Už dozrál čas k dalšímu blogu. U toho posledního, komentovaného i zvenčí, to bylo dost ostrý a mám i pocit, že to ukázalo pár charakterů...o))
Teď se zaměřím spíš na věci kolem mě.
Začnu prací. Člověk by si řekl, že mezi fajn lidma to musí fungovat. Mám skvělou kolegyni. Naladěnou na stejnou notu vtipu, vnímání i pohledu na svět. Hodně se nasmějeme, ale co se týká práce, hrozně nás věci rozčilují. Jsme poslední článek v řetězci. Před námi asi tři- čtyři sekvence lidí, kteří musí něco udělat, aby to přišlo k nám a my to poslali dál. První článek neví, co dělá druhý, třetí, co první, poslední (my), co dělají ty před námi. Jen my musíme chytat chyby těch před námi. A většinou u jednoho produktu zachytíme tři nebo čtyři. Úsměvné? Ani ne. Musíme se neustále soustředit, protože když to uděláme špatně, jde o peníze. A tudíž pak ta chyba (naše) něco stojí. To, že nevíme, kdo a na čem jak pracuje a zjistíme chybu, musíme jít po všech čtyřech článcích a musíme pátrat. Jsme detektivové. A když tu chybu najdeme a dojdeme k tomu dotyčnému, tak on ji opravit neumí.
Blbinec. Takže pomalými kroky zjišťujeme, že se učíme profese všech, abychom mohli pak tu chybu řešit. Štve nás, že nikdo nepřijde a nevysvětlí nám, jak to má být (protože jsme zjistili, že to nikdo neví!), štve nás, že se někým nevzděláváme dál a v neposlední řadě nás štve, že vlastně i v tom platovém řetězci jsme na posledním místě a dává se nám najevo, že ta naše práce není důležitá.
Depresivní, ale furt to bereme s úsměvem.
Přesunu se do V. světa. Třetí třída. Poznávání lidí? Kámošů? Jak věci fungují? Možná!. Chodí mi domů s tím, že někdo? řekl, že fotbal je nejlepší a že tedy když nefandí Spartě, nebudou s ním mluvit. Říká - mě fotbal nebaví a vlastně, kdo kouká na zápasy, ty jsi nějaký viděl? Ne, ale Fanda od vedle říkal, že to je dobrý.
Aha - tak jde domů a říká, že dneska s ním nikdo nemluvil.
Nekonečný debaty, že se to změní, že děti budou růst a moudřet.o)) - ale vidím to všude okolo - jsou dvě věci pro děti - tablety a kroužky, kam je rodiče odvezou a kde ty děti jsou.
V poslední řadě se kouknu do virtuálního světa, pro který asi naše děti rostou. Nebo ne?? Kéž by ne.
Facebook - každý, okolo koho projdu v práci, tam je. Shozený okno na liště a když- jsou tam. Nevím, jestli přidávají příspěvky typu - zase za mnou byla, našla mi chybu a já jsem nevěděla, co s tím.o))) ale mám spíš pocit, že lidi jen likujou. Jedou dolů a
like
like
like
like
čemu vlastně? Ani nevím, ale dala jsem like.
Já mám v poslední době dvě zkušenosti.
Zapovídala jsem se v rozvětveném vlákně s nějakou slečnou. Jasně, o kočkách a o tom, jak si každá myslíme, že to funguje a je. Vyměnily jsme si několik komentů a najednou už jsem nemohla psát. Jak to? Co se stalo? Zablokovali mě! Důvod? Nevím. Upozornění? Žádné. Píši té slečně vzkaz a ona se tam ptá, proč to tak je a víte, jaké se jí dostalo odpovědi?
Paní asi odešla sama!!!!!!!!
Ani nedokážou napsat pravdu. A já se nemůžu ani ozvat, že to tak není. Příkoří, příkoří a mně hrozně ublíženo.o))))))))
A druhý případ je ještě drsnější. Na můj vkus.
Ráno mám od sanny zkopírované, co se kde děje...Říkám ji, musím do práce, já v té skupině nejsem, ale určitě si to přečtu. Ano, je to tahle a tahle skupina, najdu si ji a pošlu žádost pod svým jménem (to bych už nikdy neměla dělat, protože to je ta z Kocouře!) a mizím do práce. Odpoledne se vrátím a víte co????
Oni si tu skupiny celou přede mnou schovali, jako že neexistuje, aby mě jako ještě někdy nenapadlo žádat o vstup do ní.o))
Příkoří, příkoří- ty mi to nandali.o)))))
Teď to bude znít asi hnusně, ale já opravdu nevím, proč a jak to, že jsem se svezla s Filipem a lidi, kteří vládnou a jsou na fcb v kočičím světě nás nemusí, nesnáší, nechtějí s námi diskutovat.
Mám teorii, že to je od lidí, které odtud kdysi odešli a kteří nás tak hrozně zhanili, pomluvili a očernili. Řekli známým, přimyslili něco, pošeptali a už jsme měli cejch.
Příkoří, příkoří ale které mi nevadí, protože já bych s těma lidma nechtěla mít nic společného. Jen mi jde asi o to, že v těch skupinách můžou být lidi s informacemi, s pohledem na svět, který by mi otevřel nový dvířka a který by mě posunul dál.
Nedávno jsem si koupila dva časopisy. Naše kočky a něco Haf a mńau, tuším. Myslím, že z těch časopisů se nedozvím nic víc, než když vlezu na jakýkoliv server a už si je nekoupím.
ALE překvapilo mě, jak ten časopis je provázaný právě s těma lidmi na fcb z těch skupin. Píšící články, propagující jejich skupiny.
Stejné názory, stejné věty a vlastně žádný jiný prostor pro nic jiného. Přišlo mi to takové prázdné.
A o to víc mě překvapilo, když jsem tak listovala a viděla jsem příspěvek o HCM. (Viz foto). Nevěřila jsem vlastním očím. Je to možné?
Zajímalo mě, jestli se někdo Filipa zeptal? Jestli to smí takhle uveřejnit? Jestli stačí uvést zdroj a místo třetí věty dát druhou a vlastně je opsat? Jestli tady někdo je, kdo tomu rozumí, dejte mi prosím vědět. Tady je originál uvěřejněný na MK:
http://www.modrykocour.cz/kockocteni/zajimavosti/vedcum-v-kalifornii-se-podaril-uspesny-test-lecby-kocek-s-hcm
Tolik asi k dnešnímu přemýšlení. Moc bych si nepřála, aby sem skočil někdo, kdo mi řekne, že bych blogy neměla psát, protože to neumím.o)) Ale možná, že by sem mohl skočit někdo, kdo by mi řekl, jestli někde v ČR už je nová kočkokavárna, kterou přidáme do seznamu!.-o))))
(Mám záchvat smíchu.-o))))
Tento blog vyjadřuje názor autora, nejedná se o stanovisko Modrého kocouře.cz.
Sdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?