28. března 2007  |  Chilli  |  1 025 480 683x / 2x

Je ze mě holka

Naši už prý měli nervy v kýblu...
Bylo to v úterý, 20. března, kdy mamka vzala do ruky telefon, párkrát do něj ťukla a začala povídat. Slyšel jsem jen: "Takže zítra můžeme klidně přijít? ... Dobře, děkuji, hezký večer!"
Tak jsem se těšil na zítra, protože bude hezký večer.
21. března mi bylo 9 měsíců, tak jsem si říkal, dostanu dáreček! Místo toho ale ráno zmizela mistička s papáním a ta druhá, co do ní dostávám maso, byla prázdná.
Když přišli naši z práce, tak jsem jim pořádně vynadal, co si to dovolují, nechávat mě hlady!?! Jenže ono pořád nic, místo toho koukali střídavě na hodiny a na mě. Krátce před sedmou hodinou večerní mi řekli: "Tak mladej, šupej do přenosky!"
Do přenosky jsem šel rád, baví mě to tam. Potom jsme zase jeli, už jsem Vám říkal, že nerad cestuji? ... tak nerad cestuji, opravdu moc nerad! Ale přežil jsem a když jsme zastavili, vystoupili, tak jsem si řekl: "Mňáááu!" To jako, že tady už to přeci znám. Byli jsme zase u pana doktora.
Když jsem přišel na řadu, začal si pan doktor připravovat nějaké věci, které jsem ještě neznal. Pořád hledal nějakou "blinkací misku" ... nevěděl jsem pořád proč, vždyť jsem fit! Navíc jsem nic nejedl, tak co bych blinkal?
Záhy jsem pochopil. Dostal jsem píchanec do nožičky, moc to bolelo :o( Mamka mě hladila a všichni na něco čekali. Po chvilce řekl, že takhle prý spící kocour nevypadá. Oni čekali až usnu? Proč? Tak jsem dostal druhý píchanec. To už mi začalo být trochu špatně, a tak mi došlo, proč ta miska. Dvakrát jsem se do ní vyblinkal. A zase čekali. Pak jsem začal být trochu unavený, ale měl jsem strach, stál jsem jako "zaseklý". Potom mě povalili na stůl, začali mi přivazovat nožičky, to se mi nelíbilo, tak jsem trošku kopal. Za to jsem absolvoval další píchanec a pak už nic nevím.
Probudil jsem se o půlnoci. Chtělo se mi čůrat, ale nešlo mi chodit. Počůral jsem se :o( Postupem času se mi dařilo trošku plazit a asi po dvou hodinách jsem dostal i hlad, "šel" jsem papat, ale bylo mi pořád špatně, tak jsem hned blinkal. Bylo mi na nic a bolelo mě pod ocáskem... Pak jsem se počůral ještě jednou.
Dneska už je mi fajn, naši mě mají pořád rádi, hrají si se mnou a představte si, už nejsem PSYCHO!!!
Mějte se rádi :o)
Chilli

Sdílejte!  |  O sdílení

falkona  13. září 2008 9:52

Chilli, moc ti preju, aby tohle bylo to posledni neprijemne, co te potkalo. A ze si holka, z toho si nic nedelej, ja su taky a pritom jsem kocicak :-) potkalo me to v breznu, ale mam s tim trable furt. Tak jeste jednou, hodne zdravi...