[Emma]

Varuji před veterinární „klinikou“Praha Nusle, kde už mě připravili o 2 kočky.

V prvním případě si po noční „hospitalizaci“ personál ráno po příchodu ani nevšiml, že je kočka mrtvá.
Zvláště druhý případ je otřesný a byť se zdá neuvěřitelný. je bohužel pravdivý.

V žádném případě na této veterině nenechat zvíře k tzv. hospitalizaci, protože to je ve skutečnosti uskladnění zvířete ve vážném stavu v objektu, kde je mimo ordinační hodiny samo, bez jakékoliv péče a přítomnosti personálu. Za to si účtují 1500,- Kč za noc.

Také se může stát, že tam vaše kočka zmizí a už ji nikdy neuvidíte , jako se to stalo mně loni o vánocích.
Moje roční kočička měla tu smůlu, že onemocněla o vánočních svátcích. Měla průjem a nežrala, mladá veterinářka si s tím evidentně nevěděla rady a kočku nechala na ošetřovně k hospitalizaci, Stav se nezlepšil a veterina nebyla přes Nový rok v provozu, proto jsem si přijela kočku vyzvednout. Veterinářka požadovala zaplatit 5000,-Kč, přestože jsem jí už den předtím zaplatila
2 500,-Kč a o žádné další platbě mě neinformovala. Protože jsem částku u sebe neměla, doktorka řekla, že mně kočku nevydá. Kočka, která byla ve vážném stavu, nepřijímala potravu. v noze měla zapíchnutou infůzní jehlu a v nose kanylu od výživové sondy, byla zavřena na veterině sama 4 dny bez jakékoliv péče, protože veterinářka odjela na Silvestra. Po svátcích, kdy jsem si chtěla kočku opět vyzvednout, abych vyhledala jinou veterinu, na mě majitel „kliniky“ řval do telefonu a za vydání kočky požadoval 15 000,-Kč. Také vyhrožoval ,že bude kočku, která měla permanentní průjem, operovat na neprůchodnost střev. Pochopila jsem, že chce kočku zřejmě využít jako pokusný materiál pro chirurgický výcvik a obrátila jsem se okamžitě na veterinární správu, aby šetřila podezření na týrání zvířat v tomto zařížení. Bohužel veterinární správa a později ani Komora veterinárních lékařů neměly zájem věc vyšetřit v duchu zásady „veterinář veterináře nepotopí“ .Veterinární správa mně „poradila“, že se mám kočky vzdát a bude umístěna do útulku, což jsem odmítla.
Kočičku jsem vypiplala od malého kotěte, které bylo vyhozené do lesa, měla jsem ji moc ráda, byla přítulná a komunikativní, byla to moje rodina.
Pokud přežila zacházení na veterině v Nuslích, je možná už půl roku zavřená někde v kotci v nějakém útulku.

[Filip]

FYI, požádal jsem včera veterinu Nusle o jejich stanovisko.
_________________
Filip (Lilly a Charlie)

[Filip]

Zde je vyjádření kliniky:

[Emma]

Myslím, že soudný čtenář si najde pravdu.
MVDr. Kunčická tvrdí, že odmítla kočku vydat kvůli nedostatečné domácí péči, pokud by ale ode mne dostala požadovaných 5000,-Kč, tak by žádné zanedbání péče neshledala a kočku bych si v klidu odnesla. Na veterině jsem nebyla poprvé, takže mě rozhodně nemohla pokládat za individuum, které chce utéci bez placení či bezdomovce ze zahrádkářské kolonie.

Je pravda, že kočka byla ve vážném stavu, to ale doktorce nevadilo, že mě nechala se zvířetem čekat v mrazu 2 hod. na ulici, protože začala ordinovat místo ve 13 až v 15 hod a i s dalšími pacienty nás nepustila ani do čekárny.
MVDr. Kunčické vadilo, že zvíře, které mělo permanentní průjem a bylo 3 hod. na cestě, je znečištěné výkaly. S tím jsem cestou vlakem nemohla nic dělat.

Jako prvotní problém řešila, že má blechy, aby mně vnutila drahé antiparazitikum,protože zřejmě neví, že na nemocné zvíře nelze aplikovat antiparazitika. Domnívám se, že někdo, kdo se štítí nemocného zvířete nemá na místě veterináře co dělat.
Kočka byla na mě velmi fixovaná a na veterině byla vystavena značnému stresu, protože na klec, kde byla zavřena s infuzí, doráželi soukromí psi personálu, kteří volně pobíhali na ošetřovně.
Že byla o kočku zajištěna péče přes Nový rok je lež. Osobně jsem se na místě se svědky přesvědčila, že na ošetřovně žádný personál nebyl.

Veterinářka použila nemocné zvíře jako rukojmí, kterým mě vydírala, protože viděla, že mně na něm záleží, a snažila se mně zabránit, abych vyhledala jiného lékaře.
Stejně tak je lež, že jsem s veterinou nekomunikovala, byla to veterinářka, která při mém telefonátu odmítla vzít telefon a její kolega, kterého jsem v životě neviděla, byl na mě zcela bezdůvodně sprostý.

Trvám na svém tvrzení, že kočka byla ukradena, protože nikdo nerozhodl o tom, že by měla být odebrána majiteli, protože k tomu není žádný důvod.
Proč veterinářka tají, kde kočka je? Proč ji odmítá vydat majitelce?
Třeba proto, aby ji nemohl vyšetřit jiný lékař, aby se zjistilo, co se s ní celou dobu dělo.

Bohužel, jak jsem již uvedla, nelze dosáhnout, aby se příslušné instituce takovým jednáním veterináře zabývaly. Veterinární správa, přestože jsem upozornila, že je věc akutní, ji nechala 3 měsíce uležet, neprovedla žádná šetření na místě, neviděla kočku ani pracoviště. KVL po dalších 3 měsících pouze zopakovala formální písničku, že nikdo nepochybil.
Jedinou ochranou majitelů a jejich zvířátek je tedy jen zveřejnění takových případů, aby i veterináři pochopili, že si nemohou dovolit úplně všechno, pokud chtějí vydělávat.

Chovám zvířata celý život, v minulosti byli v Praze 3 veterináři, muselo se čekat, ale měli poměr ke zvířatům, dnes je veterinářů více než psů, ale bohužel mají
poměr především k penězům. To je moje zkušenost z Prahy.

Svůj příspěvek jsem napsala slušně, přesto, jak se veterinářka ke mně chovala, a co mně způsobila, jsem nikoho neurážela.
Při četbě její reakce, kdy mě nazývá osobou ze zahrádkářské kolonie je opravdu pro mě těžko uvěřitelné, že tato osoba má vysokoškolské vzdělání.

[Jenik]

To je síla, živé zvíře jako fant, nedáš 5000,- zabavím ti tvoji kočku.
Jaká si ta veterinářka osobuje práva, kdo se jí podle jejích představ nezdá dost bohatý, tak mu sebere jeho zvíře. Nad tím zůstává rozum stát, to je opravdu normální krádež.
Pokud se týká těch zásluh, jako kastrace toulavých koček, tak je dobré si uvědomit, že to mladí veterináři nedělají ze žádné charity, ale především proto, že se to na těch kočkách učí, protože během studia si na živé zvíře nesáhnou. Sám jsem měl kočku z útulku, kterou tam nechali kastrovat v rámci těchto programů a na jejím bříšku bylo vidět, že se na ní učil nějaký břídil.