Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum24. ledna 2008  |  KočičákAlasca Arien  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 770x / 8x

Říkejte mi šéfe...

Říkejte mi šéfe...

Čau a mňau,vážené kocouřstvo,

posilnila jsem se na tu tlapkovací dřinu lipánkem a zkusím vás seznámit se svou smečkou. Mimochodem, zase jsem se utvrdila v tom, že ono to s tou inteligencí u dvounožců nebude zdaleka tak slavné, jak se říká.. Moje dvounožkyně místo, co by zbystřila, proč se k tlapkování tak hrnu (průměrně obezřetný kocouř by už tušil kulišárnu!), tak mě ještě pochválila, jak si ten nadrápnutý palec chci vyžehlit. Ještě to tak, žehlit.. za chvíli by chudinku čičinku nahnali i k mytí nádobí, ne? Jsem sice pracovitá, ale nic se nemá přehánět. Ona za mě dvounožkyně lovit myši, škubat papírky a lézt po stromě taky nebude.
Jo a ještě dvounožkyně povidala, ať píšu pěkně, bez chyb a hlavně pravdivě, abych neudělala ostudu! Chichi, kdepak já a dělat ostudu, jak bych mohla? Ta bude koukat, jak pravdivě umím psát!
No nic. Takže k mé smečce: když to vezmu spravedlivě podle abecedy, tak prostě musím začít sebou. Jmenuji se totiž Alasca Arien. To ale jen v očkovacím průkazu a třeba u fotek v kočkoalbu. Jinak mi říkají Lasy, Lasynko, Lasalko, Costozasevyvedla, Neškubejsedačku a Cojsemřeklaneleztam! Nechápu, to nejsou schopné si zapamatovat jedno jméno? Asi ne. Jinak, narodila jsem se v Plzni, bydlela jsem tam s mojí maminou Čiky (měla kromě mne ještě 5 kluků a jednu holku) a její dvounožkyní. Bylo mi tam fajn, ale jsem docela ráda, že si pro mě jednoho dne současná dvounožkyně přijela, protože tam jsem měla jen maminu, která citýrovala mě, kdežto tady mám další koucouře, které mohu citýrovat já. Klidně mi říkejte šéfe, miluju výstižná oslovení!
Dalším členem smečky je černý kocouř Bubu. U toho je úplně jedno, jak se na něj volá, Bubíku, Buboušku, Tyužzasespíš nebo Bubutypraskneš. Jediné, na co slyší a reaguje, je zvuk otevírání konzervy... to se ta černá koule zvedne a s děsným dupáním se žene k misce. Jo, dvounožkyně na mne pokřikuje, že mám napsat, že Bubu je pravnukem její úplně první kočky, která se jmenovala také Bubu a byla také černá, jen vážila o pět kilo méně než Bubu 2. Se nedivim. Kdekdo váží méně než Bubu. Jsem ho párkrát zkusila rozpohybovat, že dáme fotbálek... kdepak. Zkoušeli jste někdy rozpohybovat tank? Nejde to, co?
Ted musím psát fakt opatrně, páč na řadě je Missy. Se nenechám zmydlit (litujete mě, všichni, jo? Tak bezva!). Takže: Missynka... ne, Missynečka, je moc milá kočička, zlatíčko, které si zaslouží krásná oslovení, jako Misíska nebo Misulka. Fakt nevím, proč jí taky říkají Hnedtohonech, Jedešdolumůrojedna a tak. Důrazně proti tomu protestuji! Tož, ona je Missy z Moravy, z vesnice kousek od štatlu brněnského, tak je prostě temperamentní, no. Misynko, doufám, že až si to tu přečteš, tak mě aspon 3 dny nebudeš vychovávat. Děkuji.
Dalším ve smečce je Piškot a ten je vnukem první Bubu. Mazánek, nebo co, prý Pišutka a Klučíček a Chlupinka. Tss. Aby se nerozplynuly... né, Piškotku, dobrý, dobrý, mně se to náhodou líbí, jak ti říkají, klid, Piškotečku... jau!
Fakt, je to dřina, šéfovat smečce. Mám to těžké.
A to jsem ještě nezmínila nosiče a otevírače konzerv a hladiče. Dvounožkyně. Jsou tři. Dotedˇ nevím, jak je nazývat. Maminka a tety to nejsou, čtyři tlapky sice mají, ale na chození používají jen dvě. Paničkami je taky nazývat nemíním... si nezavedem, nic, platí, že já pán, ty pán... teda já slečna, ty paní. Nakonec, mohou být rády, že je tu ještě necháváme bydlet. No. O dvou mladších dvounožkyních bych mohla mluvit jako o holkách, to by šlo... ale co s tou třetí? Tuhle zrovna líčila, jak byl Šemík jako hříbě pěknej... takže mluvit o holce by byla klamavá informace. Tak nevim. Zatím zůstanu u dvounožkyně a časem něco vymyslim.
Uf. Je to fakt dřina, pravdivě vylíčit smečku a neztratit glanc šéfa. Jdu se rozptýlit revizí nějaké kytky, až zrelaxuju, tak zas napíšu. Zatím vám, milé kocouřstvo, mávám svou úplně utlapkovanou tlapkou.
Lasy



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







5 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Ludmila Vostrá
KocouřákLudmila Vostrá  Datum27. září 2023 14:48

Paráda! Bavím se!

Lasy
KocouřákLasy  Datum4. února 2008 20:00

Díky,díky všem za podporu a dobré rady! Věděla jsem,že zde konečně naleznupochopení ,které u svých podřízených tolik postrádám.Již jsem učinila náležitá opatření a všem odebrala klíče ! Pochopila jsem dobře,že nejsou klíče,není vzpoura? Dvounožkyně sice něco frflaly,jako jestli mají lézt domů oknem a čtyřnožci začli skandovat něco jako Máme holé tlapky...ale tyto hlasy davujsem zcela ignorovala a nyní už je zde klid.
Abbynko, to by se jim líbilo,co,aby jako byly taky kočky..tss. Si říkají mami a myslí,že jim to zbaštíme!Cha! Jsem dobře viděla,že ty moje nemaji vytahovací drápky a kamuflují to nějakým páchnoucím fujtajblem lesklým,barevným, taky chlupů maji po těle pár a ještě - no chápeš to-ze sebe dělají úplné sphynxe..takovým divným něčím si jezdí po kůži...chlupy pryč! Jo a že lezou do vody?No co jim zbývá,chuděrám,když se neumí umýt pěkně jazýčkem..potřebují vodu..tss.Kdepak mami. Otvíračky konzerv, házečky myší a udržovačky čistoty WC..zkráceně prostě dvounožkyně. A to sem nenapíšu výrazy, kterými je trefně nazývám ,když mi přišlápnou packu nebo seberou právě urvaný kus šunky.

Abbygaile
KocouřákAbbygaile  Datum4. února 2008 17:07

Ahoj Lasy - velký šéfe! Díky moc za objasnění toho, kdo je a není maminka. Moje Pewis se za ni totiž vydává od chvíle, kde mě záludně vylákala z původního bydliště. To je pořád samé: "Copak Ti to mami koupila?" ...."Půjdeme s mami na výlet?" V horším případě: "Až tě mami chytí, budou ti papuče malé!"...."Mami se snaží, kožichu chlupatej a vděk žádnej!" Já hloupá si fakt myslela, že je to náhradní maminka a obdivovala ji pro schopnost chodit po dvou tlapkách, či pro odvahu vlézt do vany plné vody. Teď už mi dochází, že lítost nad tím, že nemá krásný kožíšek jako já, ale jen pár chlupů na hlavě, nebyla jaksi na místě. Nyní, díky Tobě vím, jak se věci mají a že maminku mám jen jednu a tohle tedy bude prostě jen můj Pewis - osobní fotograf. Zdravím Tebe i Tvé podřízené!! pap

Micínek
KocouřákMicínek  Datum4. února 2008 14:34

Milá Arienneškubejtusedačku, stopro souhlas. Ale ty klíče můžou přijít na řadu i z opačného důvodu. Takže je naprosto nutné tu smečku vést tak, aby neměla důvod si vyskakovat. Ale podle toho, jak jsi to krásně napsala, vím že na tebe nikdo nemá. Já si myslím že tě k tomu vůdcovství vede už to vznešené jméno a jeho obměny. Koukám že umíš moc krásně tlapkat a řadit krásná slova do nádherných vět, které se krásně čtou. Tak pokračuj, už se těším. Děda mě naučil číst, tak žádný problém. Ahojky, šéfe.

janča
Kocouřákjanča  Datum4. února 2008 9:06

Lasy, dobře to tam vedeš, hlavně bacha na revolucionáře, to víš, vzpoura to je hned, začnou cinkat klíčema, bude převrat a jdeš od koryta teda od misky. Tak žádnou demokracii, pěkně tuhý režim. :-))

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
Kočičí jména (50x)
2
RSS kanály (34x)
3
Vaříme pro kočky: Polévka pro kočky (23x)
4
Seznam kočičích kaváren (22x)
5
Kdy je možné odebrat kotě od kočky? A proč ... (22x)
6
Kočičí rekordy (21x)
7
Vyhlášení NEJ fotky listopadu 2023 (18x)
8
Je řešením množíren zákon? Britská Kolumbie chystá ... (17x)
9
Britská krátkosrstá kočka (17x)
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top