   Annabella*6.10.2003, Sobíšky (Olomouc)
 Plemeno:
Britská modrokrémová
Adresa pelíšku:
Praha 1
Počet kočkovitých spolubydlících:
žádný:'(
Místo na spaní:
Prima je to hlavně tam, kde paníčka čistě povlíkne, a vůbec nejlepší je to na posteli, křesle nebo oblečení páníka, kterého tím pěkně krkám. Pak má všechno chlupatý :o)
Nejoblíbenější místo:
Asi na patře, kde ležím, zachmuřeně čučím a snažím se vzbudit ten nejvetší respekt. Aby ne! Taky to tu mám všechno pod kontrolou...
Nejoblíbenější místo na spaní:
Protože je páník málo doma, spávám s paníčkou, což taky není vůbec špatný. Ráno ve 4 jí chodím přídst do ouška, to já ráda.
Nejoblíbenější činnost:
Z kotěcích bot už jsem vyrostla, stala se ze mě umírněnější kočičí slečna, která se ráda vystavuje a dělá dojem majordoma :o)
Nejoblíbenější hra:
...ale když mě to rapne, tak vechno lítá. Supr jsou ty kolečka od pet lahví, s tím vám je taková švanda... a nebo chytání molíků a much! To jsem teda praktikovala i pár hodin před porodem 7mi dětí... pravda, občas jsem trošku magůrek :o)
Nejoblíbenější rošťárna:
Jsem ukrutně zvědavá, proto ráda chodím po stole a koukám, jestli je všechno v pořádku, případně pokud si nejsem jistá po čuchu, raděj to i ochutnám, člověk nikdy neví a ty lidi jsou tak neopatrní... Taky je fakt supr nacpat se do police s kořením, kam se sice vůbec nevejdu, ale to neva. Já se ráda obětuju (a klidně nějaký dózičky zadkem vytlačím s shodím), zkontrolovat se musí všechno, že jo?
Nejoblíbenější místo na škrábání drápků:
V tomhle jsem docela slušná holka. Mám svoje stařičký komunistický křeslo, který systematicky ruším a nikomu to neva.
Nejoblíbenější jídlo:
Z kočičího jednoznačně Royal Canin Oral Care a pak od Animondy konzervicky Cuisine. Ale běda, jestli je tam sebemenší kousek masa, to bych fakt nepožila. Kuřecí masíčko je taky mňamka. Dobrůtky typu pribiňáček, smetana atd. snad ani nemusím zmiňovat. No a pak? Já vám jednou tajně zblazla asi 6 oliv a bramborákový chipsy. No to byl mejdan! Paníčka to večer zapomněla uklidit, tak jsem si toho svátku náležitě užila.
Já teda nevím jestli se mám přiznat... no ale třeba mě někdo pochopíte. Dělám takovou strašně divnou věc... kdykoliv třeba při mytí nádobí paníčce vystříkne voda, nebo špatně zaleje kytky, nebo drcnu do mističky s vodou a ta vycakne... stojím nad tím šplíchancem a kroutím hlavou. Já si Vám asi myslím, že jsem to nedoběhla na záchod, tak to i na lině zhrabávám a k tomu stále nechápavě kroutím hlavou, že to teda opravdu nechápu, jak a kdy jsem to tu udělala - prostě pěkná schýza. A už jsem tak zblblá, že preventivně hrabu i zeď u jídla. Dokážete si představit ten zvuk drápků jezdících po zdivu? No paráda. :o)
|
 
|
Tisk