky a oušek, celičkého omývat vodou.
"Brrrrrr, a ještě na mě začali patlat nějaký sajrajt, prý šampóóón. Fuj, jenže pak mně začali pěkně po celém tělíčku drbat a to už zase tak špatné nebylo.
Ále, což o to, drbání bylo příjemné, ale znáte to, voda je voda... no fuj, fuj, fuj, to opravdu nemusim.

Při celé proceduře jsem bojoval jako lev, použil jsem všechny čtyři tlapky, ale přece jen pánici byli silnější. Potom mne začali oplachovat a to už se mi začínalo líbit. Všude cákala voda a cítil jsem se velice příjemně.
Panička mne celého, ale opravdu úplně celého zabalila do ručníku a začala mi drbat tělíčko.
"Jůůůůůů, kočičáci, to vám byla paráda." Vydrbala mne úplně celičkého až do sucha, cítil jsem se krásně čisťounký a heboučký. Přitom mi panička vysvětlovala, že starší z mladých dvounožkyň má alergii na kočky. Při její léčbě léky, každodenním úklidu, větrání a po poradě u veta, jim dal tento "špécies" šampón pro kočky, aby se alergie co nejvíce ztlumila. Nechtějí mne dát pryč, což mne sice potěšilo, ale zároveň strašně vyděsilo. "Pryč?" "Ne, ne, ne, nechci."
Panička mě uklidňovala, že všechno dohromady mladé dvounožkyni zabírá, že se to hodně zlepšilo, akorát budu muset respektovat, že nesmím do jejího pokojíku a nesmíme se mazlit, což mi vůbec nevadí, mám přece velký dům a na mazlení další dvounožce a dvě psiska.

Tak si myslím, i když jsem protestoval, že vodičku néééééé, tak teď raději ano, ano, ano.

Přeji Vám dobrou noc

Chico I.

Sdílejte!  |  O sdílení

5 komentářů

Reklama
Reklama