[Andrea]

Mám 6-ti týdenního kocourka, který při hře zatíná drápky a kouše do ruky. Sice to nijak nebolí, ale nerada bych, aby mu to zůstalo až do dospělosti. Lze nějakým mírným způsobem jeho hraní usměrňovat, aby věděl, že dvounožci se neškrábou a nekoušou?

[Filip]

[Andrea]

Tak to je mi jasné, ale on třeba večer, když ležíme v posteli a než usne, podniká útoky na naše ruce, i když s nimi nehýbeme. Ale neútočí zle, chce si jen hrát. Myslíte, že ho to přejde časem, když mu nebudeme poskytovat příležitost pohybem?

[Filip]

[martinka]

já mela s kocourem podobný problém, když byl maličkej, tak neustále kousal a škrábal, a bohužel mu to zůstalo. ted je mu rok a delá to dál. drápky vystrkuje jen v nouzi nevětší , ale přesto je moje ruka jeho nejoblíbenější hračka.... nehýbat se, jak radí Filip, moc nepomáhá, stejně útočí dál..... radu tedy žádnou nemám, protože u nás nic nepomohlo.stejně jako jsem se smířila, že chodím mezi lidi chlupatá od chlupů, tak jsem se smířila s tím, že mám poškrábané ruce

[Filip]

[Petra H.]

nikdy nic nepomáhalo , vždy jsem chodila jako by mě někdo každý den pořezal žiletkou. Vím, že to náš kocourek nemyslel vážně, nechtěl ublížit, jen si hrál. Taky jsem se snažila nehýbat - nepomohlo, ještě víc se snažil kousat a škrábat; podstrkovat různé hračky - vždy si dokázal najít tu moji ruku i pod rukavicí; zavírat do vedlejšího pokoje- za trest, až se sklidnil, tak jsme jej pustili - to trošku pomohlo; ale nejvíce, co pomohlo bylo to, že jsme mu pořídili dalšího kamaráda. Mohu říct, že to jediné pomohlo a už nemám žádné kousance, ani škrábance, ale jen jizvy, které zbyly . Takže možná zkuste tuto cestu

[zainab]

[Tereza N.]

Máme doma 3,5 měsíčního kocourka. Naše ruce jsou pro něj tou nejlepší hračkou co doma má. Nám to nevadí a zvykli jsme si chodit poškrábaní. Dokonce Monty večer když jdeme spát už čeká u manželovo peřiny na jeho ruku, kterou manžel vystrukuje a zastrkuje. To je Montík v sedmém nebi - je to každodení rituál před spaním.
Na druhou stranu - ráno když se vzbudím je Montík hrozně mazlivý. Nevytáhne ani drápek a hladí mě teploučkýma tlapkama po obličeji, občas mě olízna a krásně vrní.
Hned se mi vstává líp.

[Maruš]

Naše kote to takydělalo, teď jsou mu teprve 3 měsíce, ale už jsme ho to odnaučili. Vyzkoušela jsem tohle: když jsme si hráli a on začal kousat a drápat tak, že to bolelo, nahlas jsem zakřičela jeho jméno a s rukou jsem přestala hýbat. Když to nepomohlo a on to ještě jednou zkusil, tak jsem odešla nebo ho vyhodila z postele. U mě už si nedovolí a ruku mi začal lízat. U mého přítele, který nebyl tak důsledbý a občas to nedodržel, kouše dál. Takže si myslím, že i registruje, u koho si to může dovolit a u koho ne.

[Tereza N.]

Tak našemu Montíkovi je již rok a po pořízení kámošky mám ruce celkem v pořádku až na nějaké jizvičky, které mi zůstaly na památku.
Ale když dostane Montík záchvat hravosti, vezmu si manželovu obrovsou rukoavici a perem se jak za mlada (Montík je ve svém živlu!).
Jinak se stále okusuje se svou kamarádkou a ta naše ruce k hraní nepotřebuje.