Mohl jsem zůstat invalida

Narodil jsem se někdy v srpnu 2004. Moji pěstouni – říkám jim babičko a dědo – mě koupili jako měsíční kotě za 50 korun ve Zverimexu. Cením se na víc, ale byl jsem rád, že si mě někdo vybral. Nebavilo mě sedět v kleci a nechat se zbytečně okukovat. Tak jsem souhlasil, aby mě prodali. Babička s dědou vypadali důvěryhodně, vsadil jsem na jednu kartu a musím napsat, že nelituji. Ale mnohokrát, zvlášť když jsem byl malý, litovali babička s dědou. Potrhané tapety, poškrábaná sedačka a veliká neposlušnost. Mockrát jsem míval sbaleno a hrozil mě útulek nebo ulice. Byl jsem rošťák a dováděl jsem, jako bych bydlel někde na zahradě a ne v paneláku na 4. poschodí.
Moje nejmilejší zábava byla skákat z okenního parapetu přímo na balkonové zábradlí. Samozřejmě, že jsem dvakrát spadl. Vždycky s úspěchem a bez problémů. Bavilo mě skákat do truhlíků s květinami a hrabat se v nich. Děda mně říkal, že jsem zahradník. Jenže jednou se truhlík se mnou převrhnul a při dopadu mě přerazil levou zadní tlapku. Děda mě našel až druhý den pod balkonem vedlejšího vchodu. Chtěl jsem ukázat, že jsem hrdina, tak jsem na okamžité volání nereagoval. Teprve hlad mě přiměl k tomu, že když šel druhý den z nákupu, tak jsem trošku zakňučel. Ozvalo se prázdné bříško. Když mě vytahoval z křoví pod balkonem, plakal jsem bolestí. S babičkou mě odvezli k paní doktorce. Dala mně nohu do dlahy a já s tím musel vydržet celých 6 týdnů. Přesto jsem jako invalida na balkoně ulovil sýkorku. Jakou já měl radost, když jsem ji přinesl do obývačky! Čekal jsem pochvalu. Místo toho mě babička s dědou začali nadávat, že ptáčci se neloví a co jsem udělal, bylo špatné. Nevím, co jim na tom vadilo. Měli by vědět, že jsem šelma lovec.
Dostávám a miluju kapsičky. Zvlášť ty se šťávou. Žádná konzerva! Ty jsou suché. Ale kapsičky s voňavým masíčkem, to já rád. Už jsem se polepšil. A tak i v noci mě babička s dědou nechávají spát v obývačce. Na topení mám malý pelíšek a tam je mně dobře. Na balkoně mám krásnou a výborně zateplenou boudu. Zajdu tam přes den se prospat, abych měl klid. Protože hlavně děda by si chtěl se mnou pořád hrát. Samozřejmě se mně to líbí. Ale taky potřebuji nějaké soukromí, ne?

Sdílejte!  |  O sdílení

4 komentáře

Reklama
Reklama