Mňouk vespolek kočkouší kámoší! Jak jste prožili to bláznivé stromkově ozdobené období? My poměrně dobře – stromeček nám byl postaven na dosah, slaměné ozdoby jsme měli permanentně k dispozici, takže je máme všude po zemi, pod skříněmi, na záchodě, pod postelí… no prostě všude, jen ne tam, co by údajně měly být. No pochopili jsme, že vánoční zdobení bytu je jen a pouze pro naše potěšení a náležitě si to užíváme.
Taky jak už jsem si vám tu stěžoval, dvounožka se rozhodla pořídit nám dalšího kámoše, a to rovnou psího! Tak si přivedla – pětiletou pitbulku, adoptovanou prý stejně, jako jsem já, Méďa a Kulička. Jmenuje se Connie, ale říkají jí „Koníková“ apod. No, o vzhledu koně jsem měl přeci jen jiné představy, ale dohadovat se s nimi nebudu. Psíková nás normálně ignorovala, vůbec si nás nevšímala, ale my jsme byli všichni ze začátku opatrní. Obcházeli jsme jí obloukem, občas někdo trochu zasyčel, jen tak pro výstrahu. Teď už dobrý. Už spolu spíme na gauči, společné spaní v pelíšku zatím ne, nemůžeme to brát tak hopem. Přeci jen, je u nás teprve měsíc a půl, tak aby si dvounožka nemyslela, že to půjde moc hladce.
Ale víte co? Má to své výhody! Dvounožka chodí s psíkovou ven na procházky a mně se tak naskytují občas příležitosti k útěku ven. Tak, jako jsem v minulém „doma“ utíkal na chodbu a prchal o 2 patra výš, tady mám možnost vyběhnout ven! Jakože úplně ven! Tráva tu teda není (prý zatím), ale váleníčko v písku a blátě má taky své kouzlo. V okolí jsou tu další kočkouši, tak když se mi povede uprchnout pejskové mezi tlapkama, chodím okolo domu, očmuchávám ty vzkazy, zkoumám přilehlé okolí a vůbec si to užívám. Obvykle jsem zpátky u dveří tak do 10 minut. Nejdéle jsem byl venku 4 hodiny, to mě tam dvounožka nechala, když jsem se nechtěl nechat zahnat zpátky ani chytit a ona potřebovala někam odjet autem. Nejhorší bylo, že pršelo, byla zima, a já se pak neměl kam schovat. Tak jsem seděl v příkopu ve vysoké trávě a čekal jsem, až se vrátí. Náležitě jsem si jí pak postěžoval, že tohle mi teda dělat nebude! Pak mě ještě umyla v umyvadle, protože jsem byl prý jako koule bláta. To už jsem ani neprotestoval, byl jsem rád, že jsem v teple a v suchu. Hradba bude prý asi na jaře, tak pak budu mít menší výběh, ale zase budou moct ven všichni.
Ale k tomu nadpisu dnešního deníčku. Ano, ztratil jsem se. Jakože úplně. Taky jsem takhle jednou prchnul, ale pak jsem nebyl k nalezení. Bylo to v pátek, v půl šesté ráno. Ale nevrátil jsem se ani za obvyklých pár minut, ani za hodinu, ani odpoledne. Dvounožky chodily po okolí, volaly, hledaly, pátraly… několikrát denně dokonce velká dvounožka procházela příkopy kolem silnice (ta je sice velký kus od nás, ale co kdyby) a já pořád nikde. Všichni okolo už věděli, že mě hledají, dokonce velká dvounožka dala i výzvu na FB. A pak se to stalo – v pondělí ráno v 6 hodin mě slyšela mňoukat u dveří! Vrátil jsem se po 3 dnech. Hladový, žíznivý, ale relativně čistý, jen tlapičky jsem měl od bláta a kožíšek takovej trochu zaprášenej. Zhltnul jsem celou kapsičku, vypil jsem půl misky vody a pak jsem spal a spal a spal. Dvounožka usoudila, že mě asi někdo omylem někde zavřel, třeba v garáži nebo tak, a „pustil“ mě, až když jel v pondělí ráno zase do práce. Prý kdybych byl 3 dny venku v blátě, vypadal bych jinak. No, já jí to potvrdit nemůžu. Ale je pravda, že sice občas ještě vyběhnu ven, ale prvních pár dní jsem opravdu nechtěl. A i tak se držím hodně blízko. Přeci jen, co kdyby mě zase někdo někde zavřel, ne? No, hlavně, že to dobře dopadlo, prý už mě dokonce obrečely! Tak jsem rád, že jsem zpátky a ony mají taky radost.
Tak, to je asi všechno, co se u nás za poslední dobu stalo. Tak vám přeji všem, i vašim obsluhám, do toho dalšího roku všechno nejlepší a ať je lepší, než ten letošní. Taky doufám, že bude bez nějakých zásadnějších změn, přeci jen už mi to stačilo. Kdybych to shrnul, za tenhle rok mi přibyli Kulička s Méďou, pak Ajdík, pak stěhování, pak Connie… no, na jednoho modrookého blonďáka toho bylo až dost. Tak já se jdu natáhnout a odpočívat.
Mějte se všichni krásně!
Váš Snížek
Sdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?