    Honzík ze Zdemyslic*14. 6. 2015
 Plemeno:
Neobyčejný obyčejný zrzounek
Adresa pelíšku:
Zdemyslice
Místo na spaní:
Kdekoli, kde je příjemně teploučko - na gauči, v posteli, na vnitřním parapetu, když přes okno hřeje sluníčko, ve skříni, ve špajzu, v botníku... prostě kdekoli
Nejoblíbenější místo:
Asi ve špajzu - schovávám se tam, když dvounožci luxují, nosím jim tam myšičky (občas nějakou živou, kterou pro větší legraci pustím a přestanu se o ní starat), voní tam mňaminky a když chci, je tam klid i na spaní
Nejoblíbenější místo na spaní:
Kdekoli, kde mám klídek
Nejoblíbenější činnost:
Lovení myšiček venku na louce, loupení dobrot odkudkoli (hlavně, když mě nikdo nevidí), vyhřívání na sluníčku, drbání kožíšku válením v hlíně a spousta dalších lumpáren
Nejoblíbenější hra:
Asi ty myšky - to je taková kočičí slast, když je můžu na louce lovit a pak je nosit domů!
Nejoblíbenější rošťárna:
No vždyť říkám - to nošení myšek domů! A když není myška, tak občas i nějaký ptáček nebo ještěrka, ale to vždycky dostanu vynadáno
Nejoblíbenější místo na škrábání drápků:
škrabadlo, a pak taky ještě lezení po stromech, tam se taky dobře škrabe
Nejoblíbenější jídlo:
No, když se povede ukrást kousek šunky! A z oficiálních jídel samozřejmě masíčko, dobré kapsičky a nepohrdnu ani dobrou granulkou
Od malička jsem tak trochu pošuk - psychicky labilní (tak to říká moje dvounožka). Jako kotě jsem si ukousal ocásek - mám ho 4x amputovaný, než paní doktorka konečně došla na délku, která mi přestala vadit. Tak mám teď asi 10ti cm "štětku", kterou když naježím, hodila by se bezvadně na čištění lahví. Veterinářka ze mě byla tenkrát úplně paf, že prý něco takového ještě neviděla... tak pátrala, až vypátrala, že mám nějakou psychickou poruchu či co - prý nesnášenlivost vlastního ocasu. No jo, když to byl takový začarovaný kruh - kousl jsem se - bolelo. Tak jsem logicky útočil - na to, co mi ubližuje, tzn. na ocásek. A čím víc jsem útočil, tím víc mi to ubližovalo. Tak jsem o to víc útočil... no děs. Moje dvounožka se o mě tenkrát hodně starala, spala se mnou na gauči a udržovala mi ten zakrácený ocásek ve vzduchu, aby mě to nebolelo. Až se to konečně zahojilo a já jsem jí mohl všechnu tu péči vracet svým mazlením, vrněním a spoustou lumpáren.
|
 
|
Tisk