Zaregistrovat se 
Přitlapkovat se
Přitlapkovat se
Po večerním schlaftrunku za mnou přišel Ježeček a byl nezvykle uctivý. Říkal mi Ašinko, jindy na mne houkne Ašíí nebo Ašáku. No a pak spustil.
- Hele, Ašinko, ty jsi ten písmák, kronikář. Víš, já bych potřeboval něco sepsat a nemám na to patřičné vzdělání.
- A co, ptal jsem se.
- Žalobu, k mezinárodnímu kočičímu soudu.
- Jaký zločin byl spáchán?
- Byl jsem uražen. Hrubě. Starší servisní se o mně vyjádřila tak, že nerespektovala moji kočičí důstojnost.
- Ježourku, a co tak hrozného ti řekla?
- Řekla mi, že jsem nenažranej, tlustej a že vypadám jako tlačenka. Představ si, tlačenka.
- Tak povídej, cos zase zbaštil?
- No, nic moc. Včera jsem, zcela výjimečně, znáš mě přeci, ochutnal ždibíček masa.
- Jó, to myslíš, jak jsi táhl tu půlku roštěnky, co jsi ukradl tatínkovi z talíře, pod stůl a tam se cpal. A byl jsi hamoun, nechtěl jsi mi dát ani kousnout.
- Nepřeháněj a ulov si sám. Vždyť toho moc nebylo.
- A kvůli tomu se chceš soudit? Che che, tlačenka, no vychrtle zrovna nevypadáš.
- Tak ty už taky. Víš, že mi říkají tlouštíku, cvalíku, buřtíku, Ježeček váleček, na to všechno jsem si už zvykl. I presbuřta skousnu. Ale tlačenka, to tedy ne. Na to je paragraf. Tady byl porušen zákon, že nesmí být potlačována práva a svoboda čičoura. Na jeho adresu se nesmí šířit pomluvy, urážky a výrazy působící jeho zesměšnění.
- Ale nepřeháněj! Vždyť ty bys mohl žravost vyučovat. No a podle toho máš i takovou barokní postavu. Hele, nebyl ty jsi náhodou modelem pro Rubensovo andělíčky?
- Sprosťáku. Ti mají větší prdelky. Kdežto já mám tělo samý sval a jen trochu tukové izolace, jako tlumící vrstvu proti nárazu.
- No, tu moc potřebuješ, protože jinak bys byl, při tvých častých letech setrvačností, pořád samý úraz.
- Tak sepíšeš mi to? Jo a jak je to s vyhrožováním fyzickým násilím? Šlo by to napsat najednou, abych nemusel platit dvoje poplatky?
- Jéé, jakou strašlivostí ti vyhrožovala?
- No nějakým, asi keltským rituálem, trháním hada.
- Máš na mysli to, když se ozve: Ježku, já tě jednou přetrhnu jako hada ... a pak ta věta končí slovy: to mi strach nedovolí, protože už jenom pouhá představa výskytu dvou Ježků je děsivá. To by se nedalo vydržet.
- Tak dobře, když ne fyzické násilí, tak verbální útok. To je taky trestné, ne?
- Hele, Ježourku, a co vlastně chceš? Jaký trest by sis představoval? Nebo se chceš odstěhovat? Hehe, to by byla spíš odměna.
- Nenéé, stěhovat se nechci, já jsem tady náramně spokojenej. Jen jsem myslel, že by tam mohl být návrh na trest v naturálním plnění. Víš, že by k normální baště přibyl soudem stanovený povinný nášup. Prostě takový zvýšený potravinový přísun. Například pondělí bifteček, úterý tresčí játra, středa domácí šunčička atd., dle mojí objednávky. Já bych ti dával podíl.
- Měj rozum. Za chvíli neprojdeš ani jejich dveřmi. Ty naše klapací na terasu už jsi vytrhl.
- Ty toho naděláš. Hele jak pěkně teď veranda větrá.
- Jo, je tam jako venku.
- Ale sucho. Tak co, sepíšeš to?
- Ježečku, tohle nenapíšu. Pro tvoji utkvělou představu hladu mám sice pochopení, vzhledem k tvému hladovému ranému dětství, ale teď máš všeho dost. Tak si furt nestěžuj. A navíc bys určitě ze svého nechtěl platit poplatky. Nejnižší je deset tyčinek, za to, co jsi všechno chtěl, by to bylo určitě ještě tak pět paštik, dvě smetany a pytlík chřupinek. To bys měl dlouho půst.
- Hmm. To tedy nechci platit, ale nemohl bych mít výraznou slevu, když jsem vyšel z nuzných poměrů? Nojo, nojo, vidím na tobě, že ne. Tak nic nepiš, nó.
- To jsem rád, že jsi dostal rozum Ježečku.
- ... Ašinko, a co takhle hromadné podání, tam bysme se složili, třeba pro zanedbávání řádné výživy? ...
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?
1. února 2018 | 
1 025 480 851x / 4x
