Smutné Vánoce, ale konečně mám domov

Vůbec jsem nevěděl, co se dějě. Dvounožci najednou přinesli domů strom a něco na něj vešeli. Doma to krásně vonělo a já jsem tušil, že se něco chystá. Ale bylo mi smutno. Chyběl mi můj dvounožec, říkaval mi Omegáček, hladil mě a vůbec....Bál jsem se, že mě také pošlou pryč a tak moc jsem si přál tady zůstat. Dvounožci byli vážní, stále si spolu povidali a někdy mluvili take o mně. Tak jsem si s nimi začal také povidat. Řekl jsem jim, jak mi chybí "fousáč", předl jsem na dobrou noc a rano jsem kamarady budil lumpárnami.
Prišel večer, kdy se ten oblečený strom rozsvítil. Dvounožci si rozbalovali nějaké baličky a já jsem tam našel také něco pro sebe. Dostal jsem krásný domeček, kartáč na srst a pěkný záchůdek. Tak jsem konečně získal domov. Měl jsem velikou radost. Mám kamarády, kteří mi do misky sypou, hrají si se mnou, zkrátka mají mě rádi.
Jsem šťastný kocourek.

Sdílejte!  |  O sdílení

2 komentáře

Reklama
Reklama