Pořídit si čičinu není vůbec jednoduché
Jako malá jsem mohla mít tak maximálně jednoho malinkatého opuštěného křečíka v kleci. Však hned, jak to šlo, jsem si začala doma tvořit zoo :-) prvním členem byla ovšem kočka... později jsem přidala pár dalších přátel. Vždy jsem si brala kočičindy od různých lidí přes internet, ale nedávno jsem se rozhodla, že si pořídím něco speciálního. Nového člena naší tlupy, kterého si vyberu nejenom podle vzhledu, ale hlavně podle jeho předpokládaného charakteru. Strašně dlouho jsem snila o Bengálské kočce (hlavně kvůli jejímu exotickému vzhledu), ale po přečtení mnoha diskuzí jsem se usnesla, že chci asi něco trochu jiného... něco, co se se mnou bude celý den mazlit, společníka nejenom ke hře, ale také do postele. Birma byla jasným vítězem.
Přítele jsem k pořízení kočky přemluvila někdy začátkem zimy... a teď hledejte koťata (zrovna v tomto období), když chcete kočku prostě HNED! ... všechna už byla dávno rozebraná, nebo v nových rodinách, ale po dlouhém pátrání jsem našla dvě krásné slečny birmy. Hned jsem paní napsala e-mail... druhý den SMSku... 3 dny nic, volám - nic, volám - znovu NIC! Až asi po týdnu jsem se s paní konečně mohla spojit. Po krátkém seznamovacím hovoru povídám, že si jedu pro kočku klidně hned... i jsem pro ni měla už vybrané jméno - Annastasia (Aňa). Snažila se mi udat obě, ale já jí povídám, že pouze jednu. Mám si to prý rozmyslet a dát vědět zítra. "Dobrá tedy, ale stejně budu chtít pouze tu jednu." Volám zítra, že se nic nezměnilo, mám zájem stále o tu jednu a jedu klidně hned! Dá mi tedy prý vědět nejpozději zítra, protože jí jedna paní před nějakou dobou projevila zájem o obě kočičky najednou. "Dobře, počkám tedy."
Po třech dnech stále nic, tak jsem začala pomalu pátrat znovu. Zamluvila jsem si tedy koťátko jinde, kde mě ale paní pěkně vyfoukla. Čekám, kdy si budu moct pro kočičku přijet - "Ano, jistě, je vaše. Ozvu se vám v průběhu večera, teď jsem bohužel v práci." Po dvou dnech to už nemohu vydržet a ozvu se paní sama... všechna koťata jsou již pryč. "Aha! Dobře tedy, děkuji."
Tak pátrám usilovně dál, až jsem našla dva kocourky. 8 měsíců, dobrý rod, jenom 2 hodiny cesty autem a za velice atraktivní cenu... hmmm, podíváme se na to tedy zblízka. Volám paní a hned druhý den si jedu kocourky prohlédnout. To se ale ovšem ozve první paní, že tedy si mohu pro kočičku přijet (druhá paní nemá zájem). "Omlouvám se, ale bohužel jsem se již zařídila jinak." Neobešlo se to bez výčitek a stěžování si. V tuto chvíli mi to bylo však již jedno, protože jsem měla na své GPS nastaveno místo příjezdu Tachov a směle jsem uháněla v dál.
Chovatelé se zdáli být jako moc hodní lidé :-) doma měli pěkně uklizeno (sama se divím, jak se jim to povedlo, když vezmu v úvahu naší domácnost po příchodu Snížka :D ). Paní nás usadila na gauč, nabídla nám občerstvení a ukázala nám oba mladé kocourky. Ten, který u nás vydržel skoro celou dobu až do odjezdu ležet, byl jasným favoritem :D Říkám jí, že mám peníze u sebe a že beru tohoto. Ještě nějakou dobu jsem s ní mluvila o chovu, výstavách atd. Když jsme se tedy konečně chystali odejít, tak kocour nikde. Pouze jeho druhý bratr nás pozoroval. Našli jsme ho u dveří, jak se nám valí po botách, jako by nás již vybízel k odchodu :-) pro mě to byla jasná známka toho, že kocourek patří k nám. Poslední rozloučení s bráškou, hup do přepravky a už si to štrádujeme zpátky domů :-)
Snowie [Snouví] (Snížek) se narodil 10. 5. 2016. My jsme si pro něj jeli 13. 1. 2017 :-) a od té chvíle jsme začali tvořit společný příběh ;-)
| O sdílení
gwen 
22. dubna 2017 18:36
Dneska na umisťovačce byla hrozně hezká tříbarevka. Osmiměsíční. Přišla rodina a děti si ji moc zamilovali. Paní mluvila velmi špatně česky(myslím, že to byla Japonka) a šla se zeptat k paní z útulky, jestli si na ni mohou sáhnout, jaká je povahově apod. Nevím proč, ale měla jsem dojem, že tu kočičku nedostanou, i kdyby o ni měli velký zájem. Nevím, jak to dopadlo, byla jsem vystrčena dalšími nakukovateli a zájemci, ale někdy prostě není asi jednoduché získat kočku.o)
gwen 28. února 2017 15:45
Polsko?.o))
A máš tam strašně moc lidí, co mají krásný kočky.o))
A nepoznám, kdo je šlechta a kdo ne.
Neznám odpovědi a mám tisíc otázek..
O tomhle piš....o)))
gwen 28. února 2017 15:35
Já jedu na Tvým profilu a koukám na stránky...o))
Systematicky, systematicky...o))
Andrea Klegová 28. února 2017 15:33
Ee a ee. Od Mimma je Malibu
. Ronald je ma uzasne. Nepozeraj na slechtu jenom
gwen 28. února 2017 15:31
Mimmo...Mimmo to jsou, viď?.-o))
gwen 28. února 2017 15:31
Ronald?.-o))
gwen 28. února 2017 15:29
Confetti?.-o)))
Andrea Klegová 28. února 2017 15:29
Jeeezisi! , ved vim prd! Sama sa pytam a stale ucim. A moj problem je dokopat sa k niecomu. Radsej mam, ked sa niekto pyta. Hoci 100x. Mozno sa raz rozhodnem a nieco napisem... ale co???
A nedivim a ani chovatelom. Naucit sa napriklad spravne upravit hlavu perzana, to je umenie. Dokonca aj my to mame podelene. Ja kupem. Somona susit zacina. Ja fenovanie koncim a potom formujem hlavu. Ale na vystave robi konecne upravy vylucne ona
gwen 28. února 2017 15:04
Andrej, na fcb jsem, ale tak jako na půl oka. Ale začnu pátrat.o))
Ne, dělám si srandu, já myslím, že půjdeš po snu a že si to splníš.o))
A taky, krásně se Tě čte a hlavně, píšeš ze zkušeností, proč prostě nepíšeš nějaký zamyšlení? Kraťoučký? Jak co je? Proč to tak je? Jak by to mělo být? Myslím, že by to bylo hodně čtený a hlavně, je to fakt zajímavý. Alespoň pro mě.
(Já furt lanařím co? Ale já se furt ptám, protože mě to zajímá a najít nějaký informace je dost těžký. A na fcb a/ se mnou se nikdo nebaví b/ nechtějí říct svoje gró c/nikdo nechce nic říct d/ nikdo nic neví...o)))
Ovšem politika |MK a na čem je založený je, že každý píše, když se mu chce a každý ať si tu najde, co se mu líbí. .-o))
Karlo, přidej se ke mně, ať Andrej něco kratičkýho píše...o)))
Ať má svoji rubriku...o)))
Andrea Klegová 28. února 2017 14:35
V prvom rade - poradca chovu bol na kontrolu vrhu čo po stránke správneho učenia pohlavia, farieb, ak si niekto nebol istý farbou. Skontroloval ich okom a rukou - ale nemal vplyv na konečné rozhodnutie chovateľa, ktoré mačiatko predá na chov a ktoré na mazlíka, ak bolo inak zdravé OK. Popravde, niekedy otváram aj teraz oči, keď vidím, čo dokážu niektorí dať do chovu....
A čo sa týka odhadu, či bude mačiatko krásne, pekné, alebo priemerné, chovateľ s dobrým okom odhadnúť vie.
Napríklad, pri prvom pôrode nám pomáhala teraz už posudzovateľka mačiek. Ked sa narodil Adwin, doslova zhíkla. Ja, samozrejme, som bola hned v šoku a čakala som, že čo sa stalo. Až ked povedala, že toto je niečo prekrásne, sa mi uľavilo. A mala pravdu. Adwin sa stále zlepšoval, vyvíjal, doteraz je z neho nádherné zviera s obrovskou hlavou, krásnym čelom, malými a nízko posadenými ušami, obrovskými očami v krásnej farbe. Doteraz je chovateľmi ospevovaný ako kus prekrásneho kocúra.
takže, dá sa, len sa treba naučiť pozorne sledovať ich proporcie. Mnohí i myslia, že z 2 nádherných zvierat sa musia narodiť aj prekrásne mačatá. Nie je to tak. Všetko záleží na tom, ako si sadnú línie. Videla som mačiatka - úplne priemerné, ale rodičia boli prekrásni. Videla som priemerných rodičov, ale deti mali ukážkové. Takže často je to lotéria. Treba pozorovať daleko dozadu línie, PP, obzrieť si predkov , ich deti,...
A čo sa týka toho ega - nie, chovateľ sa rád popýši svojím odchovom, ale často oni sami, ak si kúpia mačiatko zvonka, majú obmedzenia, že napríklad:
nesmú z prvého vhu ni predať do chovu, alebo sa nesmie potomok po ich mačke vrátiť do ich krajiny ( to mám ja u Malibu), alebo si sami určia, do ktorých CHS si neželajú svoje línie pustiť. Ono je to tak trochu ochrana ( ak bude trh veľmi presýtený istou "značkou" , už nebude taká zaujímavá ) a ja to plne chápem.
Ja sama mám jednu vysnenú CHS, odkiaľ dostať chovný pár raz a umriem blahom.... momentálne o tom môžem snívať, lebo mám plno, pomaly budú dožívať a .... sú tak drahé, že na to sa musím ozaj "cítiť" aj finančne, aby som to potom utiahla. Prvý krok v podobe prísľubu od CHS, že mi mačiatko predajú, mám ale úspešne za sebou, čo je ozaj skvelé. Si na FB a keby si sledovala, s kým si tak pravidelnejšie likujem, prípadne komentujem, prídeš na to :-)
gwen 28. února 2017 13:59
To jsem teď nedávno četla velkou diskuzi dvou stran. Jedni by chovnou kočku nikdy "nedali" dál a Ti druzí jim zase hledají domovy, kde by se měli dobře. Na tohle si názor udělat neumím, protože podle mě závisí na hodně faktorech. Záleží na lásce k danému zvířeti, na tom, jak se snese s těma ostatníma, na tom, kolik místa je k dispozici, kolik koček, kocourů je přítomno a určitě mnoha dalších faktorech.
Ještě jedna věc je mi tak trošku utajena. Jak chovatel určuje u tak malých broučků, jestli půjde na chov a jestli na mazlíka. Vím, že existují poradci chovu (nevím, jestli je někdo využívá) a taky si myslím, že ta ko´tata přece rostou, nějak se vyvíjí a třeba až někdy, když už jsou u nového majitele se pozná, jestli je vhodný k chovu nebo ne. Anebo jsou tak dobří, že to poznají hned?
Asi to bude taky ošetřeno smlouvou a záleží to na dohodě. Když se takový jedinec objeví nebo majitelka bude chtít chovat, tak se spojí s chovatelem a mohou se domluvit, ale to by naráželo na ten fakt, co tu psala Chiq, že chovatelka někam napsala jen na mazlíka a už by se s tím nedalo nic dělat.
A taky by to naráželo na propagaci s ranou kastrací. Tam už by se nedalo dělat vůbec nic a je možný, že časem by se zjistilo - že tohle mohl/a být dokonalá/ý chovná/ý kočka/kocour.
A když to tak píši, tak v tom hraje asi taky velký vliv ego chovatele, že chová tak dobrý kočky a nikdo jiný nebude a tak je dává na mazlíka....o)))))
Andrea Klegová 28. února 2017 13:31
Možno je. Asi určite. Ale radšej budem vedieť, že im je fajn, ako mazlíkom a budem ich mať pod dohľadom. Je napríklad bežná prax, ked chovná mačka "urobí" svoje, že ich posunú dalej ako kastrovaného domáceho miláčika. Ja to neviem. Takže radšej si urobím prestávku a počkám, kým spokojne dožijú a možno potom budem pokračovať.
Nejak si neviem predstaviť, aby na mňa zarábali .
gwen 28. února 2017 13:23
A teď tedy čístě šťouravá otázka - Není to právě to proč nejsi v zisku? Nejsou v zisku Ti, co prodávají do zahraničí a hlavně na chov?
U Tebe je to vidět z každýho řádku, že ty máš chovatelství jako neskutečný koníček a lásku, ale jsou i lidi, co si z toho udělali byznys a teď to nemyslím zle, normálně se tomu věnují, hledají, chovají, ale mají z toho i peníze.
Já na tom nevidím nic špatnýho. Když se tomu člověk chce věnovat, vzdělává se, hledá a věnuje se, proč by z toho nemohl být živ??
Andrea Klegová 28. února 2017 13:17
Tak vieš, ono to na tom vyberaní ozaj postavené je. Aspon u niektorých určite.
Keď sme my kupovali Minettu, bolo nám úplne jedno, akej farby bude. Farebnosť mačiatok ľahko docieliš správnym výberom kocúra.
Keď sme však kupovali Malibu, tam som už išla po konkrétnej farbe, ale ani nie tak preto, že aby so docielila farebnosť mačiatok, ale preto, že sa mi to sfarbenie neskutočne páči.
No a čo sa krytia týka - najlepšie je mať aj svojich chovných kocúrov.
A ja osobne by som napríklad na rovnakom sfarbení, keby prvá mačka nevedela ostať kotná, nejak netrvala
Ako som písala v tomto vlákne už skôr, ja mám zmluvu postavenú ozaj dobre. Moja by vymáhateľná ozaj bola.
Ale, zasa - ja som do chovu ešte nepredala - z mojich čiste sebeckých dôvodov :-)
Ako mazlíkom im je fajn a spokojné sú obe strany. Ja, že sa mjú dobre a nikto na nich nemnoží a noví majitelia majú luxusných mazlíkov s úžasnými povahami...
gwen 28. února 2017 13:01
Andrej, díky za vysvětlení. Vidíš, mě nenapadly tyhle možnosti. Já si vždycky myslela, že když někdo chce začít chovat, že si dlouho vybírá kočku (zbarvení) a špekuluje, s kým bude krýt, aby měl taková či maková koťátka. A taky ta cena u chovný kočky je jinde a potom, když to nejde, tak věím, že na jednu stranu je to smutný a na druhou tu kočku už má člověk rád, že si ji chce nechat. A zase, už ta CHS nemusí mít kočku takovýho zbarvení, co člověk chtěl a tak, prostě, člověk myslí, příroda mění.o))
Vyšlo mi z toho, že základ je smlouva a natrefit na ty správný lidi.
Ovšem, jak moc je smlouva vymahatitelná, to nevím, protože jsem nikde nikdy nečetla, že by se někdo pouštěl do takovýhodle nebo vůbec sporu.
Andrea Klegová 28. února 2017 12:27
Hmm... všetko závisí od serioznosti chovateľa a ako sa k danemu problému postaví.
Ale:
- nikto nevidí do organizmu mačky, ak vylúčime genetické choroby a choroby, na ktoré sa dajú urobiť testy. Takže zaručiť plodnosť nedokáže ozaj nikto
- ak je ale mačka na tom zle, čo sa psychiky týka, tam by som vinu asi celkom na chovateľa nehádzala
ak sa však chce nový majiteľ mačky ako tak poistiť, aby, v prípade, že po preukázaní toho, že mačka ozaj nevie ostať kotná, mal možnosť či už dosať novú, alebo si doplatiť menšiu sumu do novej mačky, toto treba navrhnúť, aby to chovateľ zakotvil do zmluvy.
Čo viem, mačka by mala mať "odskúšaných" , ak si dobre pamätám,troch rôznych kocúrov, po ktorých sú odchovy, čo treba aj doložiť. Ak ani s jedným z nich neostane kotná, je jasné, že neplodná / problém je ona - v nej.
oznám prípad, kde sa stalo presne toto. Majiteľka musela nechať túto mačku kastrovať a chovateľ jej predal za - ak sa nemýlim - polovičnú sumu druhú. Polovičná bola preto, že majiteľka si pôvodnú chcela nechať. Ak by ju vrátila, novú by dostala zdarma ak kompenzáciu.
A čo sa týka tých peňazí...
Máš, aj nemáš pravdu.
Poznám CS, ktorým mačky rodia ako na páse, ale poznám CHS, kde odchovajú mačatá tak nejak "rozumne".
Sú pravidlá na to, koľko vrhov môže mačka mať. Napríklad - u nás sú to max 3 vrhy za 2 roky / 1 mačka. Napríklad a som toto dodržala vždy.
Ale, ako mi už bolo vytknuté, ja nie som dobrá chovateľka, lebo ja ich viac, ako chovám, ľúbim....
Plus sa veľmi sprísnili pravidlá chovu.
A čo sa týka tých peňazí, za 13 rokov som ešte v zisku nebola.... , nepostavila som si z nich ani dom, ani auto nekúpila.
Spokojne môžem povedať, že do nich investujem viac, ako do seba a to len preto, aby sa mali čo najlepšie
gwen 28. února 2017 12:11
Andrej, mně by hrozně (čistě ze zvědavosti ) zajímalo tohle:
https://www.modrykocour.cz/forum/viewtopic.php?t=5431
Jinak si myslím, že to je všechno o lidech, kočkách a penězích.
A taky, že kdo má hodně koček a hodně odchovů, tak nevím, nevím, jestli ví o všech svých kočkách. Vďyť věnuje-li se tomu někdo roky a nemá přestávku a má tři, čtyři chovný kočky, tak to musí být koťat.
Na druhou stranu je fajn, jestli dostává maily, jak jeho kočky rostou a jak se mají.
evelinas 28. února 2017 9:56
U nás je s pp len Elinka.Chovatelka sa stará.Organizuje stretnutia svojich odchovancov,posielame fotky a kedykolvek sa môžme poradit.Pred sútažou radila ako Eli pripravit a bola tam tiež a poradila.Každému kto má rád svoje zvieratá záleží ako sa majú jeho odchované mačiatka alebo šteniatka.Tí ,čo to robia len pre peniaze,nemajú taký kvalitný chov ani také socializované zvieratá.Elinku sme brali na 4 mesiace a už z nej bola vychovaná psia dáma a dnes je z nej mačkopes.
Andrea Klegová 28. února 2017 9:10
Chiquitas, aký spolok? - ak pani chová s PP, musí byť registrovaná v nejakej základnej organizácii chovateľov mačiek, alebo občianskom združení, ako je to teraz u nás a tie musí zastrešovať FIFe, CFA, WCF, TICA,....
Ľahko to zistíte na PP, musí tam byť označenie.
A, sú aj ozaj seriozni chovatelia, poznám ich sama dosť. Samozrejme, sú aj neseiozni, žiaľ, aj tých poznám dosť.
Jednu z vecí, ktorú ja očakávam od serioznych je, že ostanú v kontakte s novými majiteľmi a predajom záujem o zviera nekončí, je pripravený prípadne poradiť a pomôcť, ak je to v jeho silách.
V prípade , že by si nový majiteľ z nejakého dôvodu nemohol viac zvieratko nechať, čo sa mne stalo už 2x, sama som mu našla nový domov. V zmluve mám zakotvenú aj formulu, že bez môjho vedomia nesmú mačku predať, aleo posunúť niekomu inému a nikdy ju nesmú dať do útulku, alebo obchodu so zvieratkami. Ked mjiteľka, nášho kocúrika ochorela ( nezvatne), kocúrika som vzala k sebe a našla mu nový domov)
Karla z Končin 27. února 2017 21:54
Jste se se Snížkem vybrali vzájemně :-)
Chiquitas 27. února 2017 20:52
Dostala jsem hned :-) paní by ani pomalu prý potvrzení nepotřebovala. Je v nějakým spolku. Před návštěvou se mě ptala, jestli budu chtít kocourka na chov, nebo jako mazlíka. Řekla jsem jí, že jako mazlíka. Kocourka tedy někam uvedla jako mazlíka a ne na chov. Říkala, že i kdybych kocourka nevykastrovala, tak mi jeho koťata jako papírová neuznají, protože ho takhle neuvedla. Kdybych si to ale prý kdykoliv rozmyslela, tak by jí stačilo doplatit do té ceny, kterou jsem měla zaplatit za chovného kocoura a ona by to nechala změnit. Netuším, co je na tom pravdy. Ale proč mít doma nekastrovaného kocoura, když ne na chov? :-D to by byla zbytečná sebevražda
gwen 27. února 2017 19:51
Posíláte, abyste dostala PP nebo jste ho dostala hned?
Chiquitas 27. února 2017 19:49
Ano :-) fotečky posílám, když je jich víc pohromadě :-) teď už chci nějakou dobu poslat naskenovaný potvrzení o kastraci. Paní je velmi vstřícná a ráda si i napíše i kocourkovi :-) jak se mu daří atd
gwen 27. února 2017 19:26
Já jsem trošku alergická na spojení seriozní chovatel. Hledejte seriozního chovatele. Ale jak to může jako člověk jinak poznat, než telefonovat, jet se podívat, přesvědčit se. Hodněkrát se mi stalo, že známí mi říkali- udělej to tady, běž tady k tomu doktorovi, kup to od týhle firmy a mě to zklamalo. Takže hodně dám na první pocit.
Jste s chovatelkou v kontaktu? Posíláte fotky?.o))
micouša 27. února 2017 19:03
Jak vidno když se kočka/kocour rozhodne tak se vybraných dvounožců zkrátka dobéře 😉
Chiquitas 27. února 2017 9:31
Ta první slečna byla moc pěkná. Byla jsem ochotná si pro ní jet na úplně druhý konec republiky. Také to už bylo trochu odrostlejší koťátko. Původní majitelé si jí spolu s její sestřičkou nemohli nechat (přesný důvod neznám; prý rodinné důvody). Ale tak jak říká evelinas :-) asi to tak mělo být. A upřímně toho vůbec nelituji :-D
Andrea Klegová 27. února 2017 9:20
Ja som , okrem pípadu, kedy dve mačičky odišli spolu do Talianska a nemohla som tvrdohlavo trvať , aby si ich prišli najskôr pozrieť, než sa rozhodnú, trvala vždy na tom, aby sa prípadní noví majitelia prišli na mačiatka najskôr pozrieť, ked mali cca 1,5 - 2 mesiace. Mali možnosť vidieť nie iba ich, ale aj ostatné mačky, mohli si urobiť názor, v akom prostredí sú chované,ako sa chovajú , ako medzi sebou nažívajú a tak si utvoriť aspoň aký taký názor nie iba na mačky, ale aj nás.
Nikdy som, až na tie dve, teraz žijúce v Taliansku, nepredala mačiatko hned. Vždy som im dala minimálne týždeň na rozmyslenie, než zaplatia zálohu. Vysvetlila som im do posledného písmenka, čo obnáša mať mačku,čo budem požadovať a aj presné znenie zmluvy, ktorú mám ozaj prísnu a striktne trvám na jej dodržaivaní.
Niekto si povie že zmluva je len zdrap papiera a dá sa obísť. Chválabohu, mne sa zatiaľ jej znenie len vyplatilo... možno preto, že na pohľad vyzerám dosť prísne, možno preto, že je to tým, že vedia, kde robím a vždy jasne poviem, že zmluva je spísaná právnikom, sa mi zatiaľ oplatilo mať ju.
Po týždni , ktorý každý má na rozmyslenie, mi zložia zálohu, ktorá je nevratná , ak zrušia rezerváciu záujemcovia. Ak by som z akéhokoľvek dôvodu zrušila rezerváciu ja, peniaze v plnej výške vraciam. Stalo sa však aj to, že s prišli pozrieť na mačiatka a odmietla som i ho predať. Tu som im preplatila cestovné, aby nemohli nič povedať . Dôvody boli rôzne.. od otázok, z ktorých som usúdila, že pre nich je jednoznačne najlepšia plyšová z obchodu, po vyslovené nesympatie mačiek k nim.... Totálne ma dostalo napríklad, ked sa ma potencionálna nová majiteľka spýtala, či by sa nejakými umelými šošovkami nedalo zabezpečiť, aby mala mačka aj v dospelosti modré očká, ako mačiatko. pritom jasne z mojich informácií vedela, že tento druh mačky také oči mať nikdy nebude. Keď však na nu vyliezla Walencja a chcela sa , ako vždy, mojkať a ona ju jediným pohybom ruky odstrčila a zhodila, bolo rozhodnuté - mačiatko u nás nekúpi. Hneď som jej to aj jasne povedala, podala jej peniaze za autobus a rozlúčila som sa s ňou.
Ak boli na dané mačiatko záujemci viacerí, vždy som ich "brala " podľa poradia a aj som o tom informovala ostatných.
Čo som týmto ale chcela povedať?
Vždy som sa chcela so záujemcom stretnúť osobne. Vźdy mali čas na premyslenie si a vždy si po neho prišli osobne - či už Taliani, Kanadania alebo Francúz a aj Česi...o Slovákoch snád ani hovoriť nemusím...
evelinas 27. února 2017 9:05
Snowie si vybral vás,pekne si na vás počkal,aby ste mohli byt spolu.Pred rokmi som sa tiež rozčulovala,ked niekto niečo slúbil a porušil dohodu.No nakoniec sa ukázalo,ako u vás,že to tak malo byt.Prajeme aby ste mali navzájom so seba radost a aby nadalej rástol do krásy.
katyp50 27. února 2017 8:45
Je to o lidech! Trochu mimo: sháněla jsem po internetu nějaké vybavení domácnosti. Starší, protože musím cca ještě 2 roky přebývat kvůli práci v Praze a nechce se mi stěhovat např. pračku ze svého domova a pak zase zpět. Tak jsem to chtěla pořešit levnými přístroji z nějakého bazarového serveru, které pak zase "vrátím do oběhu" někomu podobnému, jako jsem já. No, to jsem si dala. Co lidé naslibovali, co nedopadlo.... na knížku by to vydalo. "Přijeďte si, pračka je připravená." No a nakonec jí prodali někomu jinému aniž by mi řekli a jela jsem zbytečně.
Snowie je náááádherné jméno a kocourek také. Moc hezký příběh. Já mám sněhobílou kočičku Lady. Opravdu Lady je lady se vším všudy.
Filip 27. února 2017 7:55
Trochu mě zaráží přístup chovatelů, v podstatě by mě docela zajímalo, co u nich rozhodovalo - nabídl někdo více? Nebo by bylo pro koťata lepší být po dvou? Proč ale nehrají otevřeně a neozvou se, když věděli, že jste vážná zájemkyně?
Ale hrozně se mi líbí, jak si Vás Snowie vybral! A jméno Smowie je parádní! :o)
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Přitlapkovat se
1 025 480 726x / 4x
