Ňáňa*? Někdy na jaře 2007 - +23.06.2019
Plemeno Černý kocour, který pouští bílé chlupy.
Adresa pelíšku Brno - Zrzounov
Počet kočkovitých spolubydlících 12 - Jsem venkovní, ale znám tu Ládíka a Matýska (bratry z popelnice), Emila-Větroplacha, Vlaďku, Matyldu-Zimní kočku, Milušku a Marušku-Plašmušku, ségru Věrušku-Olinku. Vídávám Jiřinku, Milánka-Plašánka a Maxíka z Brna. A ještě vím o Honzíkovi-panu domácím.
Nejoblíbenější místo Na židli u domku, u schodů, na chodníku, v záhonech.
Nejoblíbenější místo na spaní Kde mě tělo upadne.
Nejoblíbenější činnost Nějraději ležím na placato na chodníku.
Nejoblíbenější jídlo Jsem mlsný kocourek, jím pouze vybrané druhy kapsiček, mám moc rád granulky. Dostávám vše stejné jako ti domácí. Nejvíc miluji syrové hovězí a kuřecí. To dostávám jenom já, hlavně v zimě.
Ač panička už nikdy nechtěla čistě venovního kocoura, já jsem venkovní a nic s tím nenadělá. Mě totiž odložili mí původní majitelé na pozim 2007 jako odrostlé černé koťátko na chatu do vinohradu, abych jim tam lovil myši. První rok jsem tam jak trouba seděl, možná i ty myši lovil, a čekal až za mnou občas někdo přijede. Pak jsem dospěl, začaly mě zajímat jiné věci a tak jsem se vydal do světa. A o kousek dál jsem narazil na místo, kde mě mají rádi, i když jsem je nejdřív hodně zlobil. Znáte to, chtěl jsem, aby všechno bylo jenom moje. A tak jsem asi o něco přišel, ale o co, to už vlastně ani nevím. Hlavně, že se máme rádi.ˇ
25. srpna 2010 prý mnoho nechybělo a já odešel za duhový most. Od té chvíle mě páníci říkají zase původním jménem, které jsem od nich dostal na začátku našeho přátelství.
Říkají mě opět Berte, Bertíku, Bertíčku.
Více se o mně můžete dočíst v deníčku toho zrzavého protivy Ládíka, toho co ho prý někdo našel s tím ještě protivnějším Matýskem v popelnici.
|
|