Jak jsem se stala Modrou Destruktorkou

To bylo tak. Jsem prostě veselé a hravé kotě. DNŽ k tomu dodává, že nejen hravé, ale i značně dravé a destruktivní, prý kam se hrabe demoliční četa Jumbo – Mourek. Je to pochopitelně všechno nadsazené, DNŽ přehání. Jistěže má poškrábaná záda, protože trénuju skoky na cíl, ale i její vlastní kolegyně ji usměrnila s tím, že někdo platí drahé peníze za akupunkturu a ona ji má zadarmo. No je taky fakt, že jsem trochu upravila stínítko na lampě, ale to přece byl jasný umělecký záměr, symetrii prosazují pouze jedinci bez fantazie, což já rozhodně nejsem. A ten zlikvidovaný květináč s jakousi nanicovatou kytkou? No prostě na ledničce překážel, nemohla jsem se tam vejít. A navíc, já teda zdobím daleko lépe.





DNŽ vážně přemýšlí o vlivu dorůstajícího měsíce na mé ničitelské sklony. Včera před půlnocí jsem se snažila asistovat mamince Rudovi při koupání. Vana se již pomalu vypouštěla, tak jsem rychle zkoušela pacičkou tu mizející tekutinu, až jsem tam spadla. Měla jsem mokré bříško a tlapky a ocásek. Bleskurychle jsem vylítla ven a mokřila, kde se dalo. Ruda vzbudil paničku, že mě půjdou spolu vyfénovat. DNŽ tušila, že to není dobrý nápad, nicméně když se uklidnila z infarktového stavu (co že se to zase stalo) a vyhrabala z postele, tak pokus o vysušení fénem skončil po mém zákroku zadním hrabákem. Pravila, že je ráda, že nevykrvácí a že mě nechají svému osudu, totiž vysušení. Ráno jsem byla celá heboučká a načechraná, asi ta nedobrovolná koupel přispěla k mé kráse.
Ráno pak bylo vidět, jak jsem v noci řádila. Na sušáku ležela krabička s příslušenstvím k robotu, již jsem sejmula skokem na skříňku. Na friťáku chyběl malý poklop na filtr, byl nalezen na protější poličce v košíku s pečivem, ale hlavní pomsta mé mokré maličkosti se skrývala v koupelně. Nafukovací polštářek do vany v ní zplihle visel na přísavkách. Nafouknout již nešel, neboť uprostřed se skvěly dva nenápadné, ale účinné vpichy...

Sdílejte!  |  O sdílení

11 komentářů

Reklama
Reklama