Do Líšně a do světa posílám pozdrav z nové planety.
Osidlování se daří. Věšák je úspěšně pokořen. Pomalu se poohlížím po vyšších sférách. Z opěradla křesla je nejlepší výhled na lustr (meta nejvyšší). Však já tam cestu jednou najdu.
Flóra a fauna:
V prosklené krabici tu chovají ryby. Zřejmě jsou to ještě mláďata, hlídám je každý den, jestli už dorostly do konzumní velikosti. Pokud jde o divou zvěř, nedávno se tu objevila masařka. Lovili jsme jí všichni (já, Áronek i Dvounožka) až do pozdních nočních hodin.
Co se týče rostlinstva, nejzajímavější je strom. Mám pocit, že by se po něm dalo i šplhat, ale Dvounožka se na to zatím moc netváří.
Další místní přírodní zajímavostí je vodopád s mimozemským názvem "Uhnispláchnutě".
Nejzajímavější je ale zjištění, že planeta je zřejmě větší, než se zdálo. Existují tu dveře, kterými když chcete projít, musíte vychytat tu správnou chvíli, kdy se jimi snaží Dvounožka nepozorovaně proklouznout dovnitř nebo ven. Navíc Dvounožka pravila: "Agátko, kams to šla? Vždyť tam chodí pejsek! To bys koukala!" Tak se teď pokaždé snažím koukat, ať už je "pejsek" cokoli!
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?