[L-ussy]

Dobrý den,
poprosila bych Vás o radu... mám skoro 3-letou britskou kočičku, chovanou v bytě... bohužel, jak to tak bývá, tak je zvyklá pouze na své lidi a na žádné jiné kočky... pes k nám sice chodí, ale číča si zaleze nahoru a kouká. Nyní bychom jí chtěli dát nakrýt, už bychom měli i budoucího "vyvoleného" jen se bojím reakce mojí číči, až jí přivedu k nějakému kocourovi... Prosím o nějaké zkušenosti. Děkuji, můžete psát i na mail: L-ussy@seznam.cz

[Eva Iltisová]

a ani jiné kočky, jak zde čtu. Pokud není kočka "obouchaná" procházkami, výstavami.....zvolila bych zkušeného kocoura , kočce v plné říji bych ho přivezla domů, a než bych je nechala společně volně, zavřela bych kočičku na pár hodin do velké klece (někteří chovatelé tyto velké klece používají jako porodní, pooperační......), aby na sebe s kocourem viděli, ale aby měla mici čas se s "vetřelcem" nějak psychicky srovnat.Pokud není klec, nechte kocoura v jiné místnosti a pak je vyměňte....a teprve pak je pod dohledem pusťte do jedné společné místnosti.

[RadkaK]

V podstatě souhlasím s paní Evou, lepší bude zkušený kocour, který už ví co se od něj očekává a opravdu důležité je aby byla kočička v plné říji (já říkám ve stavu, že by na sebe pustila i krokodýla) pak totiž nebude mít myšlenky na strach, ale bude se zajímat o kocoura.
_________________
Radka a kočičáci

[Bedrunka]

Také souhlasím , jen bych odvezla kočičku ke kocourkovi . Doma by si to mohla kočička hodně hlídat a naopak kocour by mohl být v cizím prostředí hodně nejistý . U nezkušených kočiček , kdy se pár nezná je to určitě lepší . Mluvím z vlastní zkušenosti .

[RadkaK]

Ano, ano určitě kočičku ke kocourovi, omlouvám se tuto skutečnost jsem si špatně přečetla. Z vlastní zkušenosti se i zkušený kocour v cizím prostředí bojí a kočička naopak v domácím bude syčet a protestovat proti cizímu vetřelci. Rozhodně kočku ke kocourovi!!!
_________________
Radka a kočičáci

[Eva Iltisová]

Zdá se, že názory a zkušenosti se trošku liší. Jsem vystudovaný chovatel, potrefený biolog, beru to tak, že ve "volném" páření kocour aktivně vyhledává kočky (cizí teritoria) a výběr, kdo....bude tatínkem...provede kočka (jak jinak) Nevím jak u kterého plemene, ale říjící kočka, připravená k páření má jiné starosti, než obranu teritoria .A kocour, který není schopen se v cizím prostředí "pochlapit"?Můj něvák kryl kočky bez rozdílu prostředí , pokud byla kočka "ochotná" bylo mu úplně fuk, jestli je to doma v mé posteli na mých zádech, v domově kočky na lince nebo na zahradě, kde na něj "všichni zíraj". Pokud si vzpomínám, nechtěl jen na digestoři a také ho rušilo, když mu u "toho" slintal na záda 80ti kilový cizí Tibeťák. Jo a jednu kočku odmítl úplně, říje neříje. Zřejmně i u koček platí, že s každým to nejde.

[Alena V.]

[Bedrunka]

[Eva Iltisová]

[
Přečetla jsem o kočkách mnoho odborné literatury , článků atd. protože mě to velmi zajímá a chci se jejich chovu věnovat s veškerým porozuměním a správně . A konec konců není nad praxi .

Zdraví Bedrunka a kočičky .[/quote]
Právě, není nad praxi! Měla jsem to štěstí, že se mě před více jak osmi lety, kdy jsem s chovem koček začínala ujali chovatelé s dlouholetou praxí. Každé kočce i kocourovi vyhovuje něco jiného, ale právě ta praxe ukazuje, že pokud je kočička plachá, nezkušená je lépe jí dopravit šikovného kocoura dom a dopřát jim dostatek času a klidu, oni si většinou poradí.

[ZdenkaP]

Souhlasím s Evou, já taky normálně vozím kočky za kocoury, pointka s tím vůbec nemá problém, to je "dáma z E 55", lilavka potřebuje pár hodin na seznámení s prostředím, u třetí - prvničky, která je - jak já říkám - rapl, tak vzhledem k tomu, že jsem měla možnost si půjčit domů kocoura, využila jsem toho. Kocour s cizím prostředím nadšen nebyl, ale jakmile zaslechl říjící kočku, bylo po strachu a pářili se během 20 minut. Stejně tak moje 10 měsíční kotě - kocour - který nás přišel navštívit - ač žádná holka nemrouskala, zkoušel během chvilky některou "ukecat". Takže opravdu každému sedí něco jiného - otázka druhá je, že pokud jde o organizovaný chov a s majitelem kocoura se vyloženě nepřátelíte, málokdo bude ochoten půjčit Vám kocoura domů.
_________________
Sweet Calimero*CZ
www.sweetcalimero.cz

Mimochodem, rozhovoříme-li se o kočkách, je téměř nemožné, abychom byli považováni za osoby zcela normální. (Dan Greenberg)

[Bedrunka]

Jo jo , každý má jinou zkušenost a každý kočičák i kočičinda jsou jiní a vyhovuje jim něco jiného a každý chovatel musí odhadnout tu svou kočičku . Já už bych kocoura ale nepůjčila ani nej kamarádce . I doma dávám kočku ke kocourovi . Jednou měla mého kocoura kamarádka , dala ho do bytu ke kočce a ta zuřila , kocoura zahnala a ten se třásl strachy . Kocoura odvezli do bytu přítele , kocour se rozkoukal a pak k němu přivezli kočku a vše proběhlo brz problémů . U kočky doma to byla katastrofa .

[ZdenkaP]

Určitě, musí to vycházet ze znalosti kočky i kocoura - siamky jsou temperamentní, britky klidnější a i kocour mě zná, takže opravdu nebyl problém a i já jsem byla klidnější, že jsem ji měla pod kontrolou, když já tak nerada dávám micky z domu I když jdou vždy tam, kde majitele znám a vím, že je o ně dobře postaráno. Ale kocoura bych nepůjčila taky
_________________
Sweet Calimero*CZ
www.sweetcalimero.cz

Mimochodem, rozhovoříme-li se o kočkách, je téměř nemožné, abychom byli považováni za osoby zcela normální. (Dan Greenberg)

[Ragdoll]

No ja mam tu zkušenost že kočka nežijící s jinými kočkami a navíc extrémě panicky plachá, když jsem ji přivezla ke kocourovi, nemohla jsem ji ani vyndat z přepravky - pokousala mě, chovatelka když to viděla vyhodila mě aby neublížila jejímu kocourovi. Když byl kocour tady tak ho spacifikovala že se 48h nehnul z místa pod postelí, tak jsem zavolala majiteli ať si pro něj dojede pro chudáčka. Ona nešla ani posoudit na výstavách. Teď je asi měsíc po kastraci a myslím že se trošku zlepšuje. Na chov to stejně nebylo, byla málo kontrastní a bylo riziko že v linii ponese HCM, hlavně tu povahu měla neragdollí.

Takže moje rada zní, kdo uvažuje o chovu, víceméně hned pořídit dvě kočky. O spoustu problémů méně. A dvě čičiny jsou v podstatě starostí jako jedna, a není jim doma smutno ani nuda