[Krausová]

Ahoj.
Máme 8 měsíční britskou kočičku. Od té doby, co jsme si ji přivezli, jsme se rozhodli, že s námi nebude sdílet ložnici a že chceme, aby si zvykla na svá místečka v obývacím pokoji. Vím, že spousta z Vás se svými kočičáky sdílí ložnici, ale přesto se zkusím zeptat na chování naší Haničky, které se teď už po pět dní opakuje dokola a ve stejnou ranní dobu.
Posledních 5 dní nás naše Hanička začala budit přesně v 5 hodin ráno jako živý budík a to tím, že mňouká za dveřmi ložnice a vytrvala škrábe koberec hned za dveřmi i s těmi dveřmi. První den stačilo vstát, říct nesmíš a odnést ji do jejího pelíšku a byl klid. Další den se to začalo stupňovat a tento proces-odnos do obýváku k pelíškům a hračkám jsem opakovala asi 4x. Stejně se vracela k dveřím ložnice a vytrvala se chtěla prohrabat dovnitř. Včera jsem zkusila ložnici zpřístupnit, že by se jí snad stýskalo. Sice nás olízala od hlavy po krk, vrněla jak divá, ale neklidná a nevěděla se uvelebit a tak začala zlobit-drápat peřiny a skákat po nás.
Ještě nikdy, tedy co ji máme, nic podobného nedělala.Se spaním mimo ložnici nebyl problém. A když jsme to občas vyzkoušeli a nechali v noci pootevřené dveře, tak sice uprostřed noci přišla, ale v klidu se mi schoulila u hlavy nebo krku, nebo mi zalezla pod peřinu, ale byla klidná-jen vrněla. A to jsme ji takhle pustili do ložnice jen párkrát, aby si na to moc nezvykla. Byla jsem ráda, že na to není zvyklá a klapalo to.
Teď ale přišla tahle změna a nevím proč to dělá? Další zvyklosti a rituály jsou v pohodě. Papá dobře, pije, je hravá až moc hyperaktivec jeden. Lumpárny na denním pořádku. Prostě jen ta rána přesně v pět.
Říkala jsem si, že má asi stýskavou, ale to se mazlí chvíli a pak řádí jako nikdy před tím.
Říkala jsem si zda to není jakýsi posel blížícího se mrouskání, ale další příznaky jako šílený řev-mňoukání, nastavování prdelky a vyvalování neproběhlo.
Taky mi někdo říkal, že na ní může mít vliv blížící se úplněk a proto může být tak neklidná.
V knížkách jsem o tom nic nenašla a tak zkouším, zda s tím nemáte někdo zkušenost nebo nevíte čím by to mohlo být.
V koucouřovi jsem tu párkrát četla, že někteří kočičáci dělají něco podobného třeba i ve tři hodiny ráno a okusujou třeba i nohy atd, ale uvádí se, že jsou kočičáci, kteří s páníčky jsou zvyklí spát v ložnici. Ale naše Hanďa na to zvyklá nebyla, ona má své oblíbené místečko a u nás to přišlo z ničeho nic. Žádné další změny, která by to mohla ovlivnit, jsem si nevšimhla.

Nevím co se s ní děje a ráda bych věděla proč.

Dík za Vaše rady

Lenka
_________________
Leňuška

[April]

Víte, porušili jste základní věc - neustupovat. Rozhodli jste se, že ložnice bude nekočičí a za tím jste si měli i přes škrábání stát. Ono by jí to během pár nocí přešlo. Tím, že jste jí jednou, dvakrát povolili, těžko budete kočce vysvětlovat, proč jednou může do ložnice a jednou nemůže, takže to jen "aby si nezvykla, tak jsme jí pustili párkrát" je nesmysl.
Takže buď tedy musíte vydržet pár ranních budíčků a kočce dát jednoznačně najevo, že ložnice v noci ne, nebo jí ty dveře nechte otevřené. A ona si časem najde místo, kde zaparkuje a nebude blbnout (pořád, jen občas). Ale rozhodněte se a v tom vytrvejte. Chybou je praktikovat to jednou tak a jednou tak.

Ten ranní čas - kočky nevnímají hodiny tak, jak je vnímáme my, orientují se smyslově - ptáci po ránu, východ slunce, stejně tak i změna času na ně má vliv ... takže nekoukejte na hodinky, ale na denní dobu. Stejně tak i úplněk i nov mohou mít vliv. Prostě kočky naše hodiny moc netrápí, přizpůsobí se, ale někdy příroda převáží.

A s kočinou se neděje nic, je to celkem normální. Mimochodem z vlastní zkušenosti můžu říct, že málokterá noc se objede bez toho, aniž by se na mně některý z kočkounů uvelebil, nebo se přišel pomazlit. S kočkama už ten spánek není, co býval
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[tatiana]

April, s kočkama doopravdy už ten spánek není, co býval-já bez nich NEUSNU !!! A mně tedy nějak nevadí, když se v noci přijde číča přitulit, zavrní mi do ucha, lehne na prsa (mám více-méně muší váhy, takže se to dá přežít ). Sice se na zlomek vteřiny proberu, pohladím a okamžitě znovu usínám.

Na dnešek jsem měla v ložnici nastěhováno 5 koček a přežili jsme noc oba ve zdraví. Začaly blbnout až kolem osmé, miuáškové naši . Jo, pár těch mikroprobuzení jsem měla, ale ty mě nijak neubírají na pocitu, že jsem se dobře vyspala. Párkrát jsem zkusila ložnici bez kočky, a po hodině jsem si stejně pro nějakou došla, protože bez ní neusnu Potřebuju to jejich vrnění a tulení ke spokojenému usínání.

Teď, co máme malou píďalku devonku Lálinku, tak to je zlatíčko největší . Vydrží spát přitulená celou noc, neběhá, nebudí, až ráno. To je první kočka z našich devíti, kterou si bere do postele i můj muž , který je jinak nemilosrdně ze svého lože expedoval na moji stranu. Lálu nejen strpí, ale aktivně vyhledává.

U nás tedy kočky do ložnice mohou. Pokud se někdo rozhodne, že kočka v ložnici nemá co dělat, tak tam prostě nemá co dělat NIKDY. A ne, že někdy ano a jindy ne. Pak má v té své hlavičce akorát zmatek a neví, na čem je. A protože je jí samozřejmě milejší, když není někde v bytě sama, ale i v noci je se svými lidmi, tak to začne vyžadovat poněkud důrazněji-viz škrábání, mňoukání . Za to ale nemůže kočka, ale vy sami. A že vás budí v 5 ráno ? No, to bych taky nadšená nebyla... Já to dělám tak, že když některá kočka začne bzíkat takhle brzy, tak ji prostě z ložnice vyhodím a má vykydáno Ty naše si to příště docela rozmyslí, jestli budou spát s námi anebo bzíkat a budou vyhozeny. My s tím moc problém nemáme, i když koček máme teď už doopravdy hodně - konečně kočka, kam se podíváš !
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[lucbic]

Jojo, ať žije ranní zlobení S tím máme velmi bohaté zkušenosti ... co se osvědčilo: na noc kočenu utahat, prostě uštvat, pak většinou lépe spí. Dál nakrmit (jedna z kočen ráno otravuje prostě proto, že chce čerstvé jídlo). Při zlobení si jí nevšímat - někdy se prostě jen nudí a chce si hrát, kočka je koneckonců noční tvor. Problém řeší například druhá kočka. Od té doby, co máme dvě, nás spíš nechají ráno na pokoji, řádí spolu- ne že by to bylo potichu, ale neskáčou po nás. No a někdy nepomůže nic - utaháte, nakrmíte, jsou dvě a stejně přijdou, kočka prostě má svojí hlavu a tím jak dospívá, tak se z ní stává osobnost a co si nechala vysvětlit jako kotě s přibývajícím věkem odmítne. Jo a ještě ... kočka je vždycky na špatné straně dveří

[tatiana]

" kočka je vždycky na špatné straně dveří " Laughing- tak to mě dostalo
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[Smeny]

8 měsíců? No to s ní asi začíná pěkně mlátit puberta U nás to byl boj. My prošli fázemi

1) jdu spát, kočka vyhozena za dveře a zavřeno. Na minutu přesně o půl šesté začne šíleně mňakat za dveřma, vpuštěna, chvíli klid, pak lítá jak splašená, drápe vše kolem, tak půl hodiny honěna po bytě a vyhozena za dveře. Do 8 hodin klid. Pak kočka mňaučí za dveřma, je vpuštěna, pozoruje ptáčky na okně a je klid až do našeho budíčku

2) kočka zkusila spát u mě, přítel ji odnášel už spící když šel spát on. Zbytek naprosto totožný.

3) kočka spí u mě, odnešena spící, naučila se otvírat dveře, takže zamykáme. Ovšem o to horší je budíček v půl 6 ráno, kdy se dobývá na zamčené dveře. Nevydržíme to a kočku vpustíme. Zbytek stejný.

4) Vzdáváme zamykání dveří a kočka spí se mnou, případně se k ránu (o půl šesté) přemístí někam jinam. Je klid, jen občas ji rupne v bedně a v noci trochu zazlobí. To je tak od roku a půl, tedy zhruba od dob její dospělosti.

Jinak upozorňuji, že nás nechá spát klidně i do 10, 11 hodin (chodíme spát po půlnoci).

Myslím, že buď musíte zatnout zuby a kočku opravdu nevpustit, za pár dnů by ji to mohlo přejít. Nebo se vykašlat na předsevzetí a nechat ji volný přístup do ložnice. Teď je opravdu ještě kotě a dost nevyřáděné, ale čase, až se zklidní, tak ani té noční aktivity nebude tolik potřebovat a nebude vás budit. Snad

[Krausová]

Vím, že dělám chyby, první kočka, první snahy vychovávat kočku a žít s ní. Pár zkušeností už mám z prvních měsíců a vím už jak je řešit, ale tohle ranní vymňoukávání se nám stalo poprvé a z ničeho nic, tedy podle mého názoru. Vy říkáte, že chyba byla u mě. Přiznávám.
Jen mě takováto změna po víc než měsíci, co u nás v ložnici spala naposledy a stejně pak byla odnešena do svého, dost překvapila. Během toho měsíce, co si spala ve svém, takto vyčerpávájící snahy dostat se k nám neprovozovala. Doposud jsem to byla já, kdo ji ráno ve všední dny budil mazlením a ona je ráda opětovala. Pro mě rána k nezaplacení pomazlit se sní a pro ni taky, to se pozná, když vše opětuje. I o víkendech nás nechala spávat do osmi až devíti a vystačila si sama.
Prostě to přišlo po takové době a velmi naléhavě. Dnes opět od pěti ráno jsem ji tak pětkrát, snad i víckrát okřikovala nesssmíššš a snad pětkrát si dala říci, ale znova a znova a pak je člověk vyčerpaný.
Přemýšlela jsem o tom, zda s kočkou spát či ne, ale nikdo mi dopředu není schopen říci, jak si na to ona zvykne, zda bude spát klidně či si s námi uprotřed noci chtít hrát. A dovolit jí ložnici a pak ji stále odhánět do svého, protože si chce hrát zásadně v noci a v ložnici, je absurdní. Naše Hanďa je totiž nadmíru aktivní kočičí puberťák, který se umí porvat či lovit vysavač v akci nebo honit šňůru od řvoucí vrtající vrtačky. Prostě kočka, kterou nerozhodí nic. Rozhodně nikam nezaleze, aby byla v klidu, je vždy uprosřed všeho dění.
_________________
Leňuška

[Smeny]

Já osobně myslím, že to "z ničeho nic" začlo právě věkem a možná i ročním obdobím. Dospívá a cloumají s ní hormony

Já osobně si myslím, že to Vaš "nesmíš" a odnášení ji právě ještě víc hecuje a má pocit, že ji opětujete hru. My v létě zkusili jít s naší již dospělou kočenou na chodbu, že si to tam očuchá a bude mít nějaké to "vzrůšo". Párkrát to bylo v pohodě, bázlivě se držela u dveří, popošla kousek, očuchala zeď tudle, támdle...tak jsem si mysleli, že je to fajn, že ji tak občas pustíme, a najednou při dalším zkoumání, vystřelila jak torpédo, naprosto suverénně s ocasem nahoru - A toto už je moje teritorium - a nám bylo jasno, že jsme to přepískli a že teď už to bere za vlastní a bude chtít permanentní přístup. Takže jsem pak přetrlěli cca 4-5 dní, kdy vyřvávala jak tur u dveří, sápala se na kliku a chtěla ven. Pak ji to přešlo a je v klidu a na chodbu už zase nechce.

Já myslím, že si vaše dospívající slečna chce hrát a když na ni reagujete, tak usuzuje, že si chcete hrát taky. Když na ni nebudete reagovat, tak ji to přestane časem bavit a uvědomí si, že tudy cesta nevede. Vím, že je to těžké, také jsme si tím prošli a honili zvíře o půl 6h ráno po pokoji. A co se té divokosti týče - u nás to samé. Jako kotě byla skoro na "zabití" vysavač taky honila, vyváděla všelijaké šílenosti, strasně divoká. Časem se zklidnila. Navíc máte britskou kočičku, to je klidné plemeno, takže je velká šance, že se opravdu zklidní až dospěje.

[beta.1]

Přemýšlela jsem o tom, zda s kočkou spát či ne, ale nikdo mi dopředu není schopen říci, jak si na to ona zvykne, zda bude spát klidně či si s námi uprotřed noci chtít hrát. A dovolit jí ložnici a pak ji stále odhánět do svého, protože si chce hrát zásadně v noci a v ložnici, je absurdní. Naše Hanďa je totiž nadmíru aktivní kočičí puberťák, který se umí porvat či lovit vysavač v akci nebo honit šňůru od řvoucí vrtající vrtačky. Prostě kočka, kterou nerozhodí nic. Rozhodně nikam nezaleze, aby byla v klidu, je vždy uprosřed všeho dění.



Mám dvě britky,kocoura a kočičku.Také jsem byla rozhodnutá,že ložnice je tabu .Nakonec jsem povolila,dokud byli v puberťáckým věku,také v noci v ložnici řádili,lezli všude možně i nemožně,skákali po nás,budili nás během noci a brzy ráno.To trvalo možná tak 3-4 měsíce.Potom se zklidnili,přijdou každou noc,Barunka si mi lehne na záda,Matěj k nohám a klidně spinkají tak dlouho,dokud já nevstávám.Někdy se stane,že si Matěj udělá noční obchůzku,pelest,okno, skříň,ale to netrvá dlouho,zalehne a spí.Snad jsem vám odpověděla uspokojivě.Vzhledem k tomu,že máte také britku,je tady velká šance,že by se měla chovat stejně až jí zkončí puberta


BBMM

[Aélinnel]

Doporučila bych kočinu nevnímat-ať už se rozhodnete ji v ložnici nechat nebo ne.Naše kočička taky když byla menší,tak blbla,nechápala,že v noci se spí,ale do dvou týdnů jí bylo jasné,že když se zhasne a my jsme v posteli,jde se spát.Nevšímali jsme si jí a ona si zvykla,že se prostě v noci nic neděje a ona spí.Podotýkám,že máme 1+1 bez dveří:-D
Když ji chcete nechat v ložnici,tak ji nechte chvílu vyblbnout,ona toho po pár nocích nechá,se spaním mimo ložnici to samé-nevnímat mňaučení a drápání na dveře.Fakt,jde o to to vydržet třeba ten týden,pak snad dá pokoj a zyvkne si v noci spinkat.

[Alamka]

Mám briťáka. Zákaz ložnice jsem nikdy neřešila, měl prostě otevřeno. Cca do 3/4 roku měl tendenci ráno blbnout, lovil mi nohy pod peřinou a podobně, ale i tehdy se vždycky zklidnil, když jsem ho přilákala k sobě, vyskočil na postel, stulil se mi pod ruku a spali jsme ještě dál. V 10 měsících kastrace, teď je mu rok a 10 měsíců, pohoda. Když chce, přijde za mnou spat, když nechce, spí kdekoliv v bytě, kde se mu zrovna líbí.

Smeny:
Jinak upozorňuji, že nás nechá spát klidně i do 10, 11 hodin (chodíme spát po půlnoci).
Tak to jsem se fakt zasmála Vy jste teda sedmispáči! Já tedy chodím spát kolem půlnoci a vstávám v pět, o víkendu v sedm. Kocour chodí kolem půl páté s železnou pravidelností. Ale pravda dnes jsem po flámu spala taky do desíti, to přišel v šest a podruhé v osm.


Ty kotěcí a dospívací měsíce člověk musí nějak přetrpět, zejména britky se pak zklidní. Nás kocour teda kliďas je. A mazel. A já se i těším, kdy přijde do postele, je to fajn, jak se přitulí a přede

[Smeny]

[Krausová]

Dobrý večer všem.
Tak už je to 15 dní, co ta naše čičina začala obléhat dveře do ložnice a dobývat se k nám od pěti ráno. Snažím se být trpělivá, ale trpělivost je ta tam. Jsem strašně nevyspalá, to její ranní buzení se střídá od 4 do 5 ráno a třeba i několikrát. Škrábe a škrábe a vytrvale doufá, že se proškrábe k nám do ložnice. Když ji nepustím a ignoruju ji, tak jde škrábat na dveře k synovi do pokojíčku, takže vyletím a musím ji vynadat. Došlo to tak daleko, že syn se budil v pět ráno, protože se k němu škrábala. Pak už neusnul, a to šel ráno do školy. Od pěti vzhůru se na 8 letém klukovi pěkně podepsalo a byl ve škole mimo. Takže teď se mnou syn spí v ložnici a já střemhlav letím ke dveřím,když Haňule začne škrábat, aby syna nevzbudila. A pak lítám ještě tak 4 - 5x. Jsem už zoufalá a nevyspalá. V práci si už ze mě utahujou, že flámuju, že mám oči jak králík. A podepisuje se to i na kvalitě práce.
No řeknu Vám, máme britku, ale ta naše moc klidé plemeno není. Začala se sice více mazlit a lumpárny s kytkama taky ustaly. Jen to dobývání ložnicové pevnosti nemá konce. Už přestávám doufat, že vůbec kdy přestane. Jestli to takhle půjde dál, tak budu muset konstatovat, že vyhrála její vytrvalost a doufat, že když ji začnu teda do ložnice pouštět, že alespoň nebude dělat nálety a lumpačiny-drápe peřiny a shazuje věci.
Doufala jsem i v to, že po kastraci se více zklidní a že to bude lepší, že se uklidní. Ale poslední dobou čítávám a doslýchám se, že není dobře na to spoléhat, že některé kočiny se holt nezklidní ani po kastraci. Ale jinak je to náš mazlínek.
_________________
Leňuška

[beta.1]

Kdy jste kočičku nechali vykastrovat,nikde jste to tady nepsala.Pokud jste jí nechali kastrovat v době od toho vašeho prvního příspěvku,který jste sem psala 6.2.,tak to je opravdu velmi krátká doba na to,aby se kočička kastrací zklidnila.Než se vyplaví hormony z těla může to trvat měsíc a možná i trochu déle.Vím, je to těžké,čičina je sama,je jí v noci smutno,proto se k vám dobývá.Myslím,že se toho k tomuto vašemu problému napsalo hodně, názorů a rad,ale řešení si musíte najít sama.Kočička se opravdu zklidní až bude dospělejší,je to pořád ještě trochu odrostlejší kotě,kterému je pravděpodobně smutno,proto se za vámi dobývá.Přeji klidné nervy a výdrž

BBMM

[Alamka]

No, jak už jsem psala, já ložnici nezakazuji. Kocour chodí občas spát za mnou na postel, ani o tom nevím, až po budíku zjistím, že mi leží u nohou. Má otevřeny všechny dveře, takže spí, kde chce a chodí, kam chce. Spolehlivě mám vyzkoušeno, že jak před ním zavřu některé dveře - já na druhé straně - tak na ně škrábe. Tradičně WC a koupelna, jak zavřu, škrábe. Pootevřu, on projde, udělá kolečko a zase odkráčí, naprosto spokojen. Prostě nechce být zavřený na druhé straně dveří. Do ložnice mohl od prvního dne, takže se ani nevytvořil nějaký pocit zakázaného území, možná i proto se chová ve všech místnostech slušně. Nebo mám mimořádně klidného kocoura

[Frantiska]

[Audrey]

Pozdrav Všem,
četla jsem Vaše komentáře a ve většině se shodujeme. Já mám 1,4 letout britku, která je ukrutná divoška. Od chovatele nebyla naučená na ložnici, ale doma se dost intenzivně dožadovala vstupu a my podlehli (lepší než poslouchat škrábání, mňoukání, bouchání do dveří atd.) Sisinka vždy chodila kolem 3 ráno. Jakmile začalo svítat, začalo i zlobení
Po kastraci se z ní stal docela velký mazel - což předtím rozhodně nebyla, ale rošťárny provádí dál s ještě větší chutí. Mám pocit, že se po kastraci vrátila do kotěcích let
Když jsme si pořídili ještě briťáka (nyní 9 měs. a je podstatně klidnější než Sisinka)začalo teprve pravé rošambo V noci se střídavě chodí mazlit, někdy společně - je to rozdílné. K ráno probíhají divoké honičky na posteli, útoky jeden na druhého za pomocí odrazu již z nespících těl, drápání peřin atd. Jediné co trochu pomáhá je večer pořádně utahat, uhonit. Občas už to nevydržím, opakovaně je vyhazuji, ale zase se dobývají dovnitř. Kdybych je ale natrvalo vyhostila, chybělo by mi noční mazlení a to i za všechny ty lumpárny stojí

[April]

[Beranka]

Já s Maxem prožívala permanentní "šestinedělí " . Mám ho od deseti měsíců a v dubnu mu budou tři roky. Absolutně nesnese jakékoliv dveře zavřené,i když zašupovačky si otevře během dvou vteřin,na to je přeborník. Ze začátku to byl šílenej teror z jeho strany,noční okusování,lítání,brnkání na žaluzie,honění myšek.lovení nohou atd... bylo to na Beřkovice. Vydržela jsem .Občas to ještě ráno kolem páté zkouší,ale už je to paráda oproti našim začátkům .Určitě se vám číča srovná,dejte jí čas. Já ho miluju nade vše,je to moje miminko,takže mu leccos dovolím. U přítele "získaného" později to sice taky chvilku trvalo,ale taky si zvykl. Každopádně si už nedokážu představit noc bez Maxíčkovo přítomnosti .Jeho vrnění je balzám na duši,oproti nočnímu "řezání pilou" mého přítele

[Krausová]

Naše je Hanďa je velmi vytvalá, v to, co chce. Už ztrácím sílu odolávat. Asi to dopadne tak, že podlehnu a ložnice pro ni bude přístupná.
Řeknu Vám, že dnes jsem vstávala ve 4.15 hodin a v práci ukrutná únava, že jsem ani hlavu v dlaních neudržela.
Dostalo mě to.
Obdivuju, jak s Vašimi kočičáky zvládáte to spaní.
U nás musím jen doufat, že se naučí chápat naši potřebu v noci spát a nějak se přizpůsobí a uklidní se to.

Jinak, jak jsem psala o té kastraci, tak tnaše Hanďa ještě po kastraci není, zatím jí je 9 měsíců a dosud nic. Jen se začala více mazlínkovat a k ránu bláznit s tou ložnicí.
Já jen slyšela i četla, že kastrace mi nezaručí zklidnění kočičích nálad.

Držte nám pěsti.
_________________
Leňuška

[Ali]

Jinak, jak jsem psala o té kastraci, tak tnaše Hanďa ještě po kastraci není, zatím jí je 9 měsíců a dosud nic. Jen se začala více mazlínkovat a k ránu bláznit s tou ložnicí.
Já jen slyšela i četla, že kastrace mi nezaručí zklidnění kočičích nálad.

Držte nám pěsti.[/quote]


Pěsti držím, ale obávám se, že kastraci se stejně časem nevyhnete (pokud Hanička není do chovu). Ona kastrace sice nezklidní její obvyklé nálady, zato dost spolehlivě řeší mrouskání se vším, co k tomu patří. Opakované říje jsou dost vyčerpávající jak pro kočku tak pro majitele (nelze srovnávat se psem, to je něco zcela jiného) - však uvidíte, až "to" na Haničku přijde, jestli kastrace nebude nakonec to nejlepší i pro vaši kočičku.

[Bianka]

Ahoj. Nevím, jak se vám bude líbit náš návod, ale u nás to zafungovalo. Do ložnice kočky nesmí, protože já prostě po probuzení už neusnu. Začne mi to v hlavě přemýšlet a než usnu, je ráno. Pouze do ní čičiny proniknou občas přes den, to potom přímo skočí dveřmi pod nebo na postel jako torpédo. Potom se tváří, že tam žádná kočka není, že je tam kočkoprázdno. Zakázané - to je pro ně. Ale zkoušely to se promňoukat proškrábat za námi taky. Nepomáhalo vydržet, ony mají mnohem větší výdrž. Tak jsem si prostě nachystala na noční stolek "náboje". Tuby od krému, kostičky,... prostě malé nerozbitné předměty. A když začla některá z koček škrábat, mrskla jsem tím předmětem o dveře, číča se lekla a utekla a ten den to už většinou nezkoušela. Pokud ano, opět jsem vrhla předmět, ozvala se rána a byl klid. Trvalo to pár dní, než to přestaly vyžadovat spát s námi. Teď to ještě občas zkusí, ale náboje pro jistotu mám stále u postele. Jen je potřeba dodržet pár zásad, jsou to chytří tvorové: házet různé předměty(pokaždé jiný hluk), v různou dobu(někdy hned, někdy chvíli počkat), a netrefit se do prosklené části dveří. Určitě to za těch pár dní nenechalo na psychice kočiček žádný dopad. Je to stejné, jako když něco shodí samy. Leknou se a utečou.
Taky pozor na infarkt manžela. Ten se totiž lekne vždy víc, než číči.
_________________
Pozdravují vás Honey a Gershwin, a jejich kotě úžasný Goliáš, naše mainky.

[Silvie OK]

[Bianka]

Manžel to přežil, taky rád spí celou noc. Trvalo to ani ne týden a byl klid. Horší bylo, když vyhrožoval, že ty moje kočky půjdou z baráku, že chce spát.
Mimochodem ty "moje" kočky jsou jeho zlatíčka, se kterýma se pořád mazlí a rozmazluje je. Žárlí, když se kocour tulí u mě, láká ho na dobroty. Ale nikdy by to nepřiznal.
Ale nejdůležitější při "výchově" je fakt důslednost. Mnohem víc než u psů je třeba dodržovat stanovené. Jsou to mrchy chytrý, ty naše kočeny.
_________________
Pozdravují vás Honey a Gershwin, a jejich kotě úžasný Goliáš, naše mainky.

[Silvie OK]

No já se přiznám, u nás vládne dobrovolně "kočičí anarchie"... Náš Damián předvádí poměrně často přesně to, co zde popisuje p. Krausová, i když z toho má některé noci naprosto klidné, až se ráno rozhlížím, jestli jsme ho v noci nezalehli.

Ale je to prostě kocour, s tímto chováním jsme museli počítat a počítali jsme, kočky jsou stále "šelmy", byť domestikované ... V noci "loví", přes den je vyspaný a na noc má plno energie... Snažíme se mu navečer věnovat, hrát si s ním, unavit ho, ale většinou jsme unavení jen my. Ale jak jsem psala - je to jednoduše kocour a toto je pro něj přirozené.

Jo kdo chce zaručeně klidné a prospané noci, musí si pořídit psa a ne kočku ... Ten večer zalehne a probere se až ráno, o divoké kocourově noci nic neví, a to po něm Damián také skáče, když se nechytáme my.

(samozřejmě nechci paušalizovat, ale s (nejen) nočním řáděním se podle mne u koček musí jednoduše počítat)

[Krausová]

Ahojda!
Bianky návod na odhánění kočky od dveří ložnice je pro mě drastický i pro číču. Mylsím, že bych se vyspala ještě hůř, kdybych musela hledat předměty a házet je na dveře a trefit se správně a rozvrhnout intervaly útoků.
No, v současné době je to u nás tak, že se to docela zklidnilo. Ráno si Hanďa za dveřmi mňouká, škrábne si a odejde. Není to už tak vytrvalé. Špunty do uší jsem taky pořídila a to i synovi. Pár dní jsme je používali a teď je už nepoužíváme vůbec. Ale vždycky, když ji chválím, jak se zlepšila, tak zase něco připraví jiného nebo se jak naschvál zase zhorší. Ale je fakt, že se zlepšila. Má za sebou 9. měsíc, zatím se nemrouska a je lepší a lepší, jako by dospívala a dostávala rozum.

Teď ale řešíme jiný problém. Zkusím Vám to v pár řádích popsat a zkuste mi, prosím, napsat své názory, co to může být.
Potom, co se nám Hanďa zklidnila-více se mazlila a lumpárny ustaly, se začala velmi silně olizovat ze spodu na bříšku, tříslech, genitáliích i zadečku. Tohle olizování v pozici cvik jógy, jak tomu říkám já, se začalo stupňovat, bylo častější a razantnější. Začala se až zakusovat do těchto partií bříška a třísel s mlaskavými zvuky. Vypadalo jako když tam honí blešky. Tohle provozuje 10x i vícekrát denně a z ničeho nic., prostě běží, zastaví se a už se zas hryže a olyzuje. K tomu všemu se začala od nás dost odtahovat. Nenechá se pohladit, od natažené ruky k hlazení utíká, nechodí se večer mazlit, nevrní. Pije, jí, na záchod chodí bez problémů. Výtok z rodidel žádný, ikdyž je možné, že vždycky stačila vylízat, ale zarudlá nikdy nebyla. To její bříško a třísla už začínají být hodně vylízaná.
Vzhledem k tomu, co tu popisuji, nervozita, odtažitost a tyhle potíže s kousáním se a olizhováním, jsem prostě včera navštívila vererinářku. Vše, co tu píšu, jsem popsala i jí. Veterinářka Hanďu problédla vyšetřila a po zdravotní stránce nic neshledala. Rodidla má Hanďa také v pořádku, ale vylízaná třísla a bříško prý opravdu jsou. Kůži tam má ale také v pořádku bez známek kožních problémů. Parazity taky vyloučila, srst ji také prohlížela.
Veterinářka si myslí, že by to mohl být psychický problém. Možná se blíží mrouskání nebo se něco děje doma. Ale psychický problém jsem ji také musela vymluvit, jelikož o žádném nevím. Změny doma žádné, vše při starém. Naše Hanďa je hýčkaná a rozmazlovaná čičinda. Nová osoba doma taky žádná ani žádné stěhování , PROSTĚ NIC.
Setkal jste se někdo s tímto chováním u svých kočičáků, tedy kočiček?

Díky za typy a mějte se krásně.
_________________
Leňuška

[Blažková Hana]

[Krausová]

Veterinářka nám odčervení provedla v říjnu 2009 a další až na 1 roce. Za týden se máme přijít ukázat, jestli nenastala nějaká změna.
_________________
Leňuška

[Blažková Hana]

[Nico]

Návod jak zešílet:

Pořiďte si dvě kočky zhruba stejného věku. Zavírejte dveře do ložnice a špunty do uší nehledejte - ty už dávno skončily v mističce na vodu. Asi po osmi měsících začne jedna kočka mrouskat a druhá řvát od noci do rána za dveřmi. Neotvírejte. Kočka vydrží mňoukat i pět hodin v kuse! Zhruba po týdnu začne první kočka stupňovat mrouskání a druhá začne zavýjet, jak kdyby měla ve dveřích skříplej zadek. Po následné dedukci docházíte k zjištění, že se také rozmrouskává. Po týdnu a půl neodcházejte z domu. Vlastně ani nemůžete. Spánkový deficit vám brání zjevovat se na veřejnosti, nejspíš byste usli na zastávce autobusové dopravy či mohli spadnout pod metro. Když nemrouská jedna kočka, tak zavýjí druhá. Nyní doopravdy poznáváte, co to znamená, že den má 24 hodin! Stane - li se omylem, že jsou obě zticha, například, že jedna si zrovna olizuje pozadí a druhá hltá granule, zjišťujete, že máte sluchové halucinace a ptáte se muže, jak můžou ty kočky tak řvát, když mají obě plnou pusu!? Po týdnu a půl a jednom dni vstáváte po dvouhodinovém spánku a hlídáte hodiny. Na minutu přesně zvedáte telefon a voláte na veterinu, zda by vám vzali alespoň jednu kočku na kastraci a to tak, že ještě tento týden. Sestřička vám sdělí, že to si musíte domluvit s panem doktorem, ale s tím můžete mluvit až zítra.
Sedíte a přemýšlíte. Nikdy z vás nechtěl být drogově závislý, ale nyní uvažujete, že vyloupíte lékárnu a předávkujete se prášky na spaní.
Druhá kočka se vám začne mrouskat. Ona nemrouská, ona řve. Den má 24 hodin. Přemýšlíte...