Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum26. listopadu 2011  |  KočičákMatýsek z Kočičí naděje HK  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 744x / 1x

Kdo s koho

Ráno Dvounohá s Dárečkem provozuje neformální balet nazvaný Boj o kalhoty.

V nepravidelném sledu se v něm střídá několik základních figur:
- Obě nohy bosé (Kotě zmateno, neví, kterou okusovat dřív, a musí je spravedlivě střídat). Dvounohá smířená, dá se to vydržet.
- Dvě prázdné nohavice kalhot lákavě se vlnící na zemi (Kotě zmateno ještě víc, nutno střídavě okousávat čtyři objekty zájmu najednou, což je, uznáte, pro jednoho mrňavého kocourka náročné). Dvounohá odpočívá před dalším útokem.
- Jedna noha na zemi a druhá v luftě (Kotě nadšeno, osamělá noha je snadným cílem a ostatní objekty přestaly být zajímavé). Dvounohá zatíná zuby, zrychluje a bojuje sama se sebou, jestli dokáže akci dokončit nebo ji přeruší, aby se kotěte nějakým pokud možno humánním způsobem zbavila.
- Luftovaná noha se zkusí nacpat do nohavice, čímž odvede pozornost od nohy nejvíc trpící (Kotě se zavěšuje na obsazovanou nohavici, vlaje ve vzduchu rozhodnuté prokousnout kromě nohavice i nohu dovnitř mířící). Dvounohá poskakuje na jedné noze, snaží se udržet balanc, nepřerazit se a nezašlápnout kotě.
- Jedna noha dosud holá, druhá oblečená, povalující se zbývající prázdná nohavice nebezpečně blízko (Kotě se opět vrhá s nelíčeným zápalem na nechráněnou nohu). Dvounohá začíná být obolavěná, hodlá kotě odlákat hračkama odhazovanýma do prostoru, jenže získaný čas se ukazuje býti nedostatečným, kotě se vrací rychleji než se Dvounohá dokáže do zbývající nohavice nasoukat.
- Nejriskantnější okamžik celé operace, oblečená noha se pokouší držet rovnováhu a nebezpečně plápolá na všechny strany (Na prázdné nohavici zavěšené kotě šplhá nahoru s neutuchajícím zápalem a radostí z té švandy). Dvounohá chce za každou cenu narvat nohu dovnitř, což se jí samozřejmě nepovede a nastává druhé kolo.

U politiků se tomu říká střet zájmů, když se všichni perou o jedny kalhoty.
U nás platí: Kdo uteče, ten vyhraje.
A tak velká Dvounohá prchá před malým Dárečkem a schovává se do koupelny. To víte, že by ji tam snadno našel. Jenže cestou potká tolik zajímavých věcí, že na ni na chvilku zapomene, proces může být dokončen bez úhony zúčastněných stran a všichni jsou rádi, že to dobře dopadlo.

Večer je to jednodušší...
Dvounohá rázným pohybem kalhoty shodí na zem a vydá Dárečkovi na pospas. Tím odláká jeho pozornost od své osoby a může si rychle začít lízat během dne utrpěné rány.

Z toho plyne poučení, že Dvounohá se bojí Dárečka.
Že se bojí mě, je úplně jasné. Proč by jinak nosila polštář proklatě nízko u boku?!

Kačenka objevila strategii starých vojevůdců a vyhledává vyvýšená místa vhodná k obraně.
Jestliže je Dáreček neodbytný a doráží, pěkně z výšky ho párkrát plácne tlapkou. Takže se nedá říct, že by se Dárečka bála.
Zato se bojí mě!

Musí-li Kačenka projít kolem mě, dlouze pozoruje, zda opravdu spím a pokud usoudí, že jenom odpočívám nebo dokonce spánek předstírám, cestu odloží.

Když už má skutečně hlad nebo jinou neodkladnou potřebu, volí velký oblouk, kterým mě obchází, neustále připravená na úprk do předem připravených pozic.

Předesílám, že je to skutečně čistotná kočka. Na bedýnce s kočičím pískem se několikrát otočí dokola a dlouze přešlapuje, než se jí podaří vytvořit důlek, který by ji uspokojil.

Celou dobu kolem sebe střílí očima, jestli se nepřibližuju.

Když je hotová, začne usilovně hrabat, i když většinou jinde, než by bylo třeba, ale zato s pěkným kraválem, protože packou mydlí místo do písku do okraje kočičího záchodu.

Nazpátek se nenápadně plíží s dlouhými prodlevami, ve kterých se ujišťuje, že mám jiné zájmy a nevěnuji jí pozornost.

Pokud se ovšem nudím, vyrazím za ní v předstíraném útoku už po cestě tam.

Kačenka, přestože útok předpokládá, se lekne a naříkavě zakřičí. Vříská celou dobu, než se stihne někam schovat a Dvounohá po mně hned jde.

Že se mě hodně bojí, usuzuje Dvounohá z toho, že po sobě občas Kačenka zanechá na nejkratší cestě ke skrýši nevoňavou hromádku přesně podle hesla: Po... se strachy.

Že Dvounohá, než to uklidí, nadává mně, to vám ani nemusím říkat.
Poslouchat řeči typu: Máš to zapotřebí, to si nemůžeš dát pokoj, takovej starej kocour, že se nestydíš, a tak dál, mě moc nebaví, takže co máme Dárečka, na Kačenku kašlu.

Občas za ní otočím hlavu, když vyrazí do terénu, aby moc nezpychla, ale nějakým honěním se nezdržuju.

Co mi vrtá hlavou je, že se mě vůbec nebojí ten mrňous.
Lítá po bytě jako čamrda a na nikoho a na nic nebere ohled.
Když to stihnu, vyhnu se mu. Ale často pádí takovým kalupem, že se to nedá.

Jen malinko do něj v tom fofru šťouchnu a svalí se mi k nohám.
Vrazím mu čumák do břicha, aby sebou přestal mlít. Jemně ho připlácnu k zemi a on kolem sebe mlátí packama a pere se jako o život, ale nekřičí ani se nepokouší utéct.

Poslední dny si dokonce začíná.
Přiběhne rovnou ke mně a naznačuje, že po mně skočí!
Takové škvrně!
Třebaže mám hlavu položenou na packách a ležím, je menší než já.

Když jsme se posledně honili pod mezi židlema, vyšplhal najednou po noze od stolu nade mě a dal mi pohlavek jak malému klukovi.
To je dneska mládež! Žádný respekt!



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







13 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

janina.z
Kocouřákjanina.z  Datum30. listopadu 2011 22:27

Matýsku, nemáš to jednoduché s tím prckem:-))) Ale aspoň nemáš tolik času na trápení Kačenky :-)

 KOČKAMŇAU
Kocouřák KOČKAMŇAU  Datum29. listopadu 2011 13:47

Moc Vám děkuji, paní Matýsková, kočičky jsou radost a to,že odcházejí dřív, je žel, nevyhnutelný stav, na takové události není člověk, ale nikdy připraven. A to platí, nejen o kočičkách. A zjistila jsem,že ostatní je malicherné, kravinami si člověk zanáší život a s tím končím, to skončilo. Tu bolest transformuji, protože byla tak velká,že nešla unést. A zažila jsme si to již, minimálně 10x. A je to stejně těžké, moc to bolí. Mám tu Mazlíka, Micinku s Pacinkou a Pupíčka, kteří jsou tak hodní,že je zlobím já. A já moc ráda čtu Vaše příběhy,úplně vidím, v Dárečkovi malého Pupíka a Micilinka byla tak bojácná, jako je asi Kačenka. No a Matýsek, to je kocour originál, hotový vládce všehomíra. Mně tu zbývá dravec desperát Mazlíček, co svému jménu dělá čest, až teď, v bytě, ke stáru a nemoci, jinak to byl nelítostný strážce teritoria a lovec, i bažantů, Míca, spokojená maminka Pacinky, dlouhonohé štíhlounké krasavice. To je celé mé nevýslovné štěstí. A já, dostojím svému jménu Kočky, bojovnice a vybojuji, s mnohem silnějším protivníkem, aby věděl, i Matýsek nerovný boj, proti řemeslníkům a jiným lumpům, včetně ČR zákonodárství, vybojuju vítězství, dokončím svůj projekt, kavárnu, kde chci dělat výstavy a (osvětu, o kastraci, o zodpovědnosti člověka, za svěřené, proč končí zvířata, na ulici, proč je tolik množitelů, zvíře není byznys) a nedám svůj kožich lacino, natož zdarma!!Na to můžou lumpové zapomenout. Chlupy budou lítat! :-)
Moc Vám, paní Matýsková děkuji, za to,že v těžkých chvílích, je mi Vaše povídání radostí a světlem, nadějí,že ve světě, je mimo špatného, také mnoho dobrého, dobrých bytostí, ať chlupatých,či nikoli,že stojí, za to, se o to místo na světě a vlastní ovlivňování, rvát do posledního dechu, dne a chlupu!!A vím,že je přesah, k nesmrtelnosti, toho, co je věčné a co je pomíjivé, zůstane pomíjivým. Mějte se moc krásně, děkuji a posílám pohlazení, Matýskovi, Kačence a mrňouskovi Dárečkovi.

 Dvounohá od Matýska z Pankráce
Kocouřák Dvounohá od Matýska z Pankráce  Datum29. listopadu 2011 11:29

Opět krásně napsaný zápisek, při kterém si člověk ty popisované situace živě představuje a leckdy si jimi vlastní zážitky potvrzuje. Mějte se všichni dobře vespolek!

 Matýsek z Kočičí naděje
Kocouřák Matýsek z Kočičí naděje  Datum29. listopadu 2011 10:20

Pro LuckyL: Pod peřinou, to je dobrý nápad. Ale jestli Dvounohá neuhájí ani tu koupelnu, už by z pod té peřiny nemohla vůbec vylézat...

 Radava
Kocouřák Radava  Datum28. listopadu 2011 20:15

Moc hezké, jsem si vzpomněla, když byla Rozárka kotě... jsem si kalhoty oblékala vsedě, bylo to v bledě růžovém :-).. a kradla mi ponožky, s oblibou

beta.1
Kocouřákbeta.1  Datum28. listopadu 2011 18:08

Matýsku, moc ráda čtu tvůj deníček, pěkně a vtipně píšeš:-)))Dnešní jsem četla před večeří, to bylo vnuknutí, takže nemám poprskaný monitor, když jsem četla popis jak jsi dostal od Dárečka, pohlavek:-)))Je šikovný ten malý a začíná přicházet na to, jak ti vrazit pohlavek i když je menší:-))))))))))))

 Míla
Kocouřák Míla  Datum28. listopadu 2011 16:38

...a to se blíží vánoce, Dáreček už máte, jestlipak bude stromeček :-)))

LuckyL
KocouřákLuckyL  Datum27. listopadu 2011 23:22

Matýsku, úcta k starším už dávno nie je čo bývala, tak si na Dárkovej výchove daj záležať! :). a dvojnohej - čo takto sa prezliekať pod perinou? :-))

 Matýsek z Kočičí naděje
Kocouřák Matýsek z Kočičí naděje  Datum27. listopadu 2011 21:12

Pro Kočkamňau: Je mi strašně líto, že jste museli dospět k tomu nejtěžšímu rozhodnutí. Moc ráda si čtu Vaše postřehy o kočičkách i lidech a doufám, že Vám Vaši kočičáci pomohou otupit bolest a překlenout nejhorší čas! Opatrujte se vespolek!

Karla z Končin
KocouřákKarla z Končin  Datum27. listopadu 2011 19:13

Matýsku, tomu se říká bezstarostná mládež, Dáreček už nemá žádné starosti, tak si užívá kotěctví :-))) A není to tak dávno, co jsi chtěl kamaráda. Ale vím, že Ty, i když hubuješ, jsi rád, že ho máte :-))) Kačenka v záchůdku mi připomněla našeho Píďu, ten tak hrabe obyčejně v místech, kde není až tak třeba. Má krytý záchod s dvířkama a právě nejraději zahrabává z dvířek, i když nechápem co, vždycky se u toho moc nasmějem, jak do nich klepe. Děkuju za zápisek. Matýskovi, mějte se moc krásně.

 KOČKAMŇAU
Kocouřák KOČKAMŇAU  Datum27. listopadu 2011 15:25

Matýsku, nedá se nic dělat, kotě si Tě vybralo, za tatínka, strýčka, prostě v Tobě cítí kocouří autoritu, ač je to zatím malé škvrně a usiluje o pozornost. Je ovšem od Tebe hanebnost, co děláš Kačence, při cestě na záchůdek. Jistě by se Ti to taky nelíbilo, pamatuješ, jak si se odtěhoval, před Dárečkem, do koupelny, no?Tak si hraj s Dárečkem a přestaň zlobit Kačenku, lumpe :-))

 Jarka od Zrzků
Kocouřák Jarka od Zrzků  Datum26. listopadu 2011 22:27

Matýsku, to je hrůza, tak malej a už tě tluče! Šmarja, co bude následovat?
Moc jsem se pobavila a jsem ráda, že je u vás veselo.

 gabi od Smíška a Matýska
Kocouřák gabi od Smíška a Matýska  Datum26. listopadu 2011 20:16

Jsem ráda, že jsem obhájila první komentář, tak si musím dát záležet. To jsem si zase početla, já miluji písmenka a líbezná slovíčka obzvlášť. My čtenáři vycepovaní si při čtení písmenek vše nádherně představíme a tudíž je náš zážitek hlubší... tímto skláním poklonu autorce deníčku a přeji krásné a pohodové zážitky a hodně radosti se všemi přítomnými.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
RSS kanály (14x)
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top