Vyrazili jsme s Vojtou do Zoo. Takové jiné ZOO. Jsou zde zvířata, která byla zachráněna a léčena v Záchranné stanici pro živočichy ČSOP ve Vlašimi. Pro trvalé následky nemohla být vypuštěna zpátky do přírody, a tak se tu o ně starají.
V den, kdy jsme se tam jeli podívat, zrovna probíhala přírodopisná olympiáda. Mladí lidé poznávali různá zvířata, stromy a květiny. Líbilo se mi, jak to brali vážně, jak diskutovali a na druhé straně jak byli zklamaní, když nevěděli. Také ale probíhal den "Není strom jako strom". První, co jsme zahlédli, ale byly budky a jejich návštěvníci, to bylo něco, co mě uchvátilo.
Líbilo se mi, že všude byly tabule - kvízy, že to bylo zábavné, ale i naučné pro děti. U obrázkové skládačky jsme strávili dost času.
Přes lávku začínala ale expozice zvířat. V rybníčku na jedné straně ryby, na druhé straně želvy, kachny, čáp černý a další. U každého zvířete byla cedulka a čtení. Kdo to je, proč tam je, kolik váží, co jí a tak dále. Dozvěděli jsme se smutné věci. Ať už zvířata byla odchována v domácích podmínkách, sražena autem, nalezená jako úplná mláďátka, nebo zasáhnutá elektrickým proudem. Každý v ParaZOO měl svůj smutný příběh.
Ale k tomu pro mě nejvíc smutnému jsme došli po několika minutách. Rys ostrovid. Vyhříval se na kmeni a po několika minutách otevřel oči. Já jsem nikdy smutnější kočku neviděla. Při skoku na zem jsem měla strach. Dočetla jsem se, že je to “starší pán” a že čeká na nového majitele. Takže jestli máte zájem... Smutný oči, smutný pohyby... Věřím, že teď už se má dobře a že až tam pojedeme příště, bude už mít svého pána, který se o něj postará.
Přes venkovní studovnu plnou rostlin jsme se dostali k tvorbě stop různých zvířat.
Taky jsme si zahráli na kmeny různých stromů.
A cestou okolo veverek jsme se dostali k vodě s vydrou. Měli jsme štěstí a zrovna byla doba oběda.
Cestou zpátky jsme se stavili pro náš vytvořený obrázek z lesních plodů a zastavili jsme se v obchodě se suvenýry.
ParaZOO není velká. Ale má velký smysl pro zvířata, která by v přírodě asi nepřežila. Ptáci bez křídla, čáp, který na jedno oko nevidí, veverky, které našli jako maličké a díky své ochočenosti by v přírodě nepřežily, a další a další osudy zvířecích kamarádů.
Vojtovi se návštěva moc líbila. Je to příjemný zážitek, tak jestli budete někdy blízko, zkuste ParaZoo navštívit.
Web: parazoo.cz
Facebook: facebook.com/zachrannastaniceVlasimaParazoo
Tento blog vyjadřuje názor autora, nejedná se o stanovisko Modrého kocouře.cz.
Tagy ?
reportážSdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?