[Krausová]

Ahojda Všem.
Jsem teprve měsíční kočičí panička a členem naší malé rodinky se stala britská lilová kočička s PP jménem Hanah, ale mi ji říkáme Hanďa - Hanička. První tři dny si na nás kočička zvykala a my na ni. Stále mňoukala a nehnula se od nás, že to párkrát vypadalo, že ji zašlápnem nebo že se přerazíme nebo se nám stále choulila na klíně a prováděla mléčný krok.
Další týden jsme řádně navštívili veterinářku a nechali se prohlédnout. Bylo mi hrozně z toho, co mi veterinářka oznámila. Kočika měla hrozně zaneřáděná ouška a plná ušního svrabu. A já jen chtěla požádat veterinářku o vyčištění uší a aby mi ukázala, jak kočičce čistit ouška doma. Bylo mi stydno. Taky kočička hodně slzela a občas kýchala. Lékařka řekla, že to může být změnou prostředí, reakcí po očkování. Teplotku Hanďa neměla, tak jsme dávali jen kapky do očí a čistili je. Ale teď se její kýchání zhoršuje, občas má dýchací potíže, plný nosánek a lítají z nosánku nudle. Proběhla další návštěva u lékaře a antibiotika zatím nejsou nutná, jen dostává nějaké vitamíny, přestože dostává granulky a kapsičky Whiskas.
Přešel první měsíc, stále má Hanička občas potíže s dýcháním z té rými, která přetrvává. Jinak chuť k jídlu má, je aktivní a to až moc v poslední době. Z kočičky se stává malý terorista - jak říkám. Zřejmě jsme přešli do divokého kotěcího období. První měsíc kočička byla v noci klidná, neagresivní, mazlivá. Teď ale nastal zlom a naše kočička je u nás doma královna, která si dělá, co chce, kouše, škrábe a bojuje s námi kdy chce. Prostě tropí lumpárny a já už často nevím, co s ní.
Kočička nám za ten měsíc pěkně povyrostla a tak si už troufne vyskočit na jídelní stůl, kuchyňskou linku, sporák a ožírat pokojové kytky na škříňkách. Lézt na stůl a kuchňskou linku bych jí ráda odnaučila, ale je mi jasné, že to u kočičky nejde úplně. Chtěla bych to alespoň omezit a okusování květin také. Začala jsem uplatňovat zákazy a slovo nessssssmííííííššššš, ale poslední dobou si z toho nic nedělá a naopak se zahryzne či zasekne víc a ještě mi ze zadu skočí na nohy a snaží se mi dát najevo, co jsem si to k ní dovolila. To samé dělá při skocích na stůl a kuchyňskou linku a když už to hodně přežene, vytáhnu ji za kůži na zádech, znovu zopakuju, že nesmí a dám na zem. Ale to ne, oběhne vztekle obývák úprkem a během 2 vteřin je znova kuchyňské lince nebo na mě ze zadu skočí na nohy, aby potrestala ona mne. V poslední době kočička začala být nespokojená s miskami se žrádlem a nevím proč. S miskou na vodu si hraje tak, že ji vylije a já jen utírám a utírám, ale Hanďa mi nijak s tím nepomůže, jen honí hadr. Misku se granulkama stále vyhrabává, někdy hrabe i mimo ní. Hrabe stejně jako vyhrábává místečka ve svém záchůdku.

Je tu mezi Vámi spousta znalců kočičích duší a tak prosím o nějakou dobrou radu pro mě, coby začátečníka, jak na kotěcí zlobení a na naše zdravotní potíže?
Za Vaše rady moc dík.
_________________
Leňuška

[April]

Začnu z jiného konce ... v první řadě bych doporučila změnu krmiva. Whiskas je kvalita jen dle reklam, v reálu existují jednoznačně lepší a kvalitnější, zdravější a výživnější krmiva. V tomto Vás odkážu do fora o Krmení, kde toho bylo napsáno o jednotlivých značkách a jejich kvalitách ažaž.

Ten svrab je nepříjemná zkušenost, ale pokud byl správně přeléčen, mělo by to být v pohodě. Pokud by se objevil, doporučuji např. spot-on Stronghold. Ohledně čištění uší, kočkám není nutné nějak do uší šťourat a čistit je, jsou takové samočistící. My nečistíme ani jedné ze tří koček a rozhodně je nemají špinavé či nějaký bordýlek v nich. Jen výjimečně, když se zvýšeně práší (např. výměna stoupaček), tak se může objevit trocha špíny, ale to zmizí, stejně tak než si kočka proleze různá zákoutí v bytě, kam při dobré vůli se člověk nedostane s vysavačem při každém úklidu, může mýt ušiska krapet zabordelené. Je to ovšem úplně jiný bordýlek než svrab.

Co se týče rýmy ... ono určité rozhození imunity při změně domova je poměrně časté, co jsem vysledovala, stává se to. Od různých výtoků z očí, nosu, průjmu .. prostě se to stává.
Spíš mě překvapuje, že i přes to, že kočička už měsíc rýmuje, nenasadila vetka žádnou léčbu. Asi na Vašem místě bych už chtěla rýmu opravdu přeléčit antibiotikama, zvláště lítají-li jí z nosu nudle to už je zralé na léčbu.

Co se týče výchovy ... no do určité míry jde kočku nasměrovat, co může a co nemůže. Většinou je ovšem snazší dát věci, ke kterým se nesmí dostat, pryč z jejího dosahu. Řekla bych, že teď zkouší, co jí dovolíte. Především je nutná důslednost. Linku, stůl ... stejně tam poleze, když nebudete doma, takže chce to určitý kompromis ... buďte důslední, že pokud se u stolu jí a na lince se manipuluje s jídlem, musí respektovat, že na ně nesmí. Takže důsledně pokaždé sundavat, sundavat, sundavat.

Nezaregistrovala jsem, kolik Haničce je, ale nejspíš to bude kotisko a to si prostě chce hrát. Bude blbnout, ve dne, v noci, musíte jí utahat hraním. Pokud bude agresivně kousat, či škrábat, musíte jí dát najevo, že takhle ne ... přestat si hrát, dát ruku pryč či při bolesti prostě vyjeknout. Nastavit jí hranici.

Náš kocour považuje chytání za lejtko za úžasnou srandu, zvláště, když ví, že nejsme pozorní a nesledujeme, co zrovna vymejšlí, jen zaslechneme dupot a máme ho na noze )) ale není u toho agresivní, spíš provokuje a je to hra.

Hrabání u misek i na záchůdku je běžná věc, i se to tu ve foru probíralo ... někdy kočka hrabe jako ne, to mi nechutná, či stylem - nechám si to na příště. Na záchůdku prostě zahrabává buď vykonanou potřebu, nebo jak říkám já - smrádek (při čemž mlátí do záchůdku bez toho, aniž by kocour cokoliv zahrabal).

Jen bych doporučila projít si některá vlákna, zjistíte, že krom té rýmy, máte doma úplně normální hravé kotisko, ničím se nevymykající normálu Až bude starší a klidnější, bude Vám tohle její kotiskové blbnutí chybět

S tou rýmou určitě jděte na veterinu a nechte si dát antibiotika na přeléčení. Měsíc už je dlouhá doba na to, aby rýma zmizela sama.
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[kaba]

Vaše kotátko se chová úplně normálně na svůj věk. Takto se chovají všechna koťátka. Po měsíci se u Vás doma malá rozkoukala a už není vystrašená, takže si chce hrát. Na nohy Vám neskáče proto, aby Vás potrestala, ale proto, že si chce jednoduše hrát. Kolem misek hrabe proto, že jí jídlo nechutná(což není divu, když dostává Whiskas). Zkuste kvalitnější granule. Na zlobení je nejlepší prostředek druhé kotě. Spolu si vyhrají a Vy budete mít klid

[kaba]

Jéé April mě předběhla

[Krausová]

Díky za Vaše rady, hned je mi líp, když se začítám a vím, že i jiní kočičí páničkové mají zpočátku trable jako já. Já si s Hanďou hraju ráda, ale taky se s ní ráda mazlím. Nejradši se s ní ňuchám, že do ní žďuchým nosem a očichám ji jako ona mě. Ale to se teď stává méně než zpočátku. Holt je už teda zabydlená a užívá si to. Já si jen počkám, až mi dovolí ji zase poňuchat.
Dneska ráno Haňulka měla průjem a večer už ne, tak snad v poho. Ale ráno když jsem uslyšela ten průjmový zvuk, tak jsem přilítla juknout na to nadělení a Hanďa se asi lekle a pěkně se v tom vyválela. Tak jsme koupali. Je to sranda, je to sice jen podruhé, co jsme koupali, ale snáší to perfektně. Využila jsem toho, že ji koupelna, voda a sprcha zajímala. Jen jse připouštěla víc a víc vody a už jsem ji oplachovala, povídala si s ní masírovala a krása. Potom šup do ručníku, trochu profénovat a šup zalezla do rohu k topení a spala jak mimino. Ale koupat ji nemůžu furt, jen aby byla klidná. Po koupání je chuděrka vždycky tak zmožená a bezbranná.

S tou její rýmou zkusím veterinářku ať jí dá nějaká antibiotika, ikdyž říkala, že když nemá teploty, není důvod k léčbě. Mám taky trochu obavy, aby to nebyla předzvěst nějakého jiného snad ne horšího onemocnění. Nechci malovat čerťáka na zeď, ťukám třikárt na dřevo, protože jinak je Haňulka jak z divokejch vajec, žere. Horší by byl pravý opak jako netečnost, nechutenství, zvracení, průjmy.

S tím lezením na jídelní stůl dá Hanďa pokoj, když jíme, to jsme ji asi už naučili. Nevzbuzovali jsme její pozornost, prostě si ji nevšímáme, nekrmíme a když to přeci jen zkusí, a to se i po mé noze drápkama doškrábe do mého klína, tak to schytá a pak už si netroufne. Teď už to nezkouší, jen si lehne na židli vedle mě. Ale v noci nebo když jsme v práci tam určitě leze,to poznám vždycky ráno. Musím zkoušet další výchovné prostředky nebo triky a doufám, že čas ukáže, jaká je naše Hanďa individualita, co na ni platí, co ne a kdoví, když ji nechám občas projít se po lince, očichat co hrdlo ráčí, tak ji to přestane bavic. Vždyť je s námi a my s ní teprve měsíc a je toho ještě hodně k poznávání našich osobností.

Díky moc za cenné rady a když ještě něco přihodíte do pytle rad, budu moc ráda, teda budem rádi.
_________________
Leňuška

[Aélinnel]

Když se Vám nebude chtít hledat v krmení-doporučuju Royal Canin Kitten,to koťatům jede snad všem co znám,případně Hills Kitten nebo Iams Kitten.Whiskaskám se vyhněte co to jde,je to přesolené svinsstvo,a může Vám to později zadělat na problémy s ledninami.Ony jsou ty Caninky sice třikrát dražší,ale vyplatí se na krmení nešetřit.
Jinak jak říkala April-kotisko si stejně v době vaší nepřítomnosti bude dělat co chce,ale lze kočku v době kdy jste doma naučit respektovat alespoň základní pravidla-takže z linky a stolů stokrát zahánět.Ona tam dvacetkrát vleze,ale když ju po dvacátéprvní sundáte,přestane ji to bavit.Navečer doporučuju unavit hrou,aby v noci spala a nešpacírovala po bytě za hlasitých zvuků padajících předmětů.A na některé pokojové kytky pozor-jsou jedovaté!

[lilinka]

asi v tom je problém vašej výchovy.sama ste naznačila čo robíte asi zle- občas ju nechám prejsť sa po linke a dosýta si ju oňuchať- tadiaľto cesta nevedie.pri výchove je nutná hlavne dôslednosť.tak ako už je napísané vyššie VZDY ju dať dole ked tam vylezie. to čo zakazujete,musíte DOSLEDNE vyžadovať,i ked sa vám zrovna nechce,alebo máte návštevu,či odpočívate,inak to nemá zmysel.mačky sú inteligentné a ked budete dôslední,čoskoro pochopí,aké sú pravidlá vášho spolužitia a podvolí sa im.ak jej dáte na vedomie,že bojové hry s pazúrami sa vám nepáčia-bude to rešpektovať,chce to len čas a dobré nervy.ale samozrejme,treba jej ponúknuť alternatívu-ideálny je mačací sparringpartner

[Luci + 4]

Dobrý den,

myslím, že April napsala vše podstatné, takže jen dodám, že u veta vám stydno být nemuselo, stydno by mělo být tomu, kdo vám předal kotě se svrabem v uších.

Jinak, z vašeho popisu bych taky řekla, že vaše kotě nečiní nic neobvyklého, prostě má hravě rozverné období. Protože je to britka, nepochybně se časem velmi zklidní.

Kotě při hrách , když se rozdovádí, nezná ještě přesně hranici. Musíte mu ji stanovit - t. j. hned, jak překročí to, co už vás bolí či je nepříjemné, okamžitě přerušit hru, třeba i vykřiknout Jaau, bolí, nesssmíš. To zasyčení je celkem důležitý signál, že dělá něco, co nemá.
Lezení na linku - ano, důsledností lze docílit toho, že aspoń ve vaší přítomnosti se kočičák bude tvářit, že to celkem respektuje. Ale v zásadě si stejně bude myslet, že zákazy jsou hlavně od toho, aby bylo co porušovat.
_________________
Někdo má kočky na střeše, někdo v kleci, někdo na kšeft, někdo ve voliéře, někdo na exhibici... Naštěstí je pořád dost těch, kteří mají kočky v srdci.

[Krausová]

Tak se nám víkend pěkně vydařil. S Hanďou jsme si užili, hráli si, byli jsme venku. Můj syn vytahl svoje autička a to jste měli vidět, jak blbla, no prostě sranda. Tak se vyblbla, že ze soboty na neděli spala, jak mimino. Mimochodem, já taky. Zalomili jsme to obě dvě u televize a a já si vychutnávala ty chvilky, kdy nekouše, neškrábe a olizuje mě.

To jsem se chtěla zeptat na to olizování. Nejradši mě oňuchává nosánkem a olizuje uši, bradu a nos. Je to legrační, ale olizování střídá s kousáním-zatím decentním a stačí ji jen jemně zastavit. Mě to připadá, jako jakýsi náklonost nebo projev lásky. Máte taky takové zkušenosti?
_________________
Leňuška

[Alamka]

[Raika]

Chtěla bych něco dodat k té rýmě, mám zkušenosti docela čerstvé. Naše Kira dostala rýmu ve dvou měsících, to byla ještě s matkou na zahradě, začalo zrovna to deštivé, studené počasí v červnu. Přeléčili jsme ATB, ale naprosto bez výsledku. Vetka nám vysvětlila, že je to totéž, jako když člověk léčí rýmu antibiotiky. Tělo se musí ubránit rýmě samo. Pokud je kotě jinak hravé a žravé a neteče mu z očí, jedná se o rýmu.
Kotě jsme brali od matky ve třech měsících a čekali, co s ním udělá domácí péče a dobrá strava. Celkem tři měsíce (!) kýchání, chrčení, prskání a soplíků. Podávali jsme pouze pastu Probican.
_________________
Raika + Mína + Kira + Denny

[Krausová]

Haničku jsme poprvé viděli u chovatele koncem září 2009 a vybrali jsme si ji hned. Už při první návštěvě měla slzavá očička a s velkými ospalky, chuchvalci z tekoucích očí. Rýmu ale ještě neměla, nekýchala a ni neměla dýchací potíže. Po prvním týdnu se ta rýma projevila naplno a k tomu ten ušní svrab, chuděruška naše. Takže se s rýmou potýkáme něco málo přes 1 měsíc. Jestli u Vaší kočičky Kiry rýma trvala opravdu jen 3 měsíce, tak máme ještě něco před sebou. Teploty nemá, je hravá-blbne na jedničku s hvězdičkou, dlabe pěkně, jen opravdu přejdeme postupně z Whiskas na lepší. Kouknu do fóra o krmení a něco zkusíme vybrat. Dostává na doporučení veterinářky jen doplnující podpůrné vitamíny, tak jí to míchám do trošky z masové konzervy pro koťátka. Někdy mám pocit, že smrká a kýchá míň přes den, ale ráno po vyspání, má stejné potíže jako mívám já - ucpaný nos, tak se jí špatně dýchá.
Tak tedy uvidíme. Ale Hanďulka je šikulka a bojovnice, spolu to snad zvládnem.
O víkendu máme v Pardubicích výstavu kočiček, tak se na ni moc těšíme a něco fajnového tam Haničce koupíme. Přijeďte se taky podívat na tu předváděčku krasavic a krasavců!
_________________
Leňuška

[Raika]

[Krausová]

Ahoj všem.
Když jsem tu psala poprvé o naší novočené člence rodiny Handě a nevěděla si rady s jejím divokým kotěcím obdobím, netušila jsem, jak se vše bude ještě zhoršovat.
Naší britce čičině je teď 6 měsíců a pár dní a snažím se dělat vše, co jste mi radili ve svých příspěvcích a co jsem se dočetla v jiných tématech.
V současné době Handina rýma myslím ustupuje, není to už tak časté, takže myslím, že to bude brzy O.K.
Její divokost se však stupňuje, přestože se snažím být důsledná v zákazech i v tom, jak to kotěti dávat najevo. Ale jako by to bylo ještě horší.
Hrací a odpočívací část bytu má kočička v obýváku-škrabadlo a oblíbený závěšný pelíek na topení a samozřejmě výhled z okna, misky s krmením v kuchyni a ta je bohužel průchozí s chodbou, takže ji ani nemůžu přes den omezit prostor jen na chodbu, aby po dobu, co jsme v práci a syn ve škole, nedemolovala byt. Teda zatím nedemoluje, ale obávám se, aby to tam nedospělo.
Nevím, kolik času denně kotě a pak dospělá kočka prospí, ale naše Hanďa moc nenaspí. V týdnu asi ano, podle toho, jak vypadá kuchyň a obývák, když příjdem domů. Ale o víkendu, když jsme s ní, je u všeho, co se doma šustne, pak usne večer u televize,ale ve chvíli, kdy jdu spát já, ožije a dělá všechno, co přes dne nesmí.
Když jsme doma, tak velice omezila nedovolenou činnost - lézt na kuchyňský stůl, okusovat kytky, vyhrabávat z nich hlínu a procházet se po lince, shazovat věci a rajtovat v dřezu. A když přeci jen zkusí něco, co nesmí, dostane vyhubováno, zasyčím na ni nessssssmíšššš nebo jen zasyčím jako kočka, tak teda zdrhá a ví, že dělá něco co nesmí. Ale nemá smysl ji vyhubovat po příchodu domů za něco, co provedla přes den.
Vypadá to, jako by se přes den šíleně nudila, a to i o víkendech, a kompenzuje si to takovýmhle zlobením. Hraček má plno, když je pěkně, zajdem na vodítku ven a pokud to čas dovolí, co nejvíce si sní hrajeme. Teď, když jsou honičky kolem vánoc-nákupy, pečení cukroví, tak je fakt, že mám na ni méně času. Možná je to tím, že někdy nemám tolik času si sní hrát. Ale taky je fakt, že jsem nechtěla mít příliš závislou kočku na mé pozornosti.
Také jsme byli u veterinářky a trochu mi vyčinila, že naše kočička není zvyklá na manipulaci při ošetření či vyšetřování. Kouše, škrábe a nedrží, je velice neklidná. Mám ji prý nechávat zvykat, kočka u veterináře má být klidná. Snažím se na to zvykat spíš já, protože, naše kočička dáva dost ostře najevo, že to teda takhle NE. Kartáčování-jen když je totálně utahaná, to samé stříhání drábků-čekat na vhodný okamžik, aby mi neukousla prst a neškrábla do krve. Čištění uší s ní sama nezvládnu a synovi je 8 let a neudrží ji, taky se jí to nelíbí. Takže čištění uší musí provádět veterinářka. Máte, prosím, nějaký nápad, jak naši kočičku zvykat na tyto procedury?
Psali jste mi a radili, že se naše kočička-britka nepochybně zklidní, když budu důsledná a pozorná, co se rad a čtení příspěvků,ale vypadá to, že to asi nedopadne, spíš se obávám ještě horšího stavu. Už tomu nevěří nikdo, kdo ji vidí v akci. I kočka venkovní, která tráví čas i v bytě je daleko klidnější a mazlivější než ten náš drak.

A mazlí se čím dál méně, na mě je jen čekat až se večer zklidní a snad se přitulí.
Ještě jedna věc, nevím zda to zhoršení chování není právě tím. Žiju sama s 8 letým synem a když si s ní hraju převážně já a syna to její zlobení docela odrazuje a moc si s ní ani nechce hrát. Teď přišli starosti s vánoci a u syna se školou, a věnovat se musím o to více. Tak si říkám, zda mi to kočička dává za vinu a vráci mi, že nemám moc času právě na ni.

Jsem trochu v koncích, občas je mi do breku. Ale chci to zvládnout, protože mi na Haničce záleží. Poraďte mi ještě, prosím.
_________________
Leňuška

[April]

Víte, důležité je si uvědomit, že momentálně doma máte nevybouřené kotě - na cestě k pubertě, a od toho se odvíjí, že je víc hravá a divoká. Představte si, až budete mít v pubertě syna - nebude to jiné, možná ještě horší a budete s povděkem vzpomínat na kočičí pubertu Osobně bych doporučila vydržet a počkat do mrouskání a do kastrace, do cca 1 roku, opravdu jsem přesvědčená, že se zklidní, jen to chce ještě chvíli vydržet.

Je nevydováděná, samozřejmě, mohla by následovat rada - pořiďte druhé kotě a vyřádí se spolu, ale to by Vás asi dostalo pod stůl, takže touhle cestou se nevydám.

Hodně je to o tom, nenechávat kočce příležitosti k blbnutí - shazuje věci? Pryč s nimi, uklidit. Ráchá se ve dřezu s nádobím? Dřez vyprázdnit. Vyhazuje hlínu z kytek? Dejte na hlínu kytky pletivo, nebo kytku dejte z dosahu. Ono mám dojem, že doma máme podstatně víc uklizeno s kočkama, než jsme mívali bez

Je jasné, že když jste doma, tak Vám asistuje, není to nic divného, spíš normoš. Celý den spí, jakmile dorazíte, najednou má podněty k blbnutí a šmejdění a navíc prostě celý den neměla co na práci.

Z veterinářky si nic nedělejte, někdy navzdory snaze prostě se kočka nenechá v klidu podržet a nezvyknete jí na to, i kdybyste se na hlavu stavěla. Můžete si cvičit hmaty a chvaty, jak jí udržet alespoň nepohyblivou. Naučit jí, že chvíli jí podržíte, ale pustíte, že se nemusí vzpírat, že po chvilkovém podržení, bude mít zase volnost. Tohle jsme dělali s Maxíšem i Aurišákem (Rubka je taková naše mazla, tý bejt na ruce nevadí), musí pár vteřin vydržet v klidu na ruce, ale nesmí mít pocit, že je to na pořád, podržet a pustit.

Uši netřeba čistit, kočka si je očistí sama. Na stříhání drápků musíte získat grif - málokdy se daří kočku znehybnit v náručí. Mně se osvědčil stůl nebo pračka, kočku hrudí přimáčknout a znehybnit a pak stříhat ... po letech jsme to dovedli k dokonalosti, že sama zvládnu na klíně drápky ostříhat všem.

Nevím, proč syna kočičí zlobení odrazuje, co by od kočky čekal on? Mazlivost, hravost na povel? Sama víte, že prostě kočky takhle nefungujou.

Ono každý máme ty hranice snesitelnosti jinde, ale nemyslím si, že nějak výrazně vyčuhujete z průměru. Asi Vás to neuklidní, ale nevím, co napsat, přijde mi, podle toho, co píšete, že je toho na Vás asi trochu moc a kočina, která prostě blbne je jen takový ventil předvánočního a školního stresu.
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[Jizi]

[Krausová]

Ahoj, je mi jasné, že předvánoční shon a potíže se školou mého syna, mají vliv na chování naší Handi. Jsem nervózní a přecitlivěla a ona taky. Vím, že chce společnost na hraní a dovádění, a když jí to nedáme mi, tak zlobí ještě víc. Tento víkend, má práce kolem učení se synem a do toho pečení, byla důsledkem ještě většího zlobení. Pevně v to doufám, že se vše urovná.
Přiznávám, že se na svého syna zlobím, když si myslí, že se Haňule bude jen mazlit a tulit-to on by rád stále. Řešíme to spolu stále a stále, My jsme se ale na kočičce shodli i s tím jaké to bude být s ní a starat se o ni. Nikdy neřeším věci kolem Handi bez něj, je jeho i moje-naše se vším všudy. I návštěvy veterinářky, krmení, čištění záchodku, do všeho se musí zapojit. Je to prostě 8 letý kluk a prostě dítě, ale z toho vyroste. Vím ale jistě, že Haničku moc miluje a život bez ní si už nedovede představit stejně jako já.

Zapoměla jsem se zmínit, že řešit náš problém druhým kotětem-kámoškou si nemůžem dovolit, jelikož to finance nedovolují. Jen jezdíme navštěvovat stejně starou kočičku u mého otce. Zatím se holky poznávají a sbližují. Naše Hanďa by si s ní hned ráda hrála, ale ta jejich, jelikož je tam doma, tak sice drží, ale syčí a hluboce mručí-ale neseká. Jejich kotě je velice klidné a mazlivé stále. Ale nehraje si vůbec s hračkami, je to zřejmě tím, že je přes den venku na zahradě a navečer zalízá domů.

Slibuji čestně, že se budem stále snažit a být trpělivý.
Tak zatím se mějtě a krásné Vánoce Vám všem.
_________________
Leňuška

[adelnik]

Já bych jen s dovolením reagovala na Váš příspěvek, že na druhou kočičku nejsou peníze. Víte, mít dvě kočky nebo jednu Vaše peněženka nepocítí. Sama mám dvě kočky a v podstatě máme stejné výdaje jako s jednou. Je důležité kupovat kvalitní granule, kočka se zasytí i z malé porce a neběhá celý den hladová. Naši kapsičky moc nejedí, takže na mokré stravě ušetříme, dávám jednu kapsičku týdně. Dávám jim ale častěji vařený kousek ryby, vařené kuřecí, když dělám vývar nebo jídlo pro nás - je maličkost kousek odřezat a uvařit. Vývar pak použiju při vaření pro nás. Dávám taky přemražené hovězí - přiznám se že zadní libové nekupuju, je moc drahé. Kupuju mleté hovězí. Půl kila stojí 60,- Kč a porcí je z toho asi deset. Co se týká pořizovacích nákladů - hodně lidí dává koťátka za málo peněz. Vždyť nemusí být s PP, ale třeba dáte šanci koťátku z útulku.

My měli nejdřív kocourka, ten byl v pubertě taky "na odstřel".... byl sám, nudil se, ale jediná jeho neplecha bylo lítání a skákání po hlavě kdykoli nad ránem... vstávali jsme nevyspalí a mrzutí do práce. Nic moc teda, ale opravdu se vše po nějaké době zklidnilo. Kocourek dospěl, šel na kastraci a stal se z něj trochu línější kocour. Abychom ho opět rozpohybovali a aby nebyl pořád doma sám, jsme mu pořídili kamarádku. Po počátečním "vyjasňování pravidel" jsou skvělá dvojka. Vyblbnou se přes den, my s nima taky blbneme, a večer se prostě spí. Přijdou se tulit až se zazvoněním budíku. Víte, to chce vydržet, nevzdat to. Kočka se režimu domácnosti přizpůsobí, pokud je dodržován všemi členy.

Určitě odstraňte z dosahu kočky květináče s hlínou, kytky, drobné předměty, které shazuje....kočky nás ve své podstatě naučily uklízet - doma nenecháváme nic pohozenýho, kromě jejich hraček, papírových kuliček a plyšmyší. Kočka pak nemá podněty k hraní, které nám vadí a my se na ni nemáme proč zlobit.
_________________
adelnik + Amís + Dori + Mia + MrnyVrny
"Každý život by měl mít devět koček." Jack Canfield

[mant]

Vydržte.

Naše Tamara byla v pubertě kočka na zabití. Divoká až přiblblá, chvíli neposeděla, řádila a neposlouchala...a to měla doma kocouří společnost a chodila ven.

Dnes je to naše nejklidnější kočička, Její distinguovaná Důstojnost. Pomazlit se pravda přijde jen zřídka - ale pouze proto, že vyžaduje, aby při tak důvěrném aktu nebyla v místnosti žádná jiná kočka, a to je u nás trochu problém.

Ale přece jen se připojím k těm, kdo doporučí druhou kočku. Finanční náročnost je už podstatně menší (zvlášť pokud si vezmete kotě z útulku) a přínos obrovský.
_________________
---------------------------------------
Mikin, Tamara, (Tygr), Tulák, Máša a Lucka

[Jizi]

Pokud byste se pro koťátko z útulku rozhodla, dodržte třítýdenní karanténu, ať nedopadnete jako my... Jinak držím palce a přeji pevné nervy!
_________________
J & T & M & Chester

[terra]

Snažila jsem se pozorně pročíst tuhle diskuzi a mám takový pocit, že problém není ani tak v povaze kočičky, ale spíše ve vašem očekávání - prostě jste chtěla něco něžného, vrnícího, kdykoliv vy se rozhodněte ochotného k mazlení a laskání. Ale tohle prostě kočka není. Kočka není hračka, je to osobnost a to, že se přijde pomazlit je její dobrá vůle a vaše velké ocenění, nikoli její povinnost.
Dokavaď svou kočku nebudete respektovat, do té doby než si nastolíte rovnoprávný vztah, kdy obě máte svá práva, která ten druhý uznává, tak budete mít stále potíže. A tohle, co píšu samozřejmě neznamená, že kočka může dělat alotria, ale naopak, musí mít přesně stanovené hranice co smí a co nesmí, ale prostě jí nenuťte do aktivit, které nechce ona sama. Na druhé straně si musíte udělat i v hektické době na svou kočku čas, třeba kratičký, ale vždycky musí cítit, že je ta vaše nej, má vaší lásku, kočka je živá bytost, kterou nemůžete na 14 dní odsunout ze svého zájmu a divit se, že se zlobí. Ona nechápe, co se děje, myslí, že jí svým nezájmem trestáte.
A tohle všechno samozřejmě platí tím více pro vašeho syna.
Fungující vztah kočky a člověka nebo člověka a kočky je vztah dvou zcela rovnoprávných osobností. Kočka má v určité míře omezené své aktivity (např. neleze během jídla na stůl a nekrade vám jídlo z talíře), ale i člověk něco nesmí (např. domáhat se mazlení, když se to kočce nelíbí), když se tohle podaří a "majitel" se s tím vnitřeně ztotožní, vyvine se nádherný harmonický vztah, pro který "kočičáři" na kočku jako svou společnici nikdy nedají dopustit.

[tinit]

Já se musím přidat s "radami amatéra". Pořídila jsem si před rokem a půl plachou a nedůvěřivou kočičku z útulku se sdělením, že fakt nemá ráda jiné kočky.
V únoru mi spadla na hrb březí a zejména hodně nemocná kočinka, kterou jsem prostě nemohla nechat jen tak dál chodit se sněhem přikrmovat (i když se ti lidé snažili, odčervili, odvezli na veterinu - stejnak byla zbídačená a vyhublá). Malinká maminka u mne porodila dvě krásná koťátka, kluka jsme dali do výtečné společnosti, dcerku jsme si nechali, přišlo mi (a je to tak pořád), že je na ni mamka moc vázaná.
Věčně a furt a dokola jsem zavírala v malém bytě mezi původní kočkou a rodinkou. skoro půl roku jsem si nedovolila od nich odejít, aniž bych je neoddělila, jenže teď, po skorem deseti měsících: mladinká maminka se se mnou furt mazlí. Nepřístupná a plachá původní kočka už holky snáší a dokonce si hraje s malou. Malá je pudivítr, v létě, když jí bylo pár měsíců, porozbíjela všechny cenné vázy a květináče a já si držela hlavu v dlaních. Teď je "malé" měsíců přes sedm, pořád ještě řádí, ale: běhá mne vítat prvá a rozvaluje se mi na botách, když se svlíkám po příchodu z práce. Malinká mladinká máma vůbec neroste (asi měla příšerné dětství), ale už je dozdravená, už nemá konečně věčné průjmy a že funí? No asi má polyp, zjistili jsme, ale nemá cenu tak malé kočince sahat do nosíku. A velká původní teta si konečně začala s malou hrát, devět měsíců tu panovalo příšerné napětí a kdyby mi někdo v létě řekl, že TO přejde, nevěřila bych, ale ono to PŘEŠLO, teď mám tři kočenky, každou zcela jinou, ale ony spolu už vycházejí.
Vydržte. Je to jen kočičí dítě, ono se to srovná, věřte mi!

[Raika]

Jestli jste na hraní s divouskem sama, tak to vás lituju upřímně. My jsme na naši divošku čtyři a to ještě vypomáhá sem tam starší kočka. Přesto, že kolikrát vypadá, že už má dost a bude klid, stačí nějaké šustnutí a je zas připravena k akci. Dovoluji si vám poradit tipy, které zabraly u nás. Například měkké rohožky či tkané koberečky na kočičí rvačky -nechte vyčuhovat provázek, myšku...a třeba se zabaví sama. Pokud ještě nemáte laserové ukazovátko, doporučuji. Asi by nebylo od věci zaúkolovat syna, aby s ukazovátkem kočičku důkladně proháněl, myslím, že by se to mohlo líbit i jemu. Též se mi osvědčil kovový řetízek, koupený v potřebách pro zahradníky. Jedem konec držím v ruce a chodím po bytě (uklízím, zalévám, telefonuji) a druhý konec loví kočka. Vypadám jak blbec, ale kočka má zábavu. Totéž se dá praktikovat s provázkem nebo kuličkou na vlasci.
_________________
Raika + Mína + Kira + Denny