Vánoční lament - Jak se budí princové
Tak, musím říct, že ty všema opěvovaný Vánoce mě tedy moc nevzrušily. K těm princům se dostanu pozdějc, páč nejdřív si musím postěžovat.
Stromek dobrej... ale co s ním. Spokojila jsem se s tím, že jsem z něj servala sněhuláka, kterej visel tak trochu u země. Kdykoliv ho pověsili zpátky, dala jsem ho dolů. Takovej kýč... Ostatní ozdoby byly v pohodě, tak jsem je tam nechala, nuda. Šustivý obaly od dárků byly prima, jenže mi je sebrali, takže taky žádná sranda. Cukroví doma ani neměli, natož aby mi nějaký dali. A ani mi nedali dárek, prej se mám jít podívat na ty pytle krmiva do předsíně. Co tam asi tak uvidim, že jo, dokud to není v misce, tak je mi to fuk - ňákej pytel... ale alespoň vím, že pár měsíců se nemusím bát, že umřu hlady. Nakonec dvojnožci vyměkli a že mi tedy objednají tunel. No aspoň že tak, už aby byl doma. Vánoce tedy nic moc.
Ale pak jsme jeli za rodičema a tam to bylo hnedle lepší. Jednak tam byl kocour s rodokmenem na dvě stránky a furt kolem mě kroužil a sliboval hory doly. Takovej floutek u mě nepochodí. A druhak jsme bydleli v podkroví, takže tam byly trámy. A tu se dostávám k buzení princů. Díky trámu postel nestála úplně u zdi, ale kousek vedle, takže jsem vždycky udělala vžuuuuuuuuuuum a přelítla přes postel a zmizela v té malé mezírce mezi postelí a zdí a vylítla jsem jako čert dole - a znova, vžuuuuuuuuuum! A pak jsem si taky hrála na sviště - tedy já nevim, eslivá znáte ty hry, jak vystrkujou svišti hlavu z díry a vy je musíte něčím majznout po hlavě. Tak jsem vždycky udělala juk, duc/šťouch/škráb do nosu, šup pod postel. Nikdo mě nemajz, takže jsem lepší než svišť.
Ovšem pro bratra páníčka jsem si vymyslela úžasnou věc. Nejraděj bych mu taky shodila něco na hlavu, jako ondyno slečně. Jenže po tlapce nic, co by se dalo shodit. Tak jsem se zamyslela a přišla jsem na něco fakt úžasnýho. Vylezla jsem na trám, až úplně nahoru a skočila jsem dvojnožci na hlavu. Bylo to daleko lepší než shazovat na hlavu knihu. A tak jsem to dělala celou noc, páč se mi to mocinky líbilo. Jenže pak šel ten podivný dvojnožec bez smyslu pro humor spát raděj někam jinam.
Tak to taky vyzkoušejte!
| O sdílení
Maxik 
7. ledna 2008 14:45
Ahoj kočičáci, tak to jsem rád, že se nebojíte. :0
Tonička 7. ledna 2008 12:54
Já se nebojím, že mě dvojnožci opustí. Když se s nimi chvilku nebavím, nevítám je a nemám náladu na mazlení, tak už se starají, jestli mi něco nechybí. Oni dobře vědí, že jsem poklad a že by beze mě byli smutní!
Piškot 6. ledna 2008 20:04
Maxíku,tak z toho opravdu strach nemám a Tonička,myslím,ho také mít nemusí. Vše je otázkou správné výchovy..dvounožců,samozřejmě. Asi tak - pokud dvounožec upadne do spárů kočky a očekává,že tato bude plnit dekorativní funkci roztomilého polštáře, je potřeba co nejdřív dvounožce vyvést z omylu a dobře cílenými aktivitami dvounožce dostat do poslušné pozice. Vrcholem tohoto umění je situace,kdy ne my, kocouři,ale naopak dvounožci se třesou hrůzou,kdy budou námi opuštěni. Zní to sice namyšleně,ale věř mi,že to je jen výsledek mého již pětiletého pečlivého vychovávání dvounožkyň. :-))) Jsem hrdá úžasná šelma a ty si nikdo opustit nedovolí ! Piškot
Z této IP adresy je také napsán příspěvek: Piškot Pišutka (6. ledna 2008 1:23)
Maxik 6. ledna 2008 9:10
Tedy Toničko a ostatní - a to se nebojíte, že jednoho dne vám Ti dvounožci prostě odejdou. Nechají vás samotné a vy nejenže nebudete mít koho zlobit, ale také vám nikdo nepročeše kožíšek, nepohladí vás, neotevře konzervu......
Piškot 6. ledna 2008 1:30
PS:Nemohl jsem svou hru s krabicí nazvat Jak se budí princezny, jelikož to bych se po tobě opičil a hlavně, teda, nazvat ty svý dvounožkyně princeznami...to mně ani nanapadne, nebudu jim planě lichotit , to by musela tady ta péče a přízeň vypadat hodně jinak ( návod,kdyby to dvounožkyně náhodou četly: losos,šunka, tuňák, pravá svíčková...nevést řeči kvůli každému roztrhanému papírku a trochu oškubané sedačce). Princezny!Pche! Piškot.
Z této IP adresy je také napsán příspěvek: Piškot Pišutka (6. ledna 2008 1:23)
Piškot Pišutka 6. ledna 2008 1:23
Ahoj, Toničko,
koukám,že u Tebe vánoce pěkně odflinkli..no,u nás taky žádná sláva, cukroví teda jo, i když ,komu to má chutnat,když každej vanilkovej rohlík komentují Zase žereš? Vždyt nezbude! No,tak asi příště jich udělám víc,ne? Teda ne já, dvounožkyně. stromek byl, ale plány na jeho detailní průzkum mi překazily, normálně ho zavřely do pokoje a skoro nás k němu nepustily..no, nejsem blbej kocouř,stačilo počíhat,kdy nedávají pozor a šikovně tam vletět...Dárky nějaký byly, nic originálního, nějak holkám dochází inspirace, plyšový myši dostávám celej rok,na to nepotřebuju vánoce.No.
Ovšem pobyt u pradvounožců sis užila,to ti chválím, ta hra na sviště je dobrej nápad, to tady taky budeme hrát. Jo, musím říct, jsem taky vymyslel prima hru...nazval jsem ji Krabice na zem,dvounožkyně na infarkt. Na stěně v pokoji se objevila krabice. Prý ozdobná a prý na zimní věci. Cha! Houby na zimní věci,na házení na zem!To se v noci,když dvounožkyně (všechny tři) spí vleze na skřín a tak dlouho se krabice posunuje,až spadne!Prásk! Z výšky,na dřevěnou podlahu...chichi,ty vylítly jak sejkory z krmítka! Dvounožkyně se došmátrá ke krabici,dá jí zpátky, utrousí nějaký výhružky (cha,takových už jsem slyšel) ,lehne si..počkám,šup na skřín,posun krabice...PRÁSK! 8 x ! 8x, Toničko, jsem to zrealizoval. Pak mi,megera, krabici odnesla..a dneska jsem viděl,že jí dává DO skříně.Ne na skřín.No,počkám si..a dočkám se! Ty také,vsad se,že tvoje slečna tu knížku dá zase tam,odkud ji lze shodit!Držím palce. Piškot
Z této IP adresy je také napsán příspěvek: Piškot (6. ledna 2008 1:30), Piškot (6. ledna 2008 20:04)
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Přitlapkovat se
1 025 480 721x / 5x
