[Christel]

Dobrý den, potřebuju radu, jak se zachovat ke kočce. Před třemi měsíci jsme si s přítelem dovezli tu nejmazlvější dvouletou kočičku. K oběma se chovala vždy přítulně, chodila za námi do postele, i když jsem přijížděla domů na víkendy, protože jsem ještě studovala. Vždy mě nadšeně vítala, trvalo jí maximálně den, než si na mě znovu zvykla. Pak jsem ale nebyla tři týdny doma, měla jsem brigádu v jiném městě, no a teď jsem týden doma a kočka se chodí mazlit pouze k přítelovi, spí s ním v posteli, za mnou sama od sebe nejde. Pokud si ji sama vezmu k sobě a pohladím, pak někdy i přede, jinak si mě nevšímá, pouze zamňoukne, když projdu kolem ní. Nijak se jí nevnucuju, pouze krmím, obstarám úklid a semtam někdy pohladím, když přijde za mnou do místnosti. Dneska jsem se rozhodla ignorovat úplně, ale ani jí to nevadí. Myslíte, že může žárlit nebo být na mě naštvaná, že jsem odjela? A nebo si prostě vybrala mého přítele? Trochu mě to mrzí, protože dřív byla ke mně mazlivá. Přitom já jsem s ní doma teďka celý dny a krom mňouknutí nic a přítel je celou dobu v práci, přijde večer a kočka se může zbláznit. Až je mi to trapný, že někdy žárlím. Vím, že kočka není člověk, ale co je vlastně schopná rozpoznat?

[HaniK]

Zdravím,

dle popisu to vidím jasně. Kočka si vybrala přítele jako svého hlavního "sluhu". Mám to tak s jednou kočkou taky. Chodí k muži radši než ke mně a taky to přišlo až postupem času.

Jsou to osobnosti a těžko říct, co se jim honí hlavou. Ale já popravdě taky občas žárlím jak pes, protože je to pěkně nefér.

Podle mě se s tím nic moc dělat nedá.