Núsek*6. 4. 2001
Plemeno: Kočičák lenochod
Adresa pelíšku: Plzeň
Počet kočkovitých spolubydlících: Velmi drzý čert - 1 ks
Místo na spaní: Ve svém bytě si mohu spát všude, kde se mi zachce. Míval jsem sice na zemi umístěný (jak ponižující) molitanový pelíšek, ale ten jsem z dobré vůle daroval kamarádům do útulku.
Nejoblíbenější místo: Asi křeslo, ale když někde zůstane pohozená jakákoliv taška nebo krabice, okamžitě jsem tam a stávám se neviditelným.
Nejoblíbenější místo na spaní: Křeslo, nebo také postel, pokud mě z ní Lojzík nevykouše.
Nejoblíbenější činnost: Nejraději mám nekonečné škrábání na dveře, nekonečné hrabání v záchůdku (obojí nejlépe mezi 4 a 5 hodinou ranní), spánek a v neposlední řadě dobré jídlo.
Nejoblíbenější hra: Od té doby, co se k nám nastěhovalo to drzé kotě, před kterým je nejlepší někam se schovat, už mě hraní moc nebere. Dělat šaškárny je pro mrňata. No, možná se občas rozběhnu za něčím, co je přivázáno na provázku, ale jde opravdu jen o malou chvilku, protože se tuze rychle unavím.
Nejoblíbenější rošťárna: Rád vylévám vodu z misky na pití, taky mě baví lehat si na noviny, když si je zrovna někdo čte, nebo je dobrý skákat na balkoně na zábradlí, protože se to nesmí.
Nejoblíbenější místo na škrábání drápků: Náhodou mě velice baví používat škrabadlo, perfektní je, když na něj panička občas nakape kozlík. To je paráda. Ale taky si rád zavzpomínám a vyškrábnu sem tam nějaký kus molitanu z křesla.
Nejoblíbenější jídlo: Stydím se tady všechno vyjmenovat, takže snad jen pár těch největších dobrůtek : drcený tuňák ve vlastní šťávě, šunka, žlutý meloun, olivy a vánoční cukroví (ročník 2007). Ale znáte to, když je hlad, jsou dobré i granule.
Moji dvounozí podanní se ke mně chovají jako k miminu a já si to dokážu patřičně užívat do poslední kapky. Jo, i takový bývá kočičí život.
|
|