[Jana(Micinka)]

Vážení majitelé kočiček
dostala se mi do rukou knížka "Váš pes to ví", zabývající se neobjasněnými schopnostmi zvířat. Zaujal mě výsledek autorova výzkumu, že zhruba třetina koček takovými schopnostmi oplývá. Autor kladl při svém výzkumu vybranému vzorku populace následující otázky, a mě zajímá, jak byste odpověděli vy. Prosím, odpovídejte všichni (to znamená kladné i záporné odpovědi), aby byl "můj výzkum kočičích schopností v Čechách" alespoň trochu objektivní, a prosím uvádějte pro zajímavost plemeno (v případě kladných odpovědí by bylo jistě zajímavé, kdybyste se trochu víc rozepsali ):

1. Souhlasíte s tvrzením, že vaše zvíře (nebo které už nemáte) reaguje (reagovalo) na vaše myšlenky nebo nevyřčené příkazy?
2. Souhlasíte s tvrzením, že vaše zvíře (nebo které už nemáte) s vámi někdy komunikuje (komunikovalo) telepaticky?

A teď moje, ne autorova, otázka ze zvědavosti: Jak stará kočka tyto vlastnosti projeví poprvé?

Moje odpovědi:
1. Obě kočky - ne (perské)
2. Obě kočky - ne (perské)

[Filip]

[Jana(Micinka)]

Upřesním to: Autor se samozřejmě také zabývá tím, co může kočka z člověka vycítit z jeho podvědomého chování, ale myslím, že tyto otázky jsou v jiném smyslu. Příklad: paní viděla oknem svou kočku na sousedovic střeše a pomyslela si "už bys měla jít domů", v tu ránu kočka zvedla hlavu a podívala se na ni, a zvedla se a přišla opravdu domů. Nebo: paní nechává svou kočku volně běhat venku, a pomyslí si, teď půjdu a zavolám ji, abych jí dala najíst (v nepravidelnou dobu), a když otevře dveře, aby ji zavolala, kočka už u nich stojí.

Pokud jde o to soucítění koček, například v nemoci majitele, u těch našich jsem nepozorovala ani to. Jen když mi v těhotenství bývalo nevolno, Micinka většinou přišla, očichala mě a pak si sedla opodál a čekala, co se bude dít. Nebo má ve zvyku, když se člověk natáhne na zem a zavře oči, se najednou objevit a očichá obličej. Pak jde zase svou cestou. Jinak u našich koček nic zvláštního. Třeba jsou ale ještě mladé.

[Filip]

Díky za upřesnění. Nechci tady být jako člověk, který něco takového popírá, ale ... kolikrát si paní všimla kočky na střeše a pomyslela si, aby šla domů a přitom nic. Nebo otevřela dveře a skutečně kočku musela zavolat. Člověk si pamatuje jen to, kdy "to vyjde". Napadají mě třeba pocity, že s vámi letadlo spadne. Když nespadne, zapomenete na to, ale když jo, nebo jsou nějaké problémy, pak můžete říkat "Já to tušil!"

Co se týká toho vycítění, myslím, že nejde o věk koček, možná trochu, ale i z toho, co Jano píšete, mi připadá, že Vaše kočky mají vše pod kontrolou a pod dohledem

[Jana(Micinka)]

[Tina]

[Monika a Dominik]

[Tina]

[Tepi]

Můj kocour rozumí tomu co říkám.Například:řeknu manželovi aby zavřel dveře na balkon a kocour, který až do té chvíle spal zachumlaný na gauči vyskočí a běží se posadit mezi tyto dveře tak aby se nedaly zavřít.Někdy máme poci, že umí i mluvit, kdyby to bylo nutné.

[Dagmar]

Přesně tu samou zkušenost máme taky - jakmile potřebujeme "vyhnat" kočky z nějaké místnosti, začnou se chovat, jako kdyby nám chtěly dělat naschvály a jdou se schovat nebo alespoň uhýbají před chycením, i když předtím spokojeně pospávaly někde na křesle. Musí se na ně nenápadně. Vždycky dělám, že si jdu pro něco, co leží těšně vedle nich a pak udělám výpad a chytím je.
Suzi je ale mnohem hodnější a poslušnější než rozšťanda Nancy. Dost často poslechne, když jí řeknu: "Suzi, pojď!" To na Nancy to má naprosto opačný účinek, otočí se a upaluje na druhý konec pokoje. Zkrátka je to ještě puberťačka a chce si hrát...

[Gabriela Halušková]

Tak toto, čo píše pani Dagmar, úplne sedí aj na našu Fionu. Keď večer odchádzame z obývačky, tak sa dohadujeme iba pohľadmi, aby sme pred Fionou nevyslovili nahlas, že ju treba schmatnúť a ísť s ňou von. Akonáhle to povieme nahlas, máme "po chlebe" a naháňame ju (ona má z toho divokú radosť) alebo proste len čakáme, kedy ráči vyjsť z obývačky. Podotýkam, že ani nezhasíname televízor, pretože to by bolo, samozjreme, veľmi nápadné a Fiona by ihneď vedela, že sa o obývačky ide preč. Niekedy to však Fiona vyšperkuje natoľko, že proste vycíti, keď sa niekto z nás dvihne, že sa dvíha za tým účelom, aby ju vzal so sebou preč... Niekedy je to naozaj veľmi zábavné a niekedy aj záhadné...
_________________
Odmalička som mačkofil. Mám britskú modrú krátkosrstú mačku, volá sa Fiona, má 4,5 roka a je rozkošná a veľmi múdra.

[Jiřina]

Zdravím!
Můj kocour je na mě určitě "napojený".Je to už po včerejšku úplně tutovka!
Večer si myslím: "Zítra nesmím spát déle než do 8 hodin,nebo vše nestačím připravit pro návštěvu."Spím.........náhle mě probouzí dotek.
Otevřu oči a můj kocour, který si mě spící nikdy nevšímá, stojí opřený o postel ,čučí na mě a "ťape po mně".Je totiž přesně 8 hodin.
NENÍ TO POPRVE! Není to jediný důkaz.Ale teď už věřím!

[Radka Kašparová]

Dobry den,
docela me zajima toto tema. Mame doma 5 kocek ruznych plemen a ruznych povah, ja osobne verim na ruzne predtuchy a telepatii. Nekde jsem nedavno cetla, ze s kockama se da komunikovat prave tim, ze si v hlave promitame obrazky toho, co chceme, aby kocka udelala a ona to vidi taky. Zkousela jsem to, ale nemam to samozrejme overene. Jedna z kocek (Sphynx) mi neustale chodi na zachod mimo bedynku, tak jsem si sedla a koukali jsme si do oci a ja si predstavovala, jak ona jde na sve WC, pak to pekne zahrabe a ja ji za to pohladim. Vydrzeli jsme to nekolik minut, az jsem mela pocit jako, kdyz mi ta kocka vidi do hlavy a je pravda, ze se to jeji chovani na WC zlepsilo a je to uz nekolik dni. Mozna je to nahoda, ale ten jeji pohled do me hlavy porad nemuzu zapomenout.
A pak jeste at mne nekdo vysvetli, ze kdyz se chystame na vystavu s jednou nebo dvema kockama, tak se presne ty dve ztrati a nejsou nikde k nalezeni. Jak vedi, ktere 2 jsou na programu, kdyz jim to nikdo nerekl? Napada me jen to, ze nam proste vidi do hlavy a proto to vedi. Kocky jsou proste bajecna stvoreni VSECHNY, ale kdo se setkal se sphynxem, tak vi, ze ta kocka je jina a specielne v tom, jak pochopit myslenky sveho cloveka.
Radka
_________________
Radka

[Věra Ľuptáková]

[Maxik]

Docela se divím, že mi toto téma uteklo. , TO, co píše Věrka o Beatce, to se dá také trochu vysvětlit Sivovou metodou kontroly mysli. Naše představy se jako by "zhmotní" To jsem si sama mnohokrát naprogramovala a vyšlo to. Na ty dvě otázky od Jany (micinky) nedokážu jednoznačně odpovědět. Ale sama to cítím u Maxíka. Pozná náladu, pozná, kdy je člověku špatně. Někdy přemýšlím nad tím, proč mě hypnotizuje. Vzpomínám i na to, jak se choval před manželovým koncem. Jak už jsem několikrát psala, jsem přesvědcčená, že manželovi prodloužil život. Kočky jsou bezvadná stvoření. (Ale Vetřelci mě dneska od rána rozčilují - prostě puberťáci .)
TU knížku si rozhodně přečtu.

[Cassi]

My máme ročního brit.kocoura u kterého jsem žádnou telepatickou komunikaci s námi nepozorovala,ale naše babička má 6letého kocoura.Vychovala ho na flašce od velmi malého kotěte.Kocour je fiksovaný jen na ni a ona na něho.Několikrát nám vyprávěla ,že kocour vycítil že ji není dobře a snažil se ji pomoci.Například při bolestech břicha vyskočil na klín a packama ji začal masírovat břicho.Babičku trápi křeče v rukou a když je dostala tak se kocour snažil dostat se ji na ruku a začal ji olizovat a třít si nemocné místo.
Když se chystá odejít z domu a nemusí ještě ani začít oblékat jen sedí v křesle kocour doběhne k ní chytne ji packami kolem nohou a když se babička začne i přesto zvedat a oblékat tak i od zlosti pokouše.
Nevím jestli je mezi nimi telepatie ,ale jsou na sebe hodně zvyklí a ten kontak je jistě slnějši protože jsou spolu v domě je oni dva.

[Raika]

Musím přidat k tomuto tématu svou zkušenost. Kočky jsou určitě telepatie schopné. Naše Mína měla před kastrací velmi oblíbené místečko v koupelně vedle pračky na ratanové poličce. Ale nesnášela zapnutou pračku. Prádlo do pračky jsem tedy zásadně dávala tehdy, když na svém místě neležela. Jenže pak stačilo pomyslet si "musím dát prádlo do pračky" a pokud jsem to neudělala ihned, našla jsem na pračce vrčící kočku.
A ještě z jiného soudku. Syn se vrátil ze školy s horečkou a typickými příznaky chřipky (ráno mu nebylo nic). Také si ztěžoval, že kočka k němu celou noc lezla a hlasitě vrněla, přesto, že v posteli s ním nespí. Celý ten den z něj prakticky neslezla, pořád vrněla. Druhý den byl syn bez horečky. Myslím, že kočka už dopředu věděla, že na syna "něco leze".
_________________
Raika + Mína + Kira + Denny

[Markét]

Tak tohle téma u mě tak trochu navozuje pocit e kočky jsou tak trochu mimozemšťani . Jsou to velice zajímavé příběhy plné tajemství .
_________________
Mája a Otík

[uju]

1. řekla bych že ano. Když jsem měla kočku tak v sedumnácti. Stačilo se na ni podívat a ona hned věděla,že takto ne nebo, že má přijít. Nevím jestli je to nějaká telepatie ale kočka u nás žila od kotěte tj.16roků za tu dobu jsme na sebe byly natolik zvyklé, že mi to ani divné nepřijde. Kočka byla míšená,dlouhosrstá na vysokých nohách. Kocourek co jsem měla(její kotě) tak ten u nás tak dlouho nebyl(přejelo ho auto) a ten mi tedy přišel na takový citový zležitosti otupělej. Možná to bylo proto, že byl vlastně ještě mlaďas nebo proto, že byl prostě línej kocour-nevím. Jinak co se kočky týče, tak vždy poznala,že jsem smutná dřív než mé okolí a to jsem se snažila třeba přetvářet.

2. Ne

[tribeca.j]

Dobrý den. Diskusní téma je hodně zajímavé a záhadné. Mám kocoura domácího vesnického, je mu asi osm let a vpodstatě jsme ho i kapku zachránili adopcí. Vloni na jaře mi diagnostikovali roztroušenou sklerozu, což se projevilo motáním hlavy a neviděním na jedno oko. Kocourek mi neustále pospával u hlavy, tedy i předtím když to začalo a nevěděla jsem o co jde. Možná je to jen můj subjektivní pocit, ale motání hlavy se hodně zlepšilo. To samé udělal i s plicní embolkou, která následovala. Bolesti úplně úžasně rozehnal pospáváním na hrudníku a silným vrnění. Do té doby nikdy nejevil zájem se po mě válet. Je to už starší pán, ale pořád skvělej. Takovej maličkej terapeut.

[Garfield první]

Na telepatii věřím i na to že se dá s kočkou propojit myšlenkama. Kočka na mě už taky spala když jsem byla nemocná, jindy na mě ležet nezůstane. Jinak kocour se mnou taky spí pokud se někde venku netoulá. A když se mnou spí tak mám i vždycky pěkné sny a spí se mi líp. Ale když mu byl rok stala se nám jedna dost zvláštní příhoda. Šla jsem spát brzo, kolem deváté hodiny. Už v deset mě ale vzbudil hrozný sen, že kocour je v nebezpečí a byla jsem celá zpocená. Rozhlídla jsem se venku kocourek nikde, chtěla jsem ho vzít pro jistotu domů, na volání nepřišel. Když jsem se uklidnila že to byl jen blbý sen, šla jsem znovu spát. K ránu mě vzbudil nešťastný řev našeho kocoura - s něčím se pral pod oknem. A kočka to nebyla - je kastrovaný a než by se s někým pral apod. tak se raději vytratí a dělá neviditelnýho. Když jsem rozsvítila tak to druhé zvíře uteklo - později jsme podle stop rozluštili že to byla kuna. Otevřela jsem dveře a vzápětí mi do náruče vlítl náš kocour, kterému neskutečně tlouklo srdíčko.

[Ajnoka]

Z 11 koček na mé myšlenky a pocity ihned reagoval jeden kocour asi kříženec orientálky. Byl nalezenc v cca 5 týdnech. Vytvořili jsme si vzájemné velmi silné pouto, běžně se mnou spával v posteli, ale jakmile jsem byla nemocná, lehl si na dané místo a předl, a opravdu přišla úleva, např při angíně se mi vyloženě omotal kolem krku, bylo mi to trochu nepříjemné, odstrkovala jsem ho, ale on se stále vracel. Když mu bylo 8 let odjela jsem na rok do USA, kocour onemocněl, zhubnul, vypadaly mu zuby. Po mém návratu se ke mně choval jako by to ani nebyl rok, ihned mě poznal, vše bylo jako dřív. Na veterině mi tvrdili, že má nádor v tlamě, a že to vypadá špatně, já jsem jim ale nevěřila, a asi za dva měsíce se kocourek zcela uzdravil, zmizel i údajný nádor, který mu jakoby užral kus tkáně, žil se mnou ještě dalších téměř 10let.
Velice často se také stávalo, že mě telepaticky budil, najednou uprostřed noci mě něco vzbudilo, kocour seděl vedle mě a velice upřeně se na mě díval, jak už tady někdo psal, díval se mi až do hlavy, s manželem jsme tomu říkali, že zase vysílá.
Z mých dalších koček dvě obyč útulkové, dvě mainské mývalí, jeden balinéský kocour, tak u těchto nepozoruji nic mimořádného. Jeden orientální kocour a siamka, tak u nich už cítím mnohem víc, ale jsou ještě moc mladí. Jedna balinéska, tak tam také velmi intenzívně cítím, že ta kočka do mě vidí, a nemohu se zbavit pocitu, že ví něco co já ne, je to v jejím pohledu, dost těžko se to vysvětluje. Poslední balinéský kocourek, zatím skoro mimino se začíná chovat jako kocour č.1, velice se na mě začal fixovat, a ačkoli měl být původně do chovu, uvažuji o kastraci, abych ho sobecky měla jen pro sebe.

[Míra Zíka]

Pěkné dny všem.Zajímám se o automatické písmo,kresbu,astrologii,ezoteriku atd.Kamarádka měla nemocnou kočičku.požádala jestli bych nemohl napsat automatickým písmem.Byli mi "zděleny"rady ohledně změny granulí,pořídit trávu,pelíšku a tak.Též aby řekla kočině že ráda jí má a jestli se "rozhodla jíti do kočičího nebe je to na ní.Dívala se jí do očí a telepaticky vysílala,nazvěme to třeba jinak,no a kočina též po dodržení rad se do čtrnácti dnů uzdravila.Podotýkám že na tom byla oprávu špatně pohublá,průjmovala ,zvracela.Tak to jsem potřeboval napsati.Vše je propojené.Či či či rady kočičí.PS:Žije se mnou 15 ti měsíční kočena Azinka,Sphynx.

[Míra Zíka]

Jo ještě dodávám že kamarádka na tom nebyla zrovna dobře,tak jestli to kočena necítila.Pište,zajímavé téma.

[tatiana]

Tak o tom jsem nezvratně přesvědčená, že kočky VĚDÍ, co chceme udělat-pokud se to týká jich.

Mám jich 9, všechny pochrupkávají, jedna je např. nemocná a má dostávat ATB. Jdu pro prášek do jiné místnosti, držím ho v ruce, aby ho kočka neviděla, a samozřejmě okamžitě zdrhne ta, která prášek má dostat. Jak to pozná, netuším. Takhle se chovají někteří mí peterbaldi.

Nebo teď mám kočku po extrakci zubů, měla trvalé záněty dásní, 2 roky jsem je léčila, až jsem se rozhodla nechat jí zuby vytrhat. Zvládla to dobře, byla jsem u ní, dokud neusnula a probrala se zase v mé náruči. První dny byla na pastě Rekonvalescent a Calopet-no příliš jí to nejelo. Když jsem vešla do pokoje, abych ji pomuchlovala, pohladila, čekala na mně a vrněla. Když jsem vešla s úmyslem šoupnout jí do papule pastu (neměla jsem ji v ruce!!! jen jsem na to myslela, že jí to musím dát), okamžitě byla pod postelí. Stejně to dopadlo, když jsem vešla s úmyslem dát jí ATB. Musela jsem si ji ulovit.

Je to peterbaldka.

S tím přenosem myšlenek to vyzkouším.

Nebo devon-rád se chová a přitom mi jemně okusuje nos. Jednou trochu víc zabral, že to zabolelo. zařvala jsem a kousla ho do ucha. Pamatuje si to dodnes, a jsou to už tak dva roky. Když se mazlíme a on mi okusuje nos, stačí jen pomyslet "opovaž se kousnout" - koukne se na mně a já vím, že on ví. A jen ožužlává.

Kočky jsou prostě úžasná stvoření.
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz